Zúriaci býk

Jak hodnotit film, jehož hlavní postava mi nebyla příliš sympatická (nesnáším italské typy) a děj mi nepřišel nějak zvlášť zajímavý - avšak na druhou stranu jehož způsob zpracování, kamera, režie.. mě naprosto uchvátily? První část, ve které jsou ukázky zápasů, mi přišla zajímavější než ta druhá - různé vychytávky v záběrech (např. zaostření na zvlněný horký vzduch nad ringem byla naprostá lahůdka!), větší spád, atp. - avšak na druhou stranu, úplný konec mě opravdu dostal (při závěrečných titulcích jsem měla náběh na slzy, ani pořádně nevím proč...i když...)! Byla jsem si téměř jistá, že za tu úžasně odvedenou řemeslnou práci budu moct dát krásné 4*, ale po tom silném závěru jsem trochu na rozpacích - k 5* schází tak málo... (05.01.2007)

Černobílý autobiografický skvost, který je nejen nejlepším nemafiánským filmem Martina Scorseseho, ale řadí se i k absolutní špičce boxerského subžánru. Paradoxní je na tom to, že scének z boxerských klání by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Zuřící býk vyniká někde jinde. Ve scénáři. Ve scénáři, který je spjat s postavou násilníka a cholerika LaMotty. První spolupráce trojice De Niro – Pesci – Scorsese dopadla více než na výbornou. De Niro se roli naprosto odevzdal. Jde to vidět nejen na fyzické přípravě, ale i psychické. Řada nezapomenutelných scének, detailní kamera, kompozice, stylizace, násilí. Scorsese zde sahal po Oscaru jako nikdy předtím a tenhle nezdar shledávám jako jednu z největších chyb v historii akademie. Co chcete víc než dokonalost? [Přesná stopáž: 124 min] (10.01.2007)

Scorsese podobně jako Tarkovskij nebo Coppola skutečně našel způsob, jak pracovat s „filmem“, jak ho doopravdy uchopit. ____ Výlučnost Zuřícího býka vidím hlavně v naprosto precizně natočených scénách. Scorsese se vyhýbá dvou událostem odehrávajícím se navzájem, nepoužívá dvě akce přes hloubi pole, nedělí plátno, neinformuje přes média (i ta TV je symbolicky rozbitá, nikoliv z důvodu poruchovosti televizních přijímačů, ale čistě jako odkaz na formální dominanty Scorseseho) a jen ve dvou případech sáhne po křížovém střihu. Jinak z 95% poctivě hněte jednotlivé scény, plastizuje je a inscenuje, dokud nejsou hotový. I souboje v ringu jsou motivovány více kompozičně než sportovně, viz práce kamery a procesy jednostranné subjektivizace a deformace vidění De Nira při zápasech. Je to všechno daný za prvé tím, jak u Scorseseho filmů vyjednává totální realita s totální stylizací. Je to krásný, ale skutečný to být nemůže, na to je to krásný až moc. A za druhé žánrotvorným estetismem Scorseseho - filmového spratka z Malibu generace -, kterým víceméně pomohl zachránit Hollywood na sklonku klasického období. ____ Rafinovaná rovnováha mezi tím, jak Scorsese nadržuje hlavní postavě homofobního mizogynika bez přátel, aby ji ihned záhy něco odepřel, a tak pořád dokola po celou stopáž, to zaujetí pro neschůdné a nesympatické činy je posledním prvkem k dokonalosti filmu. Nezatajuji, že se mě nějak bytostně dotkl. (20.08.2008)

Scorsese umí točit filmy a potvrzuje mi to každým snímkem, který jsem od něj dosud viděl. Zuřící býk je skvělé životopisné drama, které diváka zaujme i díky tomu, že není pouze o boxu, ale rovněž se hodně zabývá životem LaMotty. De Niro svoji roli zvládl výborně a Joe Pesci mě také potěšil. Pocitově mi chybělo jen malinko k páté hvězdě. (04.11.2014)

možná příliš vysoká očekávání zde naplněna nebyla ani zdaleka... příliš pomalá a dlouhá přehlídka zbytečně natahovaných dialogů mě prostě fakt neba. jinak herce jako samozřejmě asi komentovat ani nemusím žejo... ale to je na tomhle snímku tak jediné, jinak jsem měl několikrát sto chutí hodit ručník do ringu... 50% (02.05.2009)