Blade Runner

Milujem pomalú hypnotickú atmosféru, milujem nebesky majestátnu Vangelisovu hudbu a milujem aj experimentálne skĺbenie pochmúrneho daždivého noir s retro-futuristickými prvkami, ktoré Blade Runner dodali kult nezabudnuteľnej filmovej klasiky... ale čo, preboha, ten scenár?! Tak božský námet s robotickým potenciálom (vzbury robotov a z toho vyplývajúca možná apokalypsa ľudstva, túžba po večnom živote, ...) si zaslúžil omnoho väčšie rozvrstvenie, omnoho väčšie zanietenie a omnoho viac scenáristických slučiek. Už len keď vezmeme do úvahy dve dejové, nezávisle od seba plynúce línie (love story Forda a replikantky vs detektívka), obidve ponúkali dostatok možností na vytvorenie vlastného príbehu bez toho, aby boli tak nezmyselne prepájané. Blade Runner je úchvatným obrazovým a hudobným dielom so silným, ale nedotiahnutým filozofickým podkladom (to už akčný Terminátor prináša väčšie myšlienkové posolstvá) a obsahovo je tak nedomyslený a nerozvinutý, že sa v mojich očiach nikdy nezaradí na popredné miesta najlepších sci-fi filmov, čo ma pri žiadnom filme nemrzí tak, ako práve pri tomto. (25.05.2012)

Před 20 ti lety jsem tento film viděl poprvé. Nic mi to neřeklo, proto jsem velmi rád sáhl po (letošní) Final Cut , abych zjistil, jak na tom opravdu jsem…. Scott odvádí dobrou filmařinu, o tom bez debat. Vše je podtrženo výtečnou kvalitou disku, remaster nemá chybu. Ale…. Vám se to nezdá strašně vláčný, roztahaný až nudný? PŘÍBĚH:*** klidný, snažící se navodit temnou atmosféru mne prostě neoslovil. Asi zpracováním, protože nechápu, co by mne na aneroidech a pátrání po nich nemělo bavit. Vangelisova hudba je perfektní a z hereckých výkonů mi v hlavě zůstane nejvíc replikant R.Hauer. Jen teď nevím, jestli je to vlastně hodně nebo málo./ HUMOR: ne./ AKCE:** není ji mnoho. Přestřelka s hadí ženou asi po 50ti minutách a pak rozhodně závěrečná pasáž, která má v sobě i napínavý náboj./ NAPĚTÍ:*** otázky, které vedou k odhalení replikantů jsou velice zajímavé. Celý snímek se snaží udržet si ,,svoji hladinu“ napětí, ale mě to nebere. Snad jen, když se H.Ford dá (konečně) do pátrání. Ale že to trvalo…. Asi to bohužel opravdu není pro mne. (01.03.2008)

Já už asi vím, proč mi na první shlédnutí Blade Runner moc nesedl. Jedná se totiž o vizuální orgii bez špetky emocí. Harrison Ford, jak jindy předvádí divácky stoprocentně libivé postavy, tak tady o něm skoro ani nevíte. V jeho případě se jedná o diametrálně naprosto odlišnou roli, kterou si divák nemusí oblíbit, ale perfektně zapadá do té vizuálně precizně načrtnuté budoucnosti, která mě naprosto dokonale učarovala. (09.10.2017)

Blade runner je asi nejzvláštnější film, ke kterýmu tady píšu komentář. Nějak mi dost dlouho unikal, takže poprvé jsem ho viděl až v únoru 2007 a byl jsem hodně zklamanej, protože jsem viděl nějakou neuvěřitelně zprasenou verzi, kde byly vystříhaný různý důležitý scény a dohromady to vůbec nedávalo smysl. Ale zase tam nebyl ten slavnej happy end, takže to asi nebyla ani ta původní verze z roku 1982. No netušim, co to bylo, ale třeba nebylo z filmu moc jasný, jak je to s Rachel, samotnej konec s papírovym jednorožcem pak nedával vůbec smysl a vypadalo to, jak kdyby byl úplnej konec ustřiženej. Tenkrát jsem tady dal Blade runnerovi jenom 3 hvězdičky a do komentáře napsal, jak mě to zklamalo. Později jsem se ale dozvěděl, že jsem opravdu viděl nějakou debilní verzi, takže jsem vzal film na milost a rozhod jsem se podívat na ten slavnej director's cut. Počkal jsem pár měsíců, abych nebyl moc ovlivěnej prvnim zhlédnutim, kouknul jsem se na Blade runnera znovu a byl jsem doslova šokovanej (pozitivně). Najednou všechno začalo dávat smysl, všechno do sebe zapadalo a těch posledních cca 30 vteřin na konci byl takovej poslední díl do skládačky. No prostě jsem měl pocit, jak kdybych se díval na úplně jinej film a musim dát 5 hvězdiček (možná moje rozhodnutí trochu ovlivnil taky fakt, že jsem minule Blade runnerovi křivdil a tentokrát jsem ho navíc sledoval v noci a zrovna tady byly přívalový deště). Co dodat? Snad akorát, když tady čtu komentáře, že film nemá děj a že to nedává smysl, tak musim zopakovat: Zkuste se podívat na director's cut a možná změníte názor jako já. Jinak jsem se pro zajímavost podíval i na tu verzi, která končí happy endem a to je opravdu hnůj. Prostě Blade runner má končit tim, že se zavřou dveře od výtahu a padnou titulky. Mimochodem titulky jsem pokaždý vydržel až do konce, protože u nich hraje ta skvělá Vangelisova hudba. Ten motiv je takovej zvláštní a tajemnej, až mi z toho běhá mráz po zádech. Prostě to v tom finále sedne jak prdel na hrnec a jenom to podtrhuje celkovou atmosféru Blade runnera. (19.02.2007)

Tenhle film má tolik "nej", že vypsat je sem by zaplnilo víc prostoru, než má rozumný komentář mít. Zrovna jsem shlédla "the final cut" verzi s brilantním obrazem, zvukem, sestříhaný tak, jak to chtěl Ridley mít už původně. A s tímto dalším shlédnutím jsem opět našla novou hloubku celého díla. Pokaždé se mi Blade Runner dostane o něco víc pod kůži, pokaždé v něm najdu mnohem víc filozofie než minule, víc poetiky a víc krásy. "I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched C-beams glitter in the dark near the Tannhauser gate. All those moments will be lost in time, like tears in rain..." Blade Runner je plný krásných metafor, úžasně kompaktní a inteligentní a navíc vizuálně a hudebně dokonalý. Všechno v něm mi přijde dokonale promyšlené, na první (!) pohled jednoduchý děj není vůbec tak přímočarý, jak se může někomu zdát, vypiplané dialogy, obraz pochmurného futuristického města budoucnosti zahaleného do věčného deště... Když o tom tak uvažuju, tak právě on je můj nejoblíbenější sci-fi film (a možná nejen sci-fi). "Quite an experience to live in fear, isn't it?" (23.02.2004)