Blade Runner

Name: Blade Runner
Released: 1982
Duration: 117 min
Rating: 77.05973509546504
Cast: Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh

Blade Runner (viac)
Ostré komando
Běžec poostří
Blade Runner
Blade Runner
Blade Runner
Blade Runner (menej)

77%

88. najobľúbenejší

Sci-Fi / Thriller

USA / Hongkong / Veľká Británia, 1982, 117 min (Alternatívna 112 min)

Réžia:

Ridley Scott

Predloha:

Philip K. Dick (kniha)

Scenár:

Hampton Fancher, David Webb Peoples

Kamera:

Jordan Cronenweth

Hudba:

Vangelis

Hrajú:

Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh, Daryl Hannah, William Sanderson, Brion James, Joe Turkel, Joanna Cassidy (viac)

(ďalšie profesie)

VOD (4)

HBO Max

Apple TV+

Google Play

Lepší.TV

Obsahy(1)

Začiatkom 21. storočia dosiahla spoločnosť Tyrell vo výskume robotov fázu Nexus. Jej výrobky boli takmer identické s ľuďmi, nelíšili sa ani inteligenciou. Ľudia používali replikanty pri nebezpečných výpravách alebo ako otrokov pri kolonizácii iných planét. Po krvavej vzbure replikant v jednej z mimozemských kolónií bol robotom pod trestom smrti zakázaný pobyt na Zemi. Na plnenie tohto nariadenia dozerali špeciálne jednotky Blade Runner, poverené vyhľadávaním a likvidáciou replikantov, ktorí zákaz porušia. (TV Dajto)

(viac)

Zaujímavosti (163)

Neon, který se odráží za Deckardem (Harrison Ford), když na něj kamera poprvé najíždí při návštěvě bistra, vychází z japonského znaku pro "původ", ale je upraven tak, aby vzdáleně připomínal mapu světa. (DaViD´82)

Pro film bylo navrženo celkem 54 futuristických automobilů. Z důvodu malého rozpočtu se však realizovalo pouze 27 typů. (DaViD´82)

Vizuální stránku filmu výrazně ovlivnily kresby ze Scottova oblíbeného komiksového magazínu "Heavy Metal". (DaViD´82)

Původní návrhy počítaly s tím, že vše bude klasicky futuristické. To se změnilo, když si Scott uvědomil, že nebude mít dostatek financí, a tak přišel s nápadem "retro-future" vzhledu... aby se daly použít staré zašlé budovy apod. (DaViD´82)

Verze esperanta, kterým mluví Gaff, nebyla ve scénáři. Přišel s ní až sám představitel role Edward James Olmos. Ridleymu Scottovi se nápad moc líbil a celou jeho realizaci nechál právě na Olmosovi. Ten univerzální řeč budoucnosti založil za použití základních frází z maďarštiny, němčiny a francouzštiny. Alespoň si to myslel. Při uvedení v Maďarsku však obecenstvo dostávalo záchvaty snímku, jelikož to, co říká, znamená mimo jiné i "koňský penis". (DaViD´82)

Malá role vyšetřovatele Holdena z úvodní scény byla dopsána a obsazena Morganem Paullem "za odměnu" – poté, co zastupoval Harrisona Forda (Deckard) při kamerových zkouškách u výběru dámské části ansámblu. (DaViD´82)

Stacey Nelkin při kamerových zkouškách na roli Pris (Daryl Hannah) zaujala natolik, že jí chtěli obsadit alespoň do role pátého androida Mary, která je sice v předloze, ale ve scénáři se s ní nepočítalo. Ovšem než postavu stihli zakomponovat do děje, udeřila stávka scenáristů a z nápadu sešlo. (DaViD´82)

Rutger Hauer byl do role androida Roye Battyho obsazen aniž by se s ním Ridley Scott kdy osobně setkal. Natolik jej zaujal z jiných filmů. (DaViD´82)

Nápad na obsazení Harrisona Forda přišel v době kdy herec v Londýně dotáčel Dobyvatele ztracené archy (1981). Tvůrci se na něj jeli podívat a při první schůzce s ním ihned odpadl jeden z estetických záměrů filmu. Ford totiž přišel se svým "jonesovským" kloboukem. Původně měla postava Deckarda celý film nosit obdobný klobouk (fedoru) ve stylu klasických noirovských hrdinů, což by teď již nešlo, jelikož by diváci v postavě zpočátku viděli spíše Indyho než Deckarda. (DaViD´82)

