1492: Dobytie raja

Nepříliš divácky atraktivní zpracování obrovské historické události. Mám takový neblahý pocit, že na tomto snímku je bezpochyby nejlepší Vangelisova hudba, která naprosto převyšuje všechno ostatní a bez ní by byl snímek úplně někde jinde. Kdykoli jsem uslyšel božskou ústřední melodii, tak se mi objevila husí kůže. Vzhledem k obsahu mi přišla stopáž snímku k uzoufání dlouhá. Ani ten Depardieu mi v roli Colomba úplně neseděl. Většinu stopáže jsem se tedy pouze lehce nudil. Několik působivých míst celkový dojem vyloženě nespasí. Žalostně mi zde scházely jakékoli emoce. Lepší 2 kousky. (07.07.2018)

Hustota všemožných mouder, co na nás Ridleyho figurky chrlí, se rovná hustotě mlze nad Brčálníkem. Sladké lízátka já nerad, protože obsahují cukr. Ten se ihned vstřebá a způsobí vypouklý tvar dutiny břišní, asi takový, jakým se v současné době pyšní Žerárd Žerárdovič Depardiov. Namísto jednoduchých cukrů lze doporučit kvalitnější polysacharidy, které musí váš trávicí systém nejprve pracně rozložit. Ale nasytí na mnohem delší dobu. Co z toho vyplývá? 1492 je jednoduchý cukírek, Mise/Misie polysacharid. Ridley vždycky napěchoval svoje pseudohistorické filmy tunou patosu a naivním příběhem. Církev v Kolumbově době opravdu netvrdila, že je země placka, to už bylo ostatně vyvráceno od dob starého Řecka. Ridley prostě točí barevné, ale jinak černobílé filmy. Oč lepší jsou ty staré černobílé, no mnohem barvitější snímky! (25.04.2006)

Za tímto filmem je třeba hledat trošku něco jiného než třeskutou akci a vybroušené dialogy. Tady jde především o obsah a náplň. 1492 byl dobrým rokem. Příběh notoricky známý, přesto ta hudba a ta výprava, ty záběry. Děkuju Ridley! Nikomu jinému než tobě bych tuto látku nesvěřil. Michael Wincott jako už asi po milionté stále stejně slizký. (18.06.2011)

Nedávno som dočítal Zweigovu biografiu Magalhaesa a dostal som chuť na objaviteľský veľkofilm. Áčkový som nenašiel, tak že sa konečne dokopem aspoň ku Kolumbusovskej klasike. V rámci Scottovej tvorby jedna z najkrajších prác a ten kultový Vangelisov soundtrack určite jeden z najepickejších, človek sa pritom cíti ako boh. (21.02.2022)

Nechápu, proč jsem si nechal tenhle film tak dlouho proklouzávat mezi prsty. Je to totiž přeci jen úžasný zážitek, jaký se jen tak nevidí. Ridley je neskutečně komplexní a perfektcionistický tvůrce, který se dokáže mazlit doslova s každým záběrem a i zdánlivě nudnou a upovídanou pasáž umí podat velkolepým a podmanivým způsobem. Zde mu k tomu navíc výrazně dopomáhá jednak skvělý Depardieu, který byl pro roli Columba jako stvořený, a potom také Vangelis na vrcholu své kariéry, který chrlí na diváka jeden překrásný hudební motiv za druhým. Pomalé tempo Ridleymu nahrává a ten s ním umí perfektně pracovat, krásné prostředí a celková výprava lahodí oku každého diváka a velké téma myšlenkového střetu se zcela odlišným světem dotváří monumentálnost a epičnost celého filmu. Dvě a půl hodiny je sice dost brutální stopáž, ale užil jsem si je tak moc, jak by to s daným příběhem snad žádný jiný režisér (a skladatel) nedokázal.. 85% (02.03.2013)