Bohouš

Snad nejznámější souboj v pojídání jídla mezi člověkem a psem. Prohlášení o hladu jaký má bernardýn není jen tak, obzvlášť v restauračním podniku, kde je hostinský majitelem takového psa. Tady však nejde ani tak o hlad, jako o chytrost. Pokud se ví, že takový bernardýn toho sežere opravdu hodně, ale takový chleba zásadně odmítá, proč nevyužít návrhu sázky samotného hostinského, když je výhrou bezplatný týdenní pobyt a ještě se přitom pořádně najíst. Televizní povídka se stala vyhledávaným evergreenem, bez kterého si již nikdo televizní program kolem silvestra neumí ani představit. A právě vlivem pravidelné reprízy už příběh a pointu zná každý nazpaměť. A jak to tak vypadá, své popularity se vlivem toho ještě stále jen tak nezbaví. (01.02.2016)

Bohouš patří ke klasice československé a posléze i české televizní silvestrovské zábavy. Televize ho dávají opakovaně každý rok a drtivá většina diváků na něj nedá dopustit. Mě samotného dlouho míjel. Když jsem si ho konečně pustil, řekl jsem si fajn zábava, ale zase žádný zázrak a dal mu tři hvězdy. Pro napsání komentáře jsem si jej zopakoval, jestli jsem hodnocení přeci jen nepodcenil. Nepřijde mi to a stále mu nechám tři hvězdy za fajn zábavu. Ten kultovní status u mě zkrátka nemá a žádný sentiment ani nostalgie se nekoná. To jsou dle mě hlavní příčiny lehkého nadhodnocení. Ač mám Menšíka se Sovákem velmi rád, tak si myslím, že tohle je v jejich tvorbě průměrný kraťas a mají hodně podobných a taky hodně lepších věcí. Bohouš ale rozhodně špatný není. Pokud ho ještě někdo neviděl, ať to napraví. Jen jej nepotřebuju vidět stále dokola každý rok. (20.10.2023)

Začiatok filmu v prítomnosti Zdeny Hadrbolcovej ma moc neoslovil, ale moment, v ktorom sa odhalila Bohoušova identita nemal chybu. Nasledujúce hody boli celkom zábavné, záver mi však pripadal opäť o niečo slabší. Keby tu u mňa ovšem fungovala nostalgia, ako zjavne u niektorých, asi by som tiež hodnotil vyššie. (19.03.2015)

Legendárny kraťas, ktorý je určený ku konzumácií čohokoľvek a u ktorého príde vlastne najviac zaujímavý vývoj kariéry režiséra. V roku 1966 natočil najlepšiu československú detektívku a zároveň jeden z najlepších československých filmov, a to Vrah skrývá tvář. A od roku 1974 prepol na komediálny žáner a začal chrliť rodinné skopičiny typu Hodíme se k sobě, miláčku...?, Zítra to roztočíme, drahoušku...!, „Já to tedy beru, šéfe...!“, „Já už budu hodný, dědečku!“, Co je doma, to se počítá, pánové..., Příště budeme chytřejší, staroušku! (24.10.2023)

Hláška: Alois Randa: - "Kdyby nebyl on, nebyl bych ani já. Jen si vzpomeňte na tu příhodu, jak jsem tehdy spadl do toho..." Miluška Metelková: - "Do té rokle. To už zná každá veverka! Nejdojemnější na tom je, že zá váma skočil a pak jste nemohli ven oba!" Alois Randa: - "On mě hřál! Hřál mě vlastním tělem, abych nezmrzl!" (02.01.2016)