Mafiáni

Jestliže Kmotr představoval výpověď o životě vznešených mafiánských bosů ve vší eleganci, pak Mafiáni vypráví o drsných gangsta z ulice, kteří se chtějí mít jak prasata v žitě, neberou si servítky a nezdráhají se někomu rozkopat držku za jakýkoli méně podařený vtípek. Po třetím zhlédnutí žasnu ještě víc než kdy dříve nad tím, jak elegantní a půvabné je Scorsese vyprávění. Jeho režie je jako malování obrazu - ladně prohání štětec po plátně, přičemž diváku se před očima rýsuje epická freska - dokonalý mistrovský celek, v němž má každá věta a každý detail své místo. Pro mě osobně je právě tento způsob vyprávění nejlepším argumentem, proč mám filmy mnohem raději než knihy. 10/10 (01.09.2008)

Jeden z vrcholů mafiánských filmů. Tahle gangsterka je totiž přesně tak krutá jako mafie ve skutečnosti, a tak to má být. Robert De Niro je pak hned po Al Pacinovi mým nejoblíbenějším mafiánem a v tomhle filmu to jen potvrzuje... Mimochodem absolutně nechápu, jak člověk jako Scorsese mohl po Zuřícím býkovi, Mafiánech a Casinu natočit takovej film jako Skrytá identita... a co hůř - jak mohla právě Skrytá identita získat Oscara? Protože pokud chcete vidět film o mafii, na DiCapria a spol. se vykašlete. Tenhle film má aspoň něco do sebe... (23.07.2007)

Ježišmarjá, další mafiáni, zločinci, gauneři! Upřímně, už mě některé historky z podsvětí o nich lezou krkem. Pozdější Casino jsem viděl dřív, přemýšlím, jak bych oba filmy hodnotil, kdyby tomu bylo naopak. Casino bylo podle mě víc propracované, ale v mnoha ohledech se Mafiánům podobá - kromě herců v téměř identických rolích (o tvůrcích nemluvě) pracuje s myšlenkou, že pracující lidé, co nezabíjí a nekradou, jsou ubožáci. Stejná věc byla zmíněna i ve Vlkovi z Wall Street. I já jsem v komentu u Casina psal o Vlkovi z Wall Street. Nejdřív se mafiánům vše daří, pak se to začne kurvit. I oni se začnou kurvit, jejich ženám se to nelíbí, nebo se začnou kurvit taky. Ten zabije toho, tamten zase onoho, nejdřív jsou spolu, pak už zase ne. Podle určitých pravidel můžou někteří nic, jiní jen něco a hrstka všechno, ale podle zase jiných pravidel můžou ti, co nemůžou nic, zabít ty, kteří můžou všechno, jenomže musí počítat se vším. Ne, vážně, čeho je moc, toho je příliš. (08.01.2018)

Opět ta samá písnička. Tyhle filmy jsou ve všech případech úplně o tom samém a budou se asi točit pořád, protože to ostatní zřejmě baví, i když nechápu co je na tom tak zajímá. Hlavní hrdina se postupně prokouše z poskoka na uznávaného mafiána, je tu boj s jiným klanem, kde zabijou nějakýho hlavního člena a je z toho malér, zabíjejí se tu kamarádi - nepohodlní, jen tak, pak spadne klec atd, atd. (15.11.2018)

Jeden z nejznámějších mafiánských snímků a vychvalovaný klenot Martina Scorseseho, mě bohužel nezasáhl tak, jak bych čekal a jak jsem se těšil. Trošku upozaděný je zde Robert De Niro a to hlavně na úkor Raye Liotty, který zde předvádí zřejmě svůj životní výkon (zaujal mě ještě v Zemi policajtů - kde hrál shodou okolností také De Niro), ale oba dva tentokráte strká do kapsy hajzl nad hajzly - Joe Pesci, který si svou roli pistolníka Tommyho vyloženě užívá a předvádí, jaké role mu sedí nejlépe. I když (anebo právě proto) je to bezcitná krysa, která střílí lidi do zátylku či je bodá nožem do hrudi, jde o postavu, na kterou těžko zapomenete. Scorseseho režie tentokrát nijak neohromí a tak stojí za zmínku ještě trefná hudba, která se s průběhem let stylově mění a také dobová atmosféra. (13.12.2011)