Vrah skrýva tvár

Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... (13.11.2008)

Režiséra Petra Schulhoffa známe spíše jako autora sociálních satirických komedií. Jeho doménou však byly i výborné detektivky. V nich kladl velký důraz na atmosféru a na co nejpřesnější vylíčení policejních postupů. Dvojici kriminalistů - majora Kalaše a nadporučíka Vargu - uvedl už v roce 1963 ve filmu Strach, podle knihy Eduarda Fikera. Hlavní roli svěřil Rudolfu Hrušínskému, který se jí zhostil tak, že se mu tehdy říkalo český Maigret. Roku 1966 následoval právě film Vrah skrývá tvář, roku 1969 Po stopách krve a konečně o celých deset let později, roku 1979, Diagnóza smrti. (Pro úplnost nutno dodat, že postavy majora Kalaše se jednou ujal jiný režisér, Jaroslav Mach, a ve snímku Na kolejích čeká vrah ji přeobsadil Jiřím Sovákem). Vrah skrývá tvář se točí kolem vražd tří mladých dívek, přičemž do poslední chvíle není jasné, kdo byl skutečným vrahem.  Příběh se odehrává na maloměstě a v blízkém statku poblíž lesa, i lidé jsou zde spíše uzavření do sebe, takže se pátrání i díky tomu protahuje. Skvěle vystavěná atmosféra a napětí však drží po celý film. (09.03.2013)

Trojica detektívok, ktorú s trojročným odstupom nakrútil Petr Schulhoff v šesťdesiatych rokoch je závanom sviežeho vzduchu do tohto žánru. Realisticky a civilne ladená dvojica detektívov nepredstavuje verziu Holmesa s Watsonom, ani iných z klasických predchodcov. Šedivé a ponuré reálie nahradzujú obvykle kašírovaný socialistický štandard, atmosféra nepostráda napätie a hudba trochu hlučne a násilne dotvára to, čo sa scenáristovi nepodarilo. Zmienené klady trochu znižuje obvyklý nešvár, ktorým je preľudnenosť postáv, postupné odpadávanie podozrivých, ako pri šúpaní cibule, aby sa v úlohe vraha krátko pred záverečnými titulkami ukázal ten najnenápadnejší. Tri hviezdičky sú za ten závan, pretože súčasného diváka už film nemá čím zaujať. (27.08.2011)

Příběh staví na solidních základech a předvádí uvěřitelné vyšetřovací postupy. Je uzavřený do sebe - stejně jako krajina, z níž vychází ... stejně jako lidé, kteří ji obývají. Sděluje jen to, co pokládá za nezbytné - a na diváka pohlíží úkosem, s určitými pochybnostmi ... nikoli o sobě, ale o něm. Co naděláte ... každý z nás je potencionální pachatel - záleží jenom na souhře okolností. (09.06.2017)

Rudolf Hrušinský tady se svým převážně kamenným výrazem předvádí dokonalé minimalistické herectví, nepotřebuje se pitvořit, přehnaně gestikulovat rukama, či nějak prapodivně artikulovat, aby na sebe upozornil. Stačí jen jeho pouhá přítomnost, aby na sebe strhnul veškerou pozornost, kdykoliv je v záběru a i kdyby celý film jenom seděl a pokuřoval, tak z něho nespustíte oči. První dva díly "kalašovské" trilogie - tento a ´Po stopách krve´ mají tak báječně pochmurnou atmosféru, plnou podezíravosti, nejistoty a strachu a tak mistrovsky vygradovaný scenář, že patří mezi jasně nejlepší kriminálky, co u nás kdy vznikly. Naprostá tutovka pro milovníky detektivního žánru. (05.01.2008)