Voľný pád

Douglas válí, jeho přerod na skoro úplného šílence jsem mu zcela věřil. A jelikož k tomu ani předtím osudným horkým dnem v zácpě neměl nikdy daleko, bylo to zcela uvěřitelné. Duvall jako končící policajt sice nedostal zrovna nejoriginálnější postavu a má hrozně otravnou ženu, ale zahrál svoji roli dobře. No kdyby většinu scén s ním vynechali a sledovali co nejvíce Douglasova Fostera, a ještě více studovali jeho vnitřní démony a co ho k tomu vedlo, byl bych úplně uspokojený divák. Takto jsem divák před vyvrcholením, který si ale odnáší z filmu dost zajimavý zážitek a pár výborných scén mu bude dělat v hlavě paseku ještě nějakou dobu. Stejně jsem ho ale chápal, v tomto moderním světě člověka mnoho věcí neskutečně cuchá nervy. (20.09.2011)

Tady zřejmě někomu šiblo a to pořádně. Joel Schumacher se honosí titulem režiséra, který za málo peněz natočí opravdu hodně muziky. Většinou je to znát pomalu průchodným příběhem, který se stále vyvíjí a přitom tlačí na jednu jedinou postavu. To samé jsme mohli vidět v Telefonní budce. Tak jednoduchá myšlenka a tak dokonalý spád. Jen ať takové filmy točí dál. Volný pád je rozhodně jeden z těch nejzajímavějších filmů, co se myšlenek týče. Michael Douglas hraje sice člověka na pokraji nervového zhroucení, ale řeší věci, kteří se lidi snaží přehlížet, které každému vadí stejně jako jemu, ale nejsou schopni s tím nic udělat. Je to pravý Američan a ví co je správné. S jeho myšlenkami bych byl na jeho straně a tak jsem mu překvapivě celou dobu fandil. On dokázal svoji úlohu zahrát naprosto fantastickým způsobem, zatraceně pravdivě. Ať už prochází a pomlouvá životem snobů, životem gangsterů na ulici nebo životem antisemitických parchantů. Vždy má důvod, proč to všechno udělat. Ten, kdo by se s ním nedokázal ztotožnit, by si zřejmě nedokázal oblíbit ani tento film a to by byla velká škoda. (18.08.2007)

Tenhle film už asi budu mít jednou provždy spojený s nemocnicí, když jsem ho totiž viděl poprvé, tak jsem zrovna ležel po nehodě v nemocnici na rehabilitačním oddělení. Od té doby však už uplynuly tři roky a já jsem tento film viděl po těch třech letech znovu. Na rovinu musím říci, že už to nebylo takové jako napoprvé, protože už jsem věděl, co přijde, ale to vůbec nic nemění na tom, že jsem si ten film užil a že ho považuji za jeden z nejoriginálněších filmových počinů. Tenhle film se prostě jen snaží odpovědět na otázku, co když nám jednoho dne uletí nervy, zcvokneme se a začneme se chovat jak chceme bez ohledu na zákony či nastavené standardy. Co když vybočíme z průměru a budeme prostě dělat to, co se nám zrovna zachce. A tomuto filmu se na tyhle otázky povedlo velice uspokojivě odpovědět a je zde mnoho scén, které považuji za velmi zajímavé a zapamatováníhodné, dá se říci skoro až kultovní, jako např. dožadování se snídaně v bistru či scéna na golfovém hřišti. Tohle se prostě a jednoduše povedlo a rozhodně souhlasím s tím, že Michael Douglas zde zřejmě ztvárnil svou životní roli a Joel Schumacher natočil jeden ze svých nejlepších filmů, který lze jen těžko překonat. Originalita odsud jen prýští a já jsem ani za ty tři roky, které uběhly od prvního zhlédnutí tohoto filmu nezapomněl, jak kvalitní ten film je, a rád jsem si to včera znovu připomněl. Bez debat je to za pět hvězd. (30.06.2009)

"JDU DOMů! UHNI MI Z CESTY, TY SRÁČI!" Dusná a smradlavá atmosféra do běla rozpálené velkoměstské džungle, kterou prochází Rambo v bílé košili s kravatou a brýlemi ve vynikajícím podání k nepoznání proměněného Michaela Douglase. Jako mladší jsem bral VOLNÝ PÁD jako takovou divnou akční komedii s hořkým jazykem. Bavil jsem se u toho, jak to hrdina nandá každému, kdo se do něj sere, ale neztotožňoval jsem se s ním, jeho problémy mi byly cizí. Dnes už chápu. Denně nás otravují tisíce drobností, proti kterým je slušný člověk často naprosto bezbranný. Nebo není? Jak píše Lima, je škoda, že je hlavní postava psychicky labilní se sklony k násilí (i když je to tak realističtější), protože je tím vlastně zbaběle omlouváno co dělá a tvůrci tím berou divákovi jeho hrdinu. Proč se nemohl nasrat normální obyčejný průměrný slušný člověk? Toho v příběhu zastupuje Prendergast, dobrej chlap i policajt, se kterým se život taky zrovna nemazlil a nemazlí (smrt dcerky, hysterická manželka, despekt kolegů a šéfa v práci) a který se od hrdiny naučí, že člověk si musí umět v životě dupnout, ale nemůže to být dupnutí na něčí krk. (09.12.2007)

No, tajně jsem doufal, že to bude něco ve stylu Telefonní budky, bohužel ale moc nebylo. Ne snad, že bych se nudil (tempo bylo vcelku dynamické a podporovala ho ještě suprová hudba), či snad nefandil hlavnímu hrdninovi (ikdyž postupně sledujete, čeho všeho se dopouští, pořád mu tak nějak přejete, aby se dostal "domů"), ale momentu, kdy se něco ve Fosterovi zlomilo, prostě moc nevěřím (každý toho má určitě už někdy plné zuby a vybuchne, ale ikdyž Foster nebyl tak úplně normální, nezačne přece střílet zbraní do vzduchu, když mu chtějí dát oběd místo snídaně, nevystřelí bazukou na silničářský auto, když nemůže projet přes opravovanou silnici). Což je docela škoda, protože kromě toho motivu hrdinova počínání byl Douglas dobrý a tahle role mu fakt sedla. Jinak se mi ale snímek líbil a hodnotím ho 4*. Výstižný komentář: Tosim (05.07.2009)