Návrat oživlých mrtvol

Oldschoolovka každým záběrem, zleva do prava, zprava do leva, z hora dolů a z dola nahoru!! Nehorázná kravina, která ale baví, gumový panáci alias oživlé mrtvoly, bo herci z bílým makeupem :-)). Jediná dobrá mrtvola je dole ve sklepě, co vylezla s barelu. Černoch překvapivě neumírá poslední, zato nahatá krasotinka jedna z prvních, aby si následně mohla pochutnat na nějakém tom policistovi. Finálové embargo, vrtulník a konečná mina! Všecko špatně, černota, syrovost, smrt všem a celé to nádherně zdobí kytarové rify, nebo diskoškové dupy 80tek! Tohle je dobrá komedie, ale dobrá je za 3 :) (05.01.2012)

Zombie horor ktorý ničím neprekvapí. Je to postavené na už klasických postupoch. Skupinka ľudí sa zabarikáduje do budovy a nemŕtvy sa ich snažia dostať. čím ďalej je menej miesta na ukrývanie tým je ich viac. Vyzdvihujem hlavne kostýmy a masky ktoré sú naozaj kvalitné a ešte soundtrack ktorý je poskladaný prevažne s rockovej muziky s 80 rokov čo dodáva filmu ten správny ejtíns nádych. (22.03.2013)

Napsal bych hororová komedie, ale to by znamenalo, že se strach bude mísit se smíchem, a to by v tomto případě nebyla pravda. Je to vlastně ztřeštěná komedie s populárním zombie motivem. Zpočátku opravdu svěží a vtipná, záhy ale nápady dojdou a ve druhé půli se film propadne do únavného stereotypu. Celkový dojem: 45 %. Pokud jste příznivci brakové hororové produkce, tak si můžete připsat libovolný počet hvězdiček. Scénárista totiž dobře věděl, o čem píše. (07.12.2013)

Béčková blbina na druhou, ale bavit se u toho docela dá. Hlavně zombíci jsou povedení a výborně si dělají legraci sami ze sebe. Určitě jste ještě neviděli oživlou mrtvolu, která zlikviduje dva doktory a vysílačkou si řekne o další posily. Škoda, že všechny sekvence se zombíky jsou tak divně sestříhané a to nejlepší nám kamera nikdy neukáže a že prvních 40 minut příběhu by se klidně mohlo vystřihnout a divák by o nic nepřišel. Jako horor je to směšné, ale jako legrační pocta zombie filmům se s tím musí počítat. 55% (13.03.2012)

Vlivem masivního boomu videotrhu, jenž vyžadoval konstantní přísun nových titulů, představují osmdesátá léta minulého století zlatou éru zombie filmů. Kvantita sice s sebou málokdy nesla vyloženě kvalitu, nicméně potřeba odlišit se od konkurence dávala ambicióznějším tvůrcům příležitost přijít s něčím originálním. Otec moderního pojetí zombií George A. Romero tak v roce 1985 přinesl další kapitolu do své sociologicko-psychologické dekonstrukce západní společnosti ve Dni mrtvých (Day of the Dead). Ačkoli měl film nakročeno stát se ve své kategorii divácky nejúspěšnějším snímkem roku, nakonec nihilistickou vizi světa pohlceného zombie apokalypsou porazil v souboji o diváky karnevalově rozjívený Návrat oživlých mrtvol. Ten měl původně vzniknout jako vážné zombie drama podle scénáře Romerova spoluscenáristy Johna Russoa. Kvůli soudním tahanicím o značku „oživlých mrtvol“ musel Russo z projektu odstoupil a příběh dostal k přepracování Dan O'Bannon, jenž se proslavil scénářem k ikonickému Vetřeleci (Alien, 1979) a téma oživlých mrtvol již nápaditě pojal v Mrtví a pohřbení (Dead & Buried, 1981). O'Bannon, který Návratem oživlých mrtvol současně debutoval jako režisér, si byl vědomý, jak moc soudobá zombie produkce vychází z Romera. Proto vytvořil film, který jednak otevřeně přiznává zásluhy Romerova revolučního a obrazoboreckého debutu Noc oživlých mrtvol (Night of the Living Dead, 1968) a zároveň kráčí zcela vlastní cestou. Novátorskou kombinací mistrovských masek a efektů, třeskutého situačního humoru i campové nadsázky položil základ stylu gore komedií označovaných jako splatstick, jenž posléze k dokonalosti dovedl Peter Jackson extrémně šťavnatými snímky Bad Taste - Vesmírní kanibalové (Bad Taste, 1987) a Braindead - Živí mrtví (Braindead, 1992). Z dnešního pohledu představuje O'Bannonův film esenciální provinilou rozkoš v 80’s stylu s topornými hereckými výkony, nejistým režijním vedením a ikonickými dobovými prvky, jako jsou punkeři, nabubřelý machismus, směšná móda s póly extravagantní nekonformity a komické usedlosti. Ačkoli vyprávění cíleně podvrací dosavadní kánon zombie filmů, paradoxně se snímek stal kultem a zásadně obohatil pokladnici ikonických prvků žánru. Zdejší hladové oživlé mrtvoly mají pramálo společného s klasickými žánrovými somnambuly, což scénář využívá k řadě vypjatých i bláznivě parodických situací. Úspěch filmu zavdal k realizaci celkem čtyř pokračování a k brakové slávě katapultoval Linneu Quigleyovou, která zde prokázala kvality, jež ji posléze zajistily korunku hororové scream-queen. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) (22.09.2013)