Duchovia Inisherinu

Když váš nejlepší přítel už nechce být přítel. Silně dialogová, vtipná, ale i tragická podívaná o rozpadu jednoho přátelství, komunity a člověka. Film který baví jak svým doslovným příběhem, který je plný zajímavých postav, vtipných i bolestivých situací a nepříjemných obratů v ději. Srdcem příběhu je Pádraic, který tu funguje jak nechtěné zatoulané štěně, se kterým nejde jinak než soucítit a bolí vás každá rána, kterou dostane. Do toho je to i kompozičně nádherně dané do kupy, čemuž pomáhá i nádherné Irsko. Bál jsem se že důvod konce přátelství bude banální, ale naopak je to mnohem zajímavější a neotřepanější než si dokážete představit a i díky tomu vás film bude bavit i hodiny až dny po zhlédnutí, kdy jen přemítáte nad tím vším a co to vlastně znamená. Je tu toho hodně o přátelství, sobectví, životě. různých úrovních intelektuality a dalších menších či větších tématech a to mě na tom nepřestává bavit! (01.02.2023)

Martin McDonagh zvládne i u svého 4. celovečerního filmu diváka v různých momentech pobavit, Víly z Inisherinu ovšem doposud vyznívají nejtragičtěji z jeho tvorby. Díky neskutečným přesahům i možnosti se v rámci dvou hlavních postav snadno poznat, není vůbec těžké Víly z Inisherinu označit za dosavadní McDonaghův magnum opus…. (15.12.2022)

Ten typ filmu, ktorému rozumiete, prečo je kvalitný a núti vás premýšľať o dôležitých témach (a vytvorených paradoxoch v správaní ľudí), ale napriek tomu vám nesadne do nôty. Možno je to tým, že medzi týmito ľuďmi by som nechcel nielenže žiť, ale ani tú pintu piva by som nemal chuť si s nimi dať. A ak by si chcel niekto ku mne z nich sadnúť, tak by som si odsadol na terasu a zakázal im sa so mnou baviť. A určite by som im nedával ultimátum ohľadom sebamrzačenia. Naopak si viem predstaviť, že by som v tejto krásnej krajine žil, ale stránil by som sa jej obyvateľov. Dnes by ale v tej krčme aj tak boli všetci na mobile. Víly budú musieť vo mne ešte dozrieť, zatiaľ 70%. (26.01.2023)

Filmově zvěčněná irská duše 20. let 20. století. Zmar, zoufalství, samota na ostrově kousek od západního irského pobřeží a široko daleko nic jiného, než jen kameny a centrum všeho – tamní hospoda. Prostředí úchvatně smutné, herecké výkony exkluzivní ve všech ohledech, místy vzorově černé a s myšlenkami, kterým jsem občas rozuměl. (13.03.2023)

„DOMA MÁM VELKÝ NŮŽKY. A OD TEĎ, KDYŽ MĚ BUDEŠ OTRAVOVAT, VEZMU JE A USTŘIHNU SI S NIMA JEDEN PRST. A TEN TI PAK DÁM…“ Názornej příklad toho, jak z hovna uplést dramatický drama. Bohužel ani McDonagh s ním „zapráskat“ nedokázal… Takový komorní a smutný a taky občas nudný. Ale vidět se to dá.  Hlavně kvůli kvůli Colinovi, kterej hraje jak o život. Nebo jestli máte kámoše, protože tohle je „velkej“ film o přátelství, ale taky trochu píčovina.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám způsob, jak ukončit přátelství. 2.) To že jedna ruka netleská vím, ale zajímá mě, kolik prstů je třeba k hraní na housle.  /// Thx za titule „Ivana Ragusa“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.12.2022)