Gladiátor

Oslava individuality v nefalšovaném sandálovém velkofilmu pod hlavičkou nezkrotného brita Ridleyho Scotta. Konečně jsem si mohl ozkoušet na vlastní kůži, jak asi před padesáti lety tehdejší diváci nevěřícně zírali na Ben Hura. Obdobně jsem vzhlížel i na Gladiátora. Ridley Scott natočil Biják s velký B aniž by se za to musel jakýmkoliv způsobem stydět. (09.01.2004)

Jeden z posledních opravdu velkolepých snímků, které mají potenciál zapsat se do filmové historie. Russell Crowe ve své nejlepší formě a možná také jedné ze svých zásadních rolí ztělesňuje muže jdoucího na smrt, který však musí vyrovnat jeden dluh s vládcem své země. Velmi silné, hudebně a technicky (ach ta kamera) nádherné. Proč tedy nepřichází plný počet? Možná až moc jednoduchý příběh, možná až moc dlouhé, možná to chce jen víc shlédnutí. Přesto si Maximus Decimus Meridius zaslouží pozornost diváků napříč publikem, takových filmů jako Gladiátor moc nevzniká. Bohužel. (05.06.2004)

Typický hollywoodský historický velkofilm se všemi jeho klady (výprava, hudba, kamera, střih, triky, akce, herecké obsazení) a zápory (absence dějepisného poradce, patos, patriotismus, klišé). Ale mile mě překvapil závěr, který nebyl tak úplně tím slzopudným dojákem, na které jsem u takovýchto snímků zvyklý a taky fakt, že hlavní hvězdou filmu nakonec nebyl Crowe, ale Phoenix. (30.12.2010)

Pro mě velkofilm takový jaký by měl být. Kvalitní režie, hvězdní herci, povedený scénář, perfektní kamera a skvěle vybraná doba gladiátorských zápasů. Russell Crowe výborný jako vždy. Joaquin Phoenix byl také perfektní, škoda že nedostal Oscara za vedlejší roli. Režie Ridleyho Scotta mě snad ještě nikdy nezklamala. Nějkaé malé výhrady by se určitě našly, ale nic není dokonalé:)...... (30.11.2007)

Ridley Scott vzkřísil hollywoodský "hstorický" velkofilm ve vším lesku... ve vší barevnosti, pompéznosti, schematičnosti, patosu, plytkosti. Stvořil dílo, které apeluje na divákovo oko, jakmile se však uchýlí k myšlenkám, připadal jsem si jak na nepovedené hodině "římské státnosti pro začátečníky" (nikdo mi nevymluví, že v jádru je Gladiátor naprostý nonsens). Jakmile se "děje", funguje Scottovo dílo brilantně, během dialogů však sklouzává do typické prázdné užvaněnosti a nebýt toho, jak mistrovsky svá schemátka naplnilo duo Crowe-Phoenix, zůstávalo by po Gladiátorovi sotvaco hodnotného. Ridley Scott mě svým přístupem hrubě zkalamal. Jeho režie je rutinní, profesorsky chladná, snad jen v bitevním sekvencích lze hovořit o svojském přístupu (byť roztřesená ruční kamera a "vynechávání" okének není mistrův vynález). Co mi na tomhle filmu chybí, je skutečný duch... neustále se žvaní o Římu, ale ten bohužel pro kvalitu snímku zůstává skutečně pouhým snem (vyrenderovaným pozadím). Proto dávám přednost ideám Williama Wallace či kapitána Nathana Algrena. Jejich boj má pro mě větší náboj nežli stokrát ohraná pomsta za smrt blízkých. Ridley Scott prostě rozehrál pompézní symfonii podle starých not. Je stejná jako hudba Hanse Zimmera – vzbuzuje žádané emoce, zní mohutně, heroicky... To je koneckonců to, co se od velkofilmu čeká, ne? Jenže já tvrdím, že to očekávané už tu bylo několikrát ztvárněno lépe, byť možná ne tak megalomansky. (02.10.2004)