Čas zabiť

Joel Schumacher je mistr buď silně konfliktních dramat a nebo naprosto divných fantasy a čehokoliv jiného...divného. To znamená, že jednou se mu film ze života povede na jedničku, ale jakmile se dostane k dosti nepravděpodobnému a mnohdy fantastickému příběhu, tak je marnej. Čas zabíjet je naštěstí ten první případ. Ještě natočený podle knihy. Dokáže tedy ve svých dlouhých 149 minutách naprosto intenzivně zaujmout. Nedokáže to ale jenom samotný režisér. Podstatnou část filmu si pro sebe uzurpoval i samotný Matthew McConaughey. Dokonce by se dalo říct, že je to vysloveně jeho film. A to i přesto, že je to vlastně jeho první opravdu hlavní role, kterou v Hollywoodu získal. Klobouk dolů. Trošku mám pocit, že Matt patří do rolí právníků ve filmech, ve kterých hlavní roli hraje rasismus a černoši. Není to jen náhoda, že ne? (11.04.2014)

Když předsudky sundají té dámě s váhou šátek z očí, je tu ještě možnost, že bude trpět barvoslepostí.. Schumachera trochu trápí nedostatek sevřenosti (skřípe to mezi procesem a nabalujícími se zločiny, které nikdo moc neřeší), ale člověk nad tím mávne rukou, když dostane defilé hvězd, věčné téma relativity spravedlnosti, kritiku soudního systému postaveného na emocích a Briganceho závěrečnou řeč obhajoby s tradičním naběhnutím Matthewovy žilky pod pravým okem (hlavně ta část o hledání pravdy, ještě před tím, než mají porotci zavřít oči, ta by se měla v dnešní době tesat do kamene). Možná mi v jednání Carla Lee Haileyho scházela s ohledem na potřeby rodiny odpovědnost, ale dokud nejste v jeho kůži, tak se to dobře radí.. P.S.: Docela nechápu, jak mohl u soudu svědčit Anthony Heald jako ředitel psychiatrické kliniky, když ho už před pár lety snědl doktor Lecter.. (08.01.2018)

Nejprve klady. A Time to Kill určitě vyčnívá mezi právnickými dramaty, nejen díky érám Ku-klux-klanu a pohledu na rasismus celkově, ale skvěle těží z nadprůměrné herecké plejády, ze které je nejvíce působivé jiskření mezi Bullock a McConaugheym. Zkrátka nepřijde i syrovější atmosféra amerického jihu a úvodní pomsta. Zápory: (spoiler) Finální rádoby emotivní projev mne nechal bohužel zcela chladným, ačkoliv chápu, že v dané chvíli hlavnímu hrdinovi ve zdánlivě prohraném případu nezbylo nic jiného, než porotě zahrát na city. Nicméně bych asi ocenil spíše klasickou rivalitu mezi právnickými esy, jaká byla k vidění např v  A Few Good Men. Tzn. více prostoru pro Spaceyho a alkoholika Sutherlanda. V součtu Joel sestrojil svižný, zábavný a syrový snímek s několika hollwoodskými neduhy, který si však s sebou nese své charakteristické aroma let devadesátých, pro které mám jednoduše slabost. 80% (09.06.2021)

Fim o rasizme, ktorý je postupom času stáva filmom o pomste, ktorý sa neskôr utopí v motívoch a zvratoch, ktoré postavy menia viac a viac na karikatúry a to všetko preto, aby na záver deepdivoval v tom najklišeovitejšom pátose. Majstrovstvom ostáva, že napriek tomu si udržiava charizmu a aký-taký náboj. každopádne viac sa oplatí Horiace Mississippi. Alebo Gavrasov Betrayed. (07.01.2024)

Vynikajúce obsadenie a silná téma, no celé je to zobrazené účelovo. A to mi na Hollywoode vadí. V prvom rade je to výsledok procesu, ktorý je absolútnym nezmyslom. Keď sa rieši prípad jasnej dvojnásobnej vraždy, tak to nemôže dopadnúť takto.  V druhom rade zobrazenie skoro všetkých belochov ako odporných rasistov, z ktorých minimálne polovica pôsobí v militantných jednotkách KKK. No a v neposlednom rade je zarážajúce, že celá predloha od Grishama bola napísaná podľa skutočnej udalosti z roku 1984, kde 12-ročné BIELE dievča znásilnil ČERNOCH. Tak z akého dôvodu sme menili farby? Čistý kalkul. (25.01.2023)