Švindlíř

Scenáristický a režijní veterán Paul Schrader, který mimo jiné stojí za scénářem k legendárnímu Taxikářovi na sebe v roce 2017 upoutal pozornost snímkem Zoufalství a naděje s Ethanem Hawkem v hlavní roli. I jeho novinka se točí kolem morální odpovědnosti hlavního hrdiny, ze života kněze se ovšem tentokrát Schrader vrhl do světa karetního hráče, který je bývalým vojákem. A právě jeho vojenská minulost ve filmu sehrává větší roli než samotné hraní s kartami.   Příběh o morálce, vykoupení a tak trochu o tom, že před minulostí člověk neuteče. Ten film není vůbec hodnej, po vzoru Zoufalství a naděje diváka nevede za ručičku. Schraderův rukopis jde v tomhle ohledu poznat, s hlavním hrdinou se vůbec nepáře. Isaacův Tell musí v průběhu filmu volit mezi morální zodpovědností a svým klidem a časem je čím dál tím více jasné, že zde hrdina bez problémů do západu slunce neodejde.   Schaderův chytrý scénář je očividně dílem chytrého člověka, který dokáže do svého scénáře vložit spousty motivů. Scénář The Card Countera se sice vydává snadno odhadnutelným směrem ke komornímu finále, Schrader z něj přesto dokáže vymlátit absolutně vše. Stačí mu dva herci, malý prostor a především práce s atmosférou. Schrader krom atmosféry nemá problém s tempem, které je sice pomalé, přesto je ovšem budované precizně. Schrader se navíc očividně pokouší o jistý sociální komentář, který ve finále funguje,   Isaac předvádí strhující výkon, který všechny bez problémů utvrdí, že je neskutečně talentovaným hercem, který i v následujících letech předvede zajímavé věci. Za zmínku poté stojí především komediální herečka Tiffany Haddish, která se v Schraderově novince představuje ve vážné roli a dokáže solidně překvapit. Tye Sheridan poté dokazuje, že je neskutečně mladým talentovaným hercem, Willem Dafoe je poté dle očekávání Willemem Dafoemem. Potřebuje jeho herecký talent snad více definovat?   Celé se to dá chválit, bez vad na kráse to ovšem není. V závěru se ukáže, že je toho v The Card Counter vlastně tak trochu příliš moc a na vše není úplně čas. Samotný název je vlastně zavádějící, hlavní zápletka skutečně není o hraní karet a gamblingu. Isaacův Tell ve finále není tak funkčním antihrdinou, kterým byl Schraderův Travis Bickle v Taxikářovi, Isaacův fenomenální výkon lehké neduhy nezakryje. Přesto je The Card Counter pořád zajímavou charakterní studií, průzkum duše osoby trpící PTSD a hledající smysl života. Fanoušci Zoufalství a naděje nejspíš budou spokojeni.   Schrader ve finále možná servíruje tak trochu dva filmy v jednom, které jsou ve finále těžce nevybalancované a atmosféra je každou chvíli tak trochu jiná. Rovina, kdy se ten film pokouší o politickou kritiku je ve finále zajímavější než linka s hraním karet, finiš má ten správný dopad. Schraderova novinka není dokonalá, něco ovšem v člověku rozhodně zanechá....... (27.09.2021)

Film, který z ticha přichází i do něj v závěru odchází, takže když v něm začne nějaký hluk burácet, pořádně dokáže rozhodit. Vypráví navíc o tak černých věcech, že jsem chvílemi nevěděl, jestli chci ještě vědět, co bude dál. Noir, voiceover a pohled stoletých očí Oscara Isaaca je smrtelně melancholická kombinace. (10.02.2022)

Ťažko povedať, prečo táto komorne pojatá, až meditatívna cesta za chladnou pomstou nepresvedčila širšiu filmovú obec. Scenár iba pomaly odkrýva, o čo postavám ide a kam to celé smeruje. Tým ale dokáže prekvapiť a vôbec nevadí, že všetko je artovo tlmené, práve naopak. Niečo podobné sme už síce videli viackrát, ale Schrader využil tému psychicky zničených bachárov fungujúcich počas nultých rokov v rôznych väzniciach prispievajúcich k "väčšej demokracii" na svete prostredníctvom mučenia každého, kto pripomína Araba. Málo prepieraná téma v kinematografii možno nesadla každému práve kvôli spojeniu s hazardným svetom kartových hráčov. (12.09.2022)

The Card Counter je vážně zvláštní, ale především podmanivý film, který si mě poměrně překvapivě dokázal opravdu získat, ovšem zároveň upřímně nedokážu smysluplně popsat, jak se mu to vlastně podařilo. Příběh je každopádně v podstatě kombinací věrohodného proniknutí do světa pokeru, s tradičním thrillerem o pomstě, a přestože spolu ve vzájemné symbióze tyto dvě linie příliš nefungují a vůbec se nepodporují, tak samostatně mě každá z nich dokázala upřímně zaujmout a bavit. A další zvláštnost, že ačkoliv ani jeden z těch směrů nenabízí nic skutečně zajímavého, výrazného, či nápaditého, tak přesto mě vážně zaujali, vlastně až strhli, disponovali napětím, nepředvídatelností a upřímně mě zajímali i veškeré postavy, kterých se to týkalo, jelikož mi připadli vesměs opravdu nevšední a pozitivně zvláštní, a to samozřejmě i díky jejich hereckým představitelům, kteří jim dodali zásadní sympatičnost a výraznost. Velmi kladně pak musím hodnotit i zvláštní a podmanivou atmosféru, která měla též výrazný vliv na můj celkový dojem, a nelze ji popsat jinak, než jako stylová a osobitá, což vždy velmi mile potěší. A jelikož ani emoce nezůstali příliš pozadu, musím tuto podívanou zkrátka hodnotit jako působivý nevšední filmový zážitek, který tedy sice rozhodně naprostou většinu vůbec nenadchne a už vůbec je nebude bavit, mě nicméně zaslouženě oslovil, a to především svým opravdu silným zpracováním. (06.09.2022)

Životná dilema, je spravodlivé ak za svoje hriechy pykáte iba vy a zvyšok sveta za ďaleko väčšie prečiny si behá na slobode? Zdá sa, že bývalý vojak Will sa už po odpykaní trestu so všetkým zmieril a bezcielne putuje po kasínach, kde počítaním kariet vyhráva malé sumy aby neupútal pozornosť. Do cesty sa mu pripletie mladý chlapec, ktorého otec mal rovnaký vojenský osud ako bol ten jeho. A takto to je, zožieranie sa pomstou a vedieť preniesť sa niekedy nad určité veci je spravidla nemožné. Slabšie 3* (06.02.2023)