Réžia:
Jan SchmidtScenár:
Pavel JuráčekKamera:
Jiří MacákHudba:
Jan KlusákHrajú:
Beta Poničanová, Ondriš Jariabek, Magda Seidlerová, Hana Vítková, Vanda Kalinová, Natálie Maslovová, Irena Lžičařová, Jitka Hořejší, Alena Lippertová (viac)Obsahy(1)
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (134)
Post-feministické nukleární drama placené z peněz armádního filmu. Skrze osm mladých a Staré putujeme zdevastovanou krajinou, ale namísto efektních triků vnímáme rozpad pomocí kamerových nájezdů, podprahového vnímání a nepřeklenutelnou propastí mezi starým světem, snažícím si uchovat zbytky morálky a důstojnosti a novým řádem nikoho. ()
Ještě za socializmu jsem to shlédl jako doplňkové filmové představení na divadelním festivalu v Hronově. Tehdy se mi to líbilo maličko víc. Neuvědomoval jsem si určitou naivitu, fascinovala mě vize postapokalyptického světa s bloudící skupinou mladých žen hledajících muže. Onu sílu však dílo dodnes má. Snad první československé sci-fi. ■ Začátek s uvedením do děje a historie pomocí letokruhů, je geniální. ()
Jediná česká postapokalