Gangy New Yorku

Scorsese při svém letitém filmovém zkoumání odvrácené strany New Yorku doputoval v čase nejdál kam mohl - k samotným kořenům města i organizovaného zločinu v něm. A právě téma války newyorských gangů poloviny 19. století, jejich vylíčení, výprava, silné obsazení a působivě zahraný záporák Day-Lewise, jsou hlavními trumfy jinak jednoduché, nepřekvapivé a mírně rozvleklé storky o pomstě. (05.08.2017)

M. Scorsese je patriotický Newyorčan. Ostatně to prokazuje natočením řady tematických filmů během své bohaté a úspěšné kariéry. Války gangů v polovině 19. století jsou důležitou součástí historie New Yorku. Nápad umístit děj filmu do tohoto období, je nepochybnou snahou o poctu rodnému city. Nicméně zde se to prostě nepovedlo. Jak se říká. I mistr tesař se někdy utne. Ono mít ušlechtilou myšlenku něco natočit, sehnat dobré herce a peníze samo o sobě nestačí. Film musí předně něco sdělovat, něco divákovi předat. Mně ten film nepředal vůbec nic. Není v něm nic, co by stálo za zapamatování. Nenabízí ani strhující akci, ani atmosféru, nenutí k zamyšlení. To město 19. století se nepodařilo oživit. Je to obrovská sterilní kulisa, ve které se pohybují stovky komparzistů v kostýmech. Naprosto bezdůvodně a chaoticky popochází sem a tam a vytváří jen další kulisu, ve které se pohybují hlavní herci. Tito spolu vedou patetické rozhovory o ničem. Vedou bandy chlapů, kteří do sebe bodají nožema. Nikde není vysvětleno, proč se tak nenávidí, za co ti lidé bojují, co jsou jejich cíle a motivy. Nedaří se předat prakticky žádnou emoci. Ani dějem, který je nudný a nezáživný, ani hereckým výkonem, který nemá oporu v uvěřitelnosti konání postav (Ani herci zdejších kvalit s tím nic nesvedou.). Ztrácí se logika v času a prostoru. Zůstává chaotický dav komparzu, který vytváří lidské mraveniště. Nad tím vším se pohybuje Day-Lewis jako Bill Butcher, (postava která podle wiki zemřela 1855). Se skleněným okem a záludným úsměvem se stává králem této grotesky. 45% (22.09.2016)

Jeden skvělý (Day-Lewis) a další dobré (DiCaprio, Reilly, Gleeson) herecké výkony se potýkají s mizerným scénářem, Scorseseho unylou režií a nehorázně přestřelenou stopáží. Boj gangů proti gangům se tak zhruba po hodině mění v boj diváka proti nudě... A nuda nakonec zvítězí. Působivé scény by člověk napočítal na prstech jedné ruky a film je dost zvláštní v tom, že chce chvíli působit jako komorní drama a chvíli jako rozmáchlý epos, jenže ani jedno z toho se mu pořádně nedaří. Dost mě zarazila také hudba. Nemyslím tu od Howarda Shora, ale tu moderní, která hraje v úvodní bitvě a na jejímž použití jsem zřejmě něco nepochopil. O závěrečném cajdáku od U2 ani nemluvím.__P.S. Liam Neeson tady hrál snad jen pět minut, ale stejně na mě po Danielu Day-Lewisovi zapůsobil nejvíce. (22.01.2012)

„Hádžete kamene do každého, kto tu vystúpi z lode!“ – „Keby som mal pušku, strieľam ich.“ Monumentálnym GANGOM V NEW YORKU príliš ublížilo, že režisér Scorsese (TAXIKÁR, ŠPINAVÉ ULICE, ZÚRIACI BÝK) na nich pracoval niekoľko desaťročí a samotné nakrúcanie bolo vyčerpávajúce (zvyšovanie rozpočtu, zvyšovanie počtu nakrúcacích dní), údajne kvôli ťažko ovládateľnej producentskej dvojke Weinsteinovcov (napriek tomu Scorsese svoj ďalší film, LETCA, nakrútil hádajte v koho produkcii). No hoci má snímka mínusy (prehnaná dĺžka, slabší scenár, odťažitý DiCaprio, pateticky podané myšlienky o krvavom zrode americkej demokracie), je prítomná fascinujúca atmosféra (šialenou hudbou podmaľovaný úvodný masaker je neuveriteľný). Minimálne po vizuálnej (kostýmy, výprava, masky a dekorácie dávajú filmu takmer až futuristický sci-fi nádych "alternatívnej doby") a hereckej (Liam Neeson, mäsiar Day Lewis, John C. „Šťastný Jack“ Reilly, Brendan „Mních McGinn“ Gleeson) stránke pozoruhodné. (13.11.2004)

Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký.. (13.12.2010)