Pasťák

Výborně obsazený snímek, jemuž se úspěšně podařilo převést do filmové podoby syrovost a fatalismus Misařovy předlohy. Všeprostupujícího marasmu (zejména ve scénách mimo pasťák) je chvílemi možná až moc, ale, byť nepatřím k pamětníkům, nemohu se zbavit dojmu, že právě takhle se tehdejší dobu podařilo vystihnout nejlépe. Od úvodní znamenité scény se školní kronikou až po samotný (téměř) nevyhnutelný závěr (který se od svého literárního předobrazu ovšem diametrálně liší) je celý příběh prodchnut důsledným - a tudíž dobově nepohodlným - realismem a právě díky tomu dodnes neztratil téměř nic ze své aktuálnosti i divácké atraktivity. O režijní zručnosti Hynka Bočana jistě není pochyb a i celá řada jeho novějších snímků a seriálů si určitě zaslouží uznání, ale pro mne zůstává vrcholem jeho tvorby právě "Pasťák" a stejně ponurý (a také trezorový) historický film "Čest a sláva" natočený rovněž v roce 1968. (06.02.2009)

Depresivní sonda do systému tzv. detenčních ústavů pro mládež  nastavující zrcadlo celé tehdejší  lhostejné společnosti.   Mladý učitel a  vlastně bezdomovec přechází z vcelku poklidného místa na venkově do Prahy, kde je však umístěn místo normální školy jako učitel do detenčního ústavu. Jeho předchůdce tam sice chovanci zramovali, ředitel mu nebude nic zastírat, ale na výběr stejně nemá.  Má dělat to či ono a hlídat si záda. Všem je de facto u prdele,  ostatně jako všechno ostatní, včetně toho, že nemá v Praze kde bydlet.  Z původního strachu se přese všechno postupně otrká  a rád by něco změnil. Ale jak se říká, svatá prostoto...   Krutý závěr vlastně nepřekvapil, byť se jiskřička naděje na chvíli i zatřpytila a naznačila cestu k nápravě, šance na ni ale nebyla.  Celkový dojem pak trochu kazili třicátníci v  roli adolescentů  hlavně  Václav Sloup, jemuž prostě ten přerostlý puberťák  šel ze všech nejhůř  a já si chvíli myslel, že spíš patří  i k zaměstnancům ústavu.   To samé platí i pro Krampola, byť jeho kápo ústavu byl přece jen o fous lepší.  Ale na celkovém obrazu jsou to jen ignorovatelné šmouhy. (03.11.2023)

Je až neuvěřitelné, jaké filmy se tu točily v 60. letech během vzedmutí oné legendární České nové vlny. Pasťák Hynka Bočana má v sobě až cosi ze současné severské kinematografie, jak kvalitou, tak vyzněním, tak syrový, bezvýchodný, popisný a depresivní je. Realistický pohled za zdi ,,ústavu ochranné výchovy mládeže" by měl být brán jako etalon všech následných filmových pokusů českých tvůrců vypořádat se s podobnou tématikou, oproti černobílé Bočanově sondě jsou všechny totiž jen lehkou televizní selankou... (28.08.2012)

Marečku, podejte mi pendrek! Normalizace pěkně po kafkovsku, včetně bezvýchodnosti a tragických konců. V některých jednotlivostech působivé (úvodní exkurze nového pana učitele, defilé kérek), ale celkový dopad, či chcete-li zde tolik zmiňované depresivní vyznění, bylo rozmělňováno nevyrovnaností a nedostatkem věrohodnosti. Třeba takový Mažňák nebo Krampoul s vizáží Vinnieho Jonese už měli nejmíň dekádu trávit čas v úplně jiném nápravném zařízení.. (18.06.2021)

"Pasťáku" nejvíce uškodil fakt, že přes dvacet let nebyl filmem, ale jen změtí metrů celuloidové pásky s jednotlivými scénami a záběry, ležící kdesi v trezoru. Po konečném sestřihání tak vyznívá příliš chaoticky. To však nic nemění na věci, že se jedná o skvělý psychothriller s dusně nevydýchatelnou atmosférou, přesvědčivým Ivanem Vyskočilem (trochu mi jeho role připomněla Redfordova Brubakera) a vynikajícím Jiřím Krampolem v roli, která mu byla psaná snad přímo na tělo. 85%. (16.02.2009)