Diagnóza smrti

Nic moc díl, kdy se bloumalo od ničeho k ničemu. Vyšetřovatelské žezlo samovolně převzala aktivní paní manželka poškozeného. Pořád jde ale o lepší díl, než byl předchozí, protože opět nastoupil do hlavní role pan Hrušínský, který se umí chovat a je o dost sympatičtější. Zápletka byla nezajímavá a vražedné atmosféře nepomáhal ani fakt, že se už jednalo o barevný snímek. Naplno tak vynikla krása a příjemné prostředí komunismu.  Škoda, že tato kriminální série skončila tak nudným případem. (16.10.2023)

Tak tenhle mrazivý, psychologický film s kriminální zápletkou mě vážně dostal. Ze čtyřky Schulhoffovych krimi filmů s Rudolfem Hrušínským za mě je Diagnoza smrti nejsilnější, po všech stránkách. V případě filmů Vrah skrývá tvář a Po stopách krve šlo o ponurá pátrání po úchylných vrazích, kde kriminalisti museli prakticky pořád čekat na další vraždu, aby se ve vyšetřování dostali dál. Zde zůstává zkušený major Kalaš i tísnívá atmosféra, mění se téma a nejde o standardní detektivku. Hrušínského major Kalaš figuruje pouze jako jedna ze dvou "vrchních" postav vedle nemocničního doktora v podání Zdeňka Ornesta, hodně důležitou se stává psychologie všech postav a postupné odhalování až překvapivě blízkých vztahů mezi dvěma náhodnými oběti (zdaleka nejen na pozadí policejního orgánu), plného nečekaných zvratů až do samotného závěru. Příběh se stává silným mimo jiné díky složitým etickým otázkám života, smrti a překročení zákona nebo morálky v hraniční chvíli, včetně kontroverzního tématu transplantace lidských orgánů, resp. čekání na smrt nemocného v prospěch uzdravení někoho jiného. Tenhle film není ani propagandou žádného názoru či politiky, není ani strhující krvavou podívanou, jde prostě jen o smutný příběh ze života, lehce možná šokující a s cílem přivést diváka k zamyšlení. Pro mě zatím jedna z nejlepších čs. krimi ze 70. let, společně s Tatranským pastorále majora Zemana. Vynikající herecké výkony. (90%) (25.05.2018)

Nevím koho napadlo smíchat hrušky a jablka a myslet si, že z toho uvaří dobrý kompot. To co jsem viděl je spíše kompost. Pan Hrušínský tomu vůbec nepomohl. Takže z toho není ani pořádná detektivka, ani pořádné drama. 201311110000/0000+++++++ První barevný pana Hrušínského jako Kalaše. Hodnotil jsem již před čtyřmi lety a nemám co bych dodal. Ale dávám alespoň těch dvacet procent, jako všem třem předchozím Kalašovkám. (28.01.2014)

Na pátý film v sérii to není špatné, jenže od kalašovky jsem čekal mnohem víc. Možná jí uškodila barva, protože atmosféra není mrazivá, ale tuctově normalizačně bezútěšná. Ani Petr Schulhoff se jako scenárista moc nevytáhl. Případ jsem rozpletl zhruba za půl hodiny a stačily mi k tomu dvě indicie. Chování některých postav je minimálně podivné a Kalaš ztratil svou původní jiskru. (25.06.2021)

Poslední páté setkání s majorem Kalašem (a po čtvrté s Rudolfem Hrušínským) je už jen vyčpělým pokračováním velmi slušné série. Tentokrát Kalaš šetří přepadení mladé ženy, která byla nalezena v lese s rozbitou hlavou. Sekera je poblíž, ale kdo je pachatelem? Zároveň je v nemocnici muž, který se vyboural v náklaďáku poblíž a navíc v tentýž den. Bohužel záhada je od začátku téměř zcela průhledná, jen policie neví, jakým směrem se dát a spíše než pátrání ji k vrahovi přivede řada náhod a postupných přiznání určitých osob. Aspoň že ten závěr je celkem originální. Jinak Hrušínský hraje hodně úsporně, nemá ani co řešit a spíše odhaduje, co a jak mohlo být. Přesto detektivka svou atmosféru má a na průměr to stačí. Hudba: Pavel Blatný. (11.08.2009)