Čas zabiť

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $108,766,007║Tržby Celosvetovo $152,266,007║ Obsadenie doslova famózne ale nie až tak úplne využité, lebo väčšina príbehu sa točí len okolo postavy v podaní Matthewa McConaugheyo a tak ostatné postavy strácajú na dôraze pre príbeh, taktiež niektoré udalosti sú útržkovo podané alebo odbité, čo v podstate vypadá ako dosť zbytočné skákanie v rozbehnutom deji a preto aj atmosféra v konečnom dôsledku nenaberá potrebnú intenzitu. Ten skutočný závan pravých emócii , nastáva až v závere filmu pri preslove v súdnom pojednávaní obhajcu pred porotou. Film by vo svojej rozohranej téme potreboval aby to bolo skutočne doladené asi 30minút dlhšiu minutáž, prípadne keď tak tie niektoré nedokreslené scénky vystrihnúť. 80% (06.07.2008)

Když předsudky sundají té dámě s váhou šátek z očí, je tu ještě možnost, že bude trpět barvoslepostí.. Schumachera trochu trápí nedostatek sevřenosti (skřípe to mezi procesem a nabalujícími se zločiny, které nikdo moc neřeší), ale člověk nad tím mávne rukou, když dostane defilé hvězd, věčné téma relativity spravedlnosti, kritiku soudního systému postaveného na emocích a Briganceho závěrečnou řeč obhajoby s tradičním naběhnutím Matthewovy žilky pod pravým okem (hlavně ta část o hledání pravdy, ještě před tím, než mají porotci zavřít oči, ta by se měla v dnešní době tesat do kamene). Možná mi v jednání Carla Lee Haileyho scházela s ohledem na potřeby rodiny odpovědnost, ale dokud nejste v jeho kůži, tak se to dobře radí.. P.S.: Docela nechápu, jak mohl u soudu svědčit Anthony Heald jako ředitel psychiatrické kliniky, když ho už před pár lety snědl doktor Lecter.. (08.01.2018)

Dnes, s odstupem let, už je jasné, že jde opravdu o jeden z nejlepších soudních thrillerů devadesátých let. Bez ohledu na to, že bez některých scén bych se obešel, a že některé momenty byly trošku chtěné, je to strhující drama, plné silných emocí, napětí a výborných hereckých výkonů. Soucítil jsem s Carlem a rozuměl tomu proč udělal to co udělal, běhal mi mráz po zádech při Jakevě závěrečné řeči, a i když už jsem při repríze věděl jak dopadne, přistihl jsem se, že jim stejně oběma držím palce. (13.03.2012)

V dobách, kdy psal Akiva Goldsman dobré scénáře, Matthew McConaughey se nebál jít do těžké role a Sandra Bullock byla sexy, natočil Joel Schumacher jeden z nejlepších filmů z právnického prostředí, který se nebál řádně zakousnout do tématiky rozlišování barvy kůže a ještě u toho stíhal vykreslit zajímavou romantickou linku. Pro fandy žánru povinnost. P.S. Zajímalo by mě, kolik lidí žije v přesvědčení, že McConaugheyho manželka nechala dítě u rodičů :-) (24.07.2009)

To je ta krása na těch devadesátkách, že se můžete dívat na scénu, kde právník v podobě Kevina Spaceyho potopí svědka na základě jeho třicet let starého obvinění ze znásilnění, které se odehrálo 11. září. Alespoň nějaká radost v téhle přetažené zpackanosti dle vrchního pokrytce Johna Grishama. Tomu můžeme jen závidět, jak dokáže klidně levou rukou zuřivě bojovat proti trestu smrti a pravou datlit román, který jej obhajuje skrze enormní hyperboly, sadistické popisy zločinu a aplikaci na rasové třenice amerického Jihu. Filmové zpracování román pak vůbec neproblematizuje, naopak je mu prakticky úplně věrné s občasnými explozemi Goldsmanova scénáristického fušerství (právnický protagonista a jeho spravedlivé pěsťovky, katastrofální scény s charakterizacemi postav). McConaughey, který se tady snaží uhrát se k smrti pak alespoň upomene na časy, kdy byl opravdu nesnesitelným kusem slizu. (13.01.2020)