Réžia:
Walter SchorschScenár:
A. Jaroslav UrbanKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrajú:
František Krištof-Veselý, Jindřich Plachta, Václav Trégl, Eva Gerová, Rudolf Deyl st., Vítězslav Boček, Raoul Schránil, František Roland, Bedřich Veverka (viac)Obsahy(1)
Jindřich Plachta v úsměvném příběhu o neobvyklém dědictví. Mladý muž Láďa Tůma získá s dědictvím po bohatém strýci i strýčkova oblíbeného komorníka Vlastimila Chytráčka, se kterým musí mít po dobu jednoho roku uzavřenou pracovní smlouvu. Ta je podmínkou k získání dědictví. Chytráček se o nového pána stará stejně oddaně, jako se staral o jeho strýce. To však přináší mladíkovi mnoho komplikací - v zaměstnání i v lásce... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Divácky stále oblíbený, vyhledávaný ale hlavně tedy optimisticky laděný snímek. Zajímavý námět, výtečné zpracování.. Film od režiséra Waltera Schorsche, který moc netočil, spíše pak působil jako asistent režie. Jeho dva jediné filmy za zmíňku však stojí. Hlavním lákadlem filmu bylo určitě obsazení Jindřicha Plachty coby sluhu gentlemana. Tato role mu byla ušitá snad přímo na tělo (ale hlavně tyhle ty obyčejné role obyčejných lidí mu vždy šli velmi perfektně podobně jako třeba ve Třech mužích ve sněhu s Hugo Haasem aj.), lepšího sluhu komorníka jsem v československém filmu snad ještě neviděl. Dokonce si troufám říct že předčil i takového Saturnina nebo Nového sluhu z filmu "Velbloud uchem jehly", ale to byla jen menší rolička. Pozadu však nebyl ani sympatický Kryštof Veselý nebo Václav Trégl jako básník Mourek, který se zde právě s J. Plachtou skutečně skvěle doplňoval a vypadalo to na nově rodící se komickou dvojici, já jen dodám že už ve stejném roce na sebe upoutali pozornost v Cikánově snímku "Milování zakázáno", při ejdné parádní scéně...Zajímavý komentář: Zloděj kol. Film na který se kdykoliv znovu podívám a pro který mám slabost... ()
Je v podstatě jedno, kdo je v tomto filmu momentálně pánem a kdo sluhou a kolikrát se tyto role vymění, protože všemu suverénně dominuje Jindřich Plachta. Velmi vydařená je figurka Václava Trégla a sympatický je i výkon Františka Krištofa-Veselého, slovenského tenoristy, který si zahrál, zazpíval a příležitostně i zastepoval v několika českých filmech. Zde na "nucený" zpěv nedošlo a celkové atmosféře i jeho výkonu to prospělo. Je zvláštní, jak lze několika záběry přírody a příjemnými hereckými výkony evokovat mládí, lásku a optimismus. Ale abych znovu vypíchl Plachtův výkon, který ční vysoko nad zbytkem filmu: "To byl strýček úplný abstinent?" - "Tříčtvrteční. Tři whisky, jednu sodu." Asi tak nějak vypadá dokonalý "sluha-gentleman". ()
Předválečná pohodovka plná zvratů a optimismu, kde nic není problém, řešení je vždy po ruce a padouch nemá nejmenší šanci. Ani po téměř osmdesáti letech a minimálně patnácti reprízách pro mě neztratila kouzlo. Plachta nemá chybu a sympaťák Veselý stále působí jako nevyčerpatelná nabíječka pozitivní energie. ()
Neobyčajné dedičstvo je zápletka netradičná, prevedenie so zámenami už trochu obohraté. Herci často svoje pasáže vyložene recitujú prehnane teatrálnym spôsobom, asi viac ako bolo aj na tú dobu zvykom. Pritom vtipy sú slabšie, niektoré násilné až trápne. –––– Tenhle má komorníka. No! Z toho kouká pět let. –––– Promiň múzo, že tě klamu, budu básnit pro reklamu. ()
Povedený, i když v pár pasážích i docela nudný filmový snímeček, který opět staví na tradiční prvorepublikové zápletce o omylech, lásce a přátelství. Nutno vyzdvihnout Plachty, který geniálním a svým osobitým způsobem hraje nejdříve komorníka a pak šéfa. Scény s ním nemohou nudit. Sportovní scény však nepatří zrovna k těm povedeným. Celkově vzato jde o příjemný poklidný snímek na sobotní odpoledne. Hudba: Roman Blahník ()
Reklama