Mys hrôzy

Thriller J. Lee Thompsona z roku 1962, v ktorom sa predstavili Gregory Peck a Robert Mitchum je výbornou, aj keď nie príliš výnimočnou žánrovkou. Navyše v mnohých ohľadoch príliš zastaralou (tie nepotrebné zrýchľovačky počas akčných scén sú príšerné). Aktualizáciu si v začiatkom 90. rokov zobral do rúk veľký milovník filmovej histórie a geniálny tvorca Martin Scorsese. Jeho počin je takmer v každom ohľade lepší, než pôvodná verzia. Úctu k originálu preukázal režisér ponechaním pôvodných mrazivých hudobných motívov z pera Bernarda Herrmana a obsadením pôvodnej dvojice do vedľajších úloh. Vznikol remeselne brilantný thriller s jednou z najvďačnejších príležitostí pre Roberta De Nira. Temný, mrazivý počin síce kvôli svojej žánrovej čistote nepatrí k absolútnemu vrcholu svojho tvorcu, no aj tak ponúka vynikajúci zážitok. (07.12.2003)

V dobe uvedenia ma tento Scorseseho thriller nechal chladným. A dnes mám pocit, že ide o najlepšieho "posmrtného Hitchcocka". Herrmannova hudba, nájazdy kamery, vizáž Jessicy Lange, ktorej postava sa navyše volá Leigh... Marty je diabol, chamelón, ktorý ukážkovo naviazal na odkaz Majstra, a ešte si svoju polievku prikorenil fenomenálnym psychopatom De Nirom a rúškom dráždivej sexuálnej perverzie. Tak trochu fajnšmekerská záležitosť. Piata hviezda odomňa uniká iba o vlások, preto, lebo ide skôr o krátkodobý pocitový, než dlhodobý zážitok. (17.03.2010)

Když se v jednom filmu sejdou Robert De Niro a Martin Scorsese, tak očekávám, že to bude něco extra. Mys hrůzy moje očekávání ovšem ani zdaleka nenaplnil. Originál z roku 1962 jsem neviděl, ale vsadil bych se, že se to originálu hodně podobá. Když se kouknu na nějakej thriller z toho přelomu 50. a 60. let, je to obvykle naprostá píčovina (viz cokoliv od Hitchcocka). Podle mě je to podrpůměrnej (chvílema až stupidní) thriller, kde to skvělej De Niro zachraňuje aspoň tak, abych dal ty průměrný 3 hvězdičky. (23.01.2010)

Scénář: Wesley Strick, James R. Webb .. "Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku." . . . . . Nechtějte být v kůži právníka s rodinnou, který negramotnému a sexuálně narušenému jedinci stopí v případu znásilnění důkaz díky němuž se mohl vyhnout lochu. Ve vězení je totiž spousta času na učení se špatných i dobrých věcí. Třeba práva, náboženství, psychologie a jednou vás třeba propustí, takže nechybí motivace a pak? Zosobněná hrůza přichází! Zajímavý příběh se pod režijní taktovkou Martina Scorsese mění v nesnadno zapomenutelnou podívanou, plnou zvláštních kamerových nájezdů, velmi přesné hudby a trochu nevěrohodného konce. Robert De Niro je ve formě a roli si vyloženě užívá a jeden z jeho „objektů zájmu“, mladičká Juliette Lewis, je jednoduše a ve všech směrech úžasná!!. PS: původní film neznám. (09.09.2005)

Nejlepší remake, který byl kdy natočen. (Od člověka, který dosud neviděl originál, to asi nezní příliš věrohodně.). Scorsese jako malý kluk miloval žánrové filmy - westerny, thrillery, filmy-noir. A proto měl vždy chuť si jednou něco takového vyzkoušet a natočit film, jenž by se dal bez problémů zařadit do některé z těchto kategorií. Povedlo se mu to, a zároveň svůj záměr vysoce překročil, protože natočil film, který se sice na první pohled zdá dějově i filozoficky průzračný jako čirá jezerní hladina, avšak pod povrchem se tu skrývá temný, mnohdy nebezpečný nános z jiných Scorsese filmů. Postava Maxe Cady - zdánlivě úplné klišé. Ale podíváme-li se na něj a především do hlubin jeho duše, začne se nám před očima pomalu rýsovat vylepšený, do absurdní dokonalosti dovedený Travis Bickle, který tentokrát může pod rouškem komerčního thrilleru ukázat, jaký vlastně je i jaký by chtěl být. Robert De Niro tu odvedl, podle mého názoru, jeden ze svých nejsuverénějších výkonů, za kterého by si oscara rozhodně zasloužil. (28.01.2005)