Rozhnevaný muž

You started by saying you'd do anything. But what I'm hearing is you think you've done everything. Po traileru jsem čekal obyčejnou, ale pravděpodobně docela zábavnou a stylovou akční jednohubku v tradičním podání Jasona Stathama. Což mi nijak nepřekáželo v opatrně natěšeném čekání , ale divil jsem se, že něco takového dostanu od Ritchieho. Takže jsem si zároveň říkal, že upoutávka snad diváka cíleně trošku zavádí. A vskutku, zaváděla, nicméně nakonec jsem nedostal ani rutinní, leč cool masakr se Stathamem ani překombinovanou kulometnou gangster jízdu od Ritchieho. Roli zřejmě hrála předloha, původní francouzský film, který jsem sice neviděl, ale z doslechu to byl zřejmě civilní, tajemný, drsný thriller s tou klasickou špinavostí, což je častější rys evropské kinematografie než té americké (alespoň v posledních desetiletích). Ovšem neobvykle klidný Ritchie do své verze Hněvu Muže (píšu muž s velkým M, protože zdejší hlavní postava tak na mě působila, jako personifikace pomsty, spíše živel, temný duch než opravdový člověk - k tomuto vnímání vybízel i fakt, že ačkoliv postava měla jméno, většinu filmu byla přezdívána podle mě schválně odlidštěnou zkratkou "H") dodal úžasný styl, režii a téměř perfektní přístup k vyprávění. Už prolog filmu mě pohltil svým zlověstným náletem na město, rutinou pracovního dne a šokujícím, zajímavě odosobněným násilím a zejména první větší polovina filmu pokračovala v podobném duchu, kdy se na poměrně jednoduchou základní kostru nabalovaly více či méně očekávané vrstvy děje. U těch méně očekávaných bych se na chvíli zastavil - některým lidem ve vyprávění vadí pouze naznačené a dále příliš nerozvíjené linie světa, v kterém se příběh odehrává, ale mě tento přístup vždy přišel docela zajímavý, svým způsobem odvážný a fiktivní vesmír prohlubující a oživující. Samozřejmě normálně se to dělá zejména v případě, když se očekává pokračování, ale mě potěší i slepé odbočky či vedlejší zajížďky i v sólo filmu (důležité ovšem je, aby nenarušily úplně strukturu vyprávění, nějak zapadaly do předestřených motivů a byly prostě dobře zapracovány a zpracovány). Stejně jako syrové, nečekané smrti postav to dodává světu reálnost. V tomto konkrétním případě byla dána celková reálnost a syrovost do zajímavého kontrastu s mystériem a chladem hlavní postavy. Vlastně se nevím rozhodnout, zda by se mi líbilo, kdyby roli dali nějakému herci s větším rozsahem, který by "H" třeba zlidštil až příliš. Statham díky své víceméně jedné, drsoňské poloze byl většinu filmu přesně taková Síla přírody jak bylo záhodno. Škoda, že v poslední větší třetině filmu sice režie ani celkový styl nepolevily, nicméně jsem musel začít nad některými událostmi trošku více přivírat oči. Ale to, co se možná zhoršilo na logice, bylo bohatě vynahrazeno celým finále, které dalo zatraceně uspokojivou tečku tomuto mistrovsky natočenému filmu. Ještě bych tady dodal, že i když byl Ritchie rozhodně mnohem klidnější a nešlo jeho klasický přístup vždy poznat, určité problesky se našly - ať už v některých dialozích, které dokázaly vytvořit během pár minut zábavné a sympatické postavy, či v stylovosti režie, citu pro vizualizaci vyprávění, použití střihu a kompozici obrazu. Aspoň na prostoru jednoho filmu nám pan režisér dozrál a dospěl. Užil jsem si tento film více než trochu přehypované Gentlemen. A ano, soundtrack byl velká paráda, jeho načasování se zvuky filmu, jeho ambientní smyčcová strohost a ponurost, tak se dělá atmosféra. 9/10 (26.05.2021) (menej) (viac)