Krvavá hostina

Herschell Gordon Lewis a jeho odvážny pilier gore hororu, ktorý v šesťdesiatych rokoch naplno odštartoval krváky tohto typu s plnou vizualizáciou, tvorí samotný a neoddiskutovateľný základ hnusáckej filmovej histórie, nakrútený iba za 9 dní v slnečnom Miami. V dobe svojho vzniku prelomový, odsudzovaný a odpor vyvolávajúci horor je dnes s úctou považovaný skôr za telenovelovú paródiu na horor ako taký, dotvorený šialeným výzorom titulnej postavy, úsmevnými chybami a krásnymi ženami, obeťami egyptského božstva, na čele s Playmate magazínu Playboy z júna 1963 - Connie Mason. Pestrofarebná zábava v klasickom duchu môže teda naplno začať! Herschell Gordon Lewis svoje osobné dielo vyšperkoval zo siedmych pozícii a to: réžia, okrem ktorej je aj autorom príbehu v spolupráci s Davidom F. Friedmanom (hlavným producentom Blood Feast), vo filme je možné počuť Lewisov hlas ako komentátora v rádiu, je vedľajším producentom, autorom hudby k filmu, okom filmovej kamery a autorom špeciálnych efektov. Nemalá odkazová stránka rady neskorších hororov na túto klasiku žánru len posilňuje to jedinečné čaro a silu "Blood Feast". Okrem nich sa konkrétnejšie a celominutážne v roku 1987 pokúsil ešte viac trashovitejšie a zábavnejšie vzdať hold Lewisovej klasike Jackie Kong svojou verziou, voľným pokračovaním Blood Diner (1987). O pätnásť rokov neskôr sa o to isté a s rovnakým úspechom pokúsil samotný Herschell Gordon Lewis autoparódiou Blood Feast 2: All U Can Eat (2002). ### "Blood Feast" sa vďaka svojmu zameraniu muselo okrem nadšených výkrikov vyrovnať aj s neochotou distribúcie, urážkami a zákazmi. Potom, čo vo Veľkej Británii v máji 1982 vydalo štúdio "Astra" "Blood Feast" (64 min.), miestni cenzori z BBFC uvalili po roku (júl 1983) ban na šírenie filmu umiestením na zoznam tzv. "Video nasties". Následne sa "Blood Feast" dočkalo obnovenej voľnej distribúcie v Británii až v roku 2001 vydaním disku štúdiom "Tartan Video" – jednalo sa však o Cut verziu skrátenú o 23 sekúnd. Na Uncut release si britské publikum muselo počkať do roku 2005 (vydanie štúdiom "Odeon", 67 min., Rated: 18). (06.01.2007)

Prý zakladatel samostatného gore žánru. A je to vidět, režisér se v krvavých momentech přímo vyžívá a některé záběry na ně jsou vyloženě dlouhotrvající. Gore efekty jsou na primitivní úrovni, ale vypadá to dobře. Jinak vyložená kravina, s geniálně přehrávajícím úlisákem v roli vraha a asi nejhorším ženským hereckým výkonem co jsem kdy viděl (Connie Mason). Ale vesele přehrává každý a některé dialogy jsou fakt megaprdel. A feast such as this has not been performed in FÁÁÁÁÁJV thousand years. (21.02.2008)

je to historicky první gore film. a opravdu hodnota tohoto snímmku je ryze historická. Klišé sou na sobě navrstvena tak hutně, že už mezi nimi není prostoru pro cokoli svébytného, tady se opravdu nechce věřit že to vše je navážno, není tu ani radostnost pozdějších gore filmů ani ed woodovský zápal zaníceného a o věci přesvědčeného neumětela. (08.10.2008)

Tenhle film jsem musel vidět už z povinnosti.Zajímalo mě-kdo a jak položil základní kámen pro splatter horor.No co k tomu dodat.V dnešní době tohle průkopnický dílo vzbuzuje spíš úsměv na rtech.A to hlavně po herecké stránce.Jedinej kdo svoji roli zahrál obstojně byl hlavní záporák.Dokonalej vyšinutej slizoun.Pochválit musím taky barvy,kde prim hraje hlavně modrá a červená.No tak když to shrnu-tenhle film už v dnešní době divákům nic moc neřekne,ale i tak jsem rád,že jsem ho viděl.Krvavá hostina by měla být povinností pro všechny fandy splatteru.Aby každej viděl kdy a kde to všechno začalo.V roce 1963 tohle musel být masakr.Tolik krve neuvidíme ani v některých novějších hororech.Respekt. (08.07.2015)

Postarší krívajúci chlapík zabíja mladé holky a berie si z nich orgány, aby pripravil veľkú hostinu, ktorou uspokojí svoju grécku bohyňu. Zvodný trash s večerníčkovo prostoduchou zápletkou, najhoršími možnými hereckými výkonmi, množstvom kečupu a vážne mysleným filozofickým záverom. Vlastne je to kriminálka bez jediného dejového zvratu, horor bez jedinej strašidelnej scény a fetišistický gorefest bez náznaku znechutenia. Ale aj napriek tejto topornosti, dosahujúcej až filmárskej spodiny Ed Woodových filmov, je to ešte o triedu zábavnejšie aj kúzelnejšie než ony. Niektoré scény sú doslova paródiou na herectvo a samotný záver povyšuje všetky predošlé kyselé dojmy z filmu na tak zvláštny zážitok, že naň proste nezabudnete. Nech je akokoľvek tupý a nemožný. Pre zainteresované publikum klenot. Pre kinematografiu istým spôsobom tiež - tu to totiž všetko začalo s čerstvo vybranými mozgami, črevami, očami, jazykmi, atď. 2* hodnotenie sa týka čisto ukojenia mojho večného hladu po divných filmoch. (20.06.2004)