Dustin Hoffman byl nejvážnějším kandidátem na roli Deckarda (Harrison Ford). Ridley Scott se s Hoffmanem sešel mnohokrát a celý projekt spolu probírali mnoho hodin. Jednání zašla tak daleko, že i kreslené storyboardy některých scén již byly připravovány s jeho podobou. Ač nemohl dostát klasické představě fyzicky nadprůměrně vybaveného policisty, tak obvzláště Scottovi se zamlouval nápad obsadit vzezřením pravý opak klasicky hrdinného filmového policisty. Šlo mu především o herce, který by dokázal dát postavě potřebnou hloubku. (DaViD´82)

Nejslavnější věta z filmu: „All those moments will be lost in time, like tears in rain,“ nebyla původně vůbec ve scénáři. Šlo čistě o Hauerovu (Roy Batty) improvizaci při první čtené zkoušce. Věta vychází z písničky „Rain and Tears“ („Déšť a slzy“) z roku 1968, kterou složil Vangelis (ještě jako Evángelos Odysséas Papathanassíou), když byl členem skupiny Aphrodite's Child. (DaViD´82)

Ještě za prvního scenáristy Hamptona Fanchera měl film začínat scénou, ze které by zpočátku nijak nebylo poznat, že jde o sci-fi. Odehrávala by se v běžné chatce, kde by seděl zamyšlený Deckard (Harrison Ford) v baloňáku. Venku by se stmívalo, dopravní prostředek by zastavil pod okny, dovnitř by vešel muž, šel by si ohřát polévku a pak by byl zastřelen Deckardem. Zdánlivě bez důvodu. Poté by Deckard zastřelenému rozevřel ústa, vytáhl by elektronické součástky, strčil si je do kapsy, vyšel ven, nasedl do auta a odletěl. Až poté by naběhly úvodní titulky. Velmi volná parafráze této scény se o mnoho let později objevila v úvodu pokračování Blade Runner 2049 (2017). (DaViD´82)

Scénář byl původně velmi interiérový. Až Ridley Scott do něj vnesl myšlenku vyjít ven do ulic, mezi obyčejné lidi. (DaViD´82)

Původně film produkovala menší společnost Filmway. Projekt však velmi rychle překročil plánovaný rozpočet 12,5 milionů dolarů a dostal tuto společnost do vážných finančních problémů. Filmaři již stavěli kulisy, všem běžel plat, avšak zodpovědnost za tak nejistý a nákladný projekt nikdo nechtěl převzít. Nakonec mu sedmi miliony pomohli Warner Bros., výměnou za práva na americkou kinodistribuci. To však bylo stále málo a tak se ještě sehnaly další peníze výměnou za práva televizní. Tady je prapočátek oněch neuvěřitelných sedmi rozdílných sestřihů Blade Runnera. (DaViD´82)

Ridley Scott původně film dělat nechtěl, jelikož právě dokončil Vetřelce (1979) a nechtěl se hned pustit do vod stejného žánru. Pohrával si však s myšlenkou někdy v budoucnu zadaptovat první část Herbertovy "Duny". Projekt vzal až ve chvíli, kdy se potřeboval rychle upnout k práci poté, co mu zemřel na rakovinu starší bratr Frank, s nímž si byli velimi blízcí. To se podepsalo mimo jiné i na specificky depresivní atmosféře snímku. (DaViD´82)

Deckard (Harrison Ford) v závěru filmu přibližně dvacet minut v kuse nepromluví, byť takříkajíc nesleze z plátna. Přesný čas se liší verzi od verze, kupříkladu ve Final Cut z roku 2007 je to 19 minut a 54 vteřin. (DaViD´82)

Film vznikl na motivy knihy filmaři velice oblíbeného autora "paranoidních" sci-fi P. K. Dicka "Sní androidi o elektronických ovečkách?" napsané roku 1968. Trvalo tedy čtrnáct let než byla zadaptována pro stříbrné plátno. (DaViD´82)

Původně zvažovaný název byl "Dangerous Days" (ten byl nakonec použit po pětadvaceti letech pro dokument Dangerous Days: Making Blade Runner (Nebezpečné dny: Jak se točil Blade Runner, 2007). Uvažovalo se i o názvech "Android", "Animal" či "Mechanismo". (DaViD´82)