Taxikár

Dolar měl v polovině 70. let sice prokazatelně větší sílu než dnes, ale i tak zní fakt, že snímek stál pouhých 1,9 milionů v dnešní době neuvěřitelně. Přesto se peníze na projekt sháněly těžko a trvalo dlouhé 3 roky, než si ho Scorsese a De Niro prosadili. Scénárista využil skutečného případu úspěšného atentátu na prezidentského atentáta George Wallace, který se odehrál v roce 1972. Film ale kriminálkou v běžném slova smyslu není, spíš jde o psychologické drama o veteránovi vietnamské války, který po návratu domů nedokáže zapadnout zpátky do společnosti. Postupně se stává protipólem zakladatele Klubu rváčů Jacka z Fincherova slavného filmu. Ten v sobě koncentroval nespokojenost radikální městské intelektuální levice a myšlenku anarchistické vzpoury proti systému. Travis má naopak blízko k postojům radikální pravice, se znepokojením a vzrůstajícím opovržením sleduje život v dekadentním velkoměstě plném uvolněné sexuální morálky, zločinu a existenční nejistoty. Oba antihrdiny nespojuje jen chronická nespavost, ale i protest proti světu, který chtějí zbavit nepravostí. Kdyby Travis dotáhl svůj plán až do konce, byl by z něj v očích veřejnosti ukázkový padouch. Scorsese ale svou postavu nechává žít a dokonce ho v očích veřejnosti proslaví. Ironicky tak zesměšňuje dvojí morálku měšťácké společnosti. Několikanásobná vražda příslušníků městské galerky z Travise dělá nikoliv teroristu, ale odvážného bojovníka proti podsvětí. Své schytávají i příslušníci liberální městské elity. Aktivistka Betsy představuje ukázkového snoba a prezidentský kandidát Palantine je typický příklad profesionálního žvanila, který hovoří v mlhavých frázích. Scorsesemu hodně pomohlo, že nezaujal jednoznačný aktivistický postoj. Kolem snímku se v době vzniku vyrojilo spoustu polemik a vášní. Z Taxikáře se během pár let stal kult a narozdíl od mnoha jiných kousků myslím zcela oprávněně. Rozhodně nezestárl, postava Travise Bickla zneklidňuje diváky dodneška. Z mého pohledu je to nejzásadnější životní role Roberta De Nira. Bonus pro dnešního diváka představuje fakt, že z aktérů vedlejších rolí vyrostli v průběhu následujících dekád herci první ligy. Celkový dojem: 95 %. (02.03.2016)

Rozervané srdce osamělého muže. Tvrdá pachuť New Yorku a nepochopení, které se line ze všech ulic, duší a primitivních zákazníků. Film, o němž vím, že jeho masivní kořeny budou prorůstat mým tělem celej život. Film, v němž jsem poprvé viděl De Nira. Film, který si pokaždý vyložím jinak. Film, kterej fakticky zbožňuju! (12.04.2011)

Zprvu by člověk očekával nějaké citlivé drama osamělého, pouličního vlka a vzhledem k počátečním záběrům a vykreslování hlavnho charakteru možná i něco jako intimní zpověď o nepochopeném životě, ovšem počínaje "taxikářovým" druhým rande, hned pochopíme, že něco není v pořádku. Film začne nabírat obrátky a Robert De Niro za podpory vynikajících psychologických posunů předvede velmi sugestivní a uvěřitelný přerod své postavy. Není to však jen on, kdo táhne film směrem k nebesům, Scorsese svou bezchybnou režií vytvořil úžasnou atmosféru a udělal z filmu docela zvláštní a díky tomu i nezapomenutelný zážitek... V neposlední řadě zaujme také mladičká Jodie Foster (schválně ji srovnejte s Natalií Portman v Leonovi)... Jediná věc, co by šla vylepšit je až příliš šťastný závěr. 9/10 (11.09.2008)

Mě tyto staré filmy většinou nedokáží zaujmout. Musí to už být nějaká pecka, abych se nenudil. Tento film mi nic nedal ani nevzal. Některé pasáže jsou dobré, ale celkově mě film příliš nebavil. De Niro je prvotřídní, ale samotný herec ještě neudělá z filmu něco extra. Poměrně přeceňovaný film. Konec je pořádný nářez, kdy jsem se alespoň trochu probral. 60% (01.07.2009)

Po Zuřícím Býku a Mafiánech je Taxikář třetí nejlepší film, který vznikl ve spolupráci Scorsese a De Niro. Ze všech jmenovaných má ale bezkonkurenčně nejlepší hudbu - Hermannovo zakončení kariéry je božské. Jak lze pár tóny vystihnout nejen prostředí, ve kterém se film odehrává, ale i duševní rozervanost hlavního hrdiny.. To je úchvatné. Vidíte úvodní titulky (kterým mimochodem vzdává hold Richard Donner v Gibsonovce Výkupné) a máte jasno - tohle bude NĚCO. A je. (19.09.2007)