Mafiáni

"Jsem mafián. Žiju si na úrovni, lidi ze mě mají respekt, pokud se chovám k rodině příkladně, jsem oceněn veškerými privilégii. Prachy vládnou světem a já jich mám dost. Poldové jsou také jen lidé a za mírný poplatek mi dají pokoj. Občas nějaký ten mord, vloupačka či krádež, výslech...rodinná oslava. Ne vždy byl a ne vždy bude můj příběh stále takto přímočaře snadný a příjemně stereotypní. Rodiče, zejména otec, nenesli příliš dobře, že se stýkám s bandou taliánů a nechodím do školy. Mě to ale bavilo a navíc jsem si vydělal více, než kdokoli v naší čtvrti. Už jako teenager jsem vzbuzoval v lidech respekt. Vážili si mě jako filmové hvězdy, díky čemuž jsem mohl využívat všemožných neplacených výhod. Měl jsem však jednu smůlu, já s Jimmym jsme byli irové. Nikoho nezajímalo, že jsem z druhé půlky ital, členem rodiny jsem být nemohl. Po letech vraždění a nejrůznějších trestných činech Tommyho konečně vzali do rodiny. Jenže tehdy se to začalo všechno srát. Bylo mi důrazně řečeno, že drogy jsou zlo a nestojí to za to. Já byl však nenasytný a radu nebral vážně. Brzy na to však doplatím." Asi takto by se dal charakterizovat tento skvěle natočený film, omluvte mi ten román. A proč 4*? Fakt nevím, ale něco tomu přecejen chybělo. 25 let!...80% (04.03.2014)

Ježišmarjá, další mafiáni, zločinci, gauneři! Upřímně, už mě některé historky z podsvětí o nich lezou krkem. Pozdější Casino jsem viděl dřív, přemýšlím, jak bych oba filmy hodnotil, kdyby tomu bylo naopak. Casino bylo podle mě víc propracované, ale v mnoha ohledech se Mafiánům podobá - kromě herců v téměř identických rolích (o tvůrcích nemluvě) pracuje s myšlenkou, že pracující lidé, co nezabíjí a nekradou, jsou ubožáci. Stejná věc byla zmíněna i ve Vlkovi z Wall Street. I já jsem v komentu u Casina psal o Vlkovi z Wall Street. Nejdřív se mafiánům vše daří, pak se to začne kurvit. I oni se začnou kurvit, jejich ženám se to nelíbí, nebo se začnou kurvit taky. Ten zabije toho, tamten zase onoho, nejdřív jsou spolu, pak už zase ne. Podle určitých pravidel můžou někteří nic, jiní jen něco a hrstka všechno, ale podle zase jiných pravidel můžou ti, co nemůžou nic, zabít ty, kteří můžou všechno, jenomže musí počítat se vším. Ne, vážně, čeho je moc, toho je příliš. (08.01.2018)

Scénář: Nicholas Pileggi, Martin Scorsese .. Vrchol mafiánského žánru a majstrštyk boha Martin Scorsese!! Nadupaný snímek, který se může směle "rovnat" s dalšími žánrovými skvosty jako Tenkrát v Americe či Kmotr I. Jenže, Mafiány psal sám život Henry Hilla a to jim dodává onu reálnou uvěřitelnost příběhu. Když jsem si to kdysi pouštěl poprvé, vůbec jsem nevěděl, co to je a kdo to natočil. Bylo deštivé odpoledne a já si pustil nic neříkající placku Goodfellas... Co následovalo se nedá jen tak popsat!! Jen dodám, že hned první úvodní scéna s autem mě uhranula, uchvátila, přikovala do křesla a všestranné nadšení mě neopustilo do konce filmu. Námět napsal doslova sám život a do kvalitního scénáře jej převedl Nicholas Pileggi a na brilantní podívanou povýšil spoluautor scénáře a famózní režisér Martin Scorsese (nepochopím, že Marty právě zde nedostal Oscar!? Odvádí zde svůj vrcholný výkon). K tomu spousty vizuálních vychytávek a bezchybný střih. Vše dokonale podtrhují výtečné herecké výkony ústředního tria, u kterého je těžké určit, zda je lepší Robert De Niro, Joe Pesci nebo Ray Liotta. Úchvatné lidské drama budiž důkazem dennodenní krutosti, povýšenosti a vychcanosti několika správňáků. Drsné, kruté, nelítostné a krvavé (prostě reálné) ztvárnění jejich na povrch obyčejného ba přímo rodinně spořádaného světa, o kterém si někteří lidé myslí, že tu není. Bohužel je. Svět mafie tu pořád je! .. Z určitého (nejen filmařského) pohledu to nejlepší, co jsem měl tu čest dosud vidět!!! 100% A+ kvalita. "As far back as I can remember, I've always wanted to be a gangster." -- Henry Hill, Brooklyn, N.Y. 1955. (11.04.2005)

Musím priznať, že najväčší pôžitok z fimu mám vtedy, keď z neho srší režisérska radosť a potešenie, vychutnávanie si každej jednej scény, ktorú režisér mohol dopodrobna "rozporcovať". Už dlhšie som nevzhliadla film, ktorého spracovanie by ma dokázalo presvedčiť o tom, že sa mu režisér úplne oddal a dokázal tak vytvoriť dielo, ktoré predčilo všetky moje očakávania, nahromadené predstavy o vážnom mafiánskom svete zmietaného krutosťou a zároveň aj s postavami ako ľudskými bytosťami, charakteristické napríklad pre NEĽÚTOSTNÝ SÚBOJ (1995). Samozrejme, že sa MAFIÁNI držia vopred napísaného pravidla (každú jednu vetu okoreniť slovíčkom "fuck" na zvýraznenie vážnosti :), ale to ľahostajné zabíjanie ma v tomto prípade skôr pobavilo a nie rozľútostilo, čo si myslím, že bol Scorseseho zámer. Nemala som pocit tej dejovej skrúšenosti, ale nahrádzal ho cynizmus, ktorý sa dal priam čítať medzi riadkami a čierny humor, vynikajúco zasadený do prostredia, kde mu dodal neuveriteľný šmrnc. Tie dve hodiny mi ubehli ako po masle. To, čo podal Scorsese, sa nevidí v každom druhom filme, k tomu ako bonus neprekonateľné herecké trio Liotta/De Niro/Pesci, pekelne žhavá Lorraine Bracco a vzrušujúca jazda svetom zločinu tak, aby z nej mal aj najväčší odporca mafiánskeho despotizmu radosť. (01.07.2008)

Dle mého soudu prostřední díl skládačky, který pokrývá období mezi Zuřícím býkem a Casinem. Zatímco Casino se odehrává v 80. letech. Mafiáni si berou na mušku 60. a 70. léta. Je zajímavé sledovat jak se postupem času uklidňují De Nirovy postavy (Zuřící býk = neurotik, Mafiáni = docela obyčejný zlodějíček, Casino = člověk, který rozhodně netráví čas tím že někomu dělá fašírku z obličeje) a naopak vzrůstá agresivita Joe Pesciho, který se nedožije konce tady, ani v Casinu. Mafiáni jsou dle mého soudu nejlepším Martinovým filmem a asi již navždy zůstanou nepřekonaní. Funny scéna je stejně vynikající jako když si u baru Billy Batts dělá srandu ze všemi oblíbeného Tommyho. Samozřejmě za tenhle svůj omyl musí zaplatit. 100% (12.10.2012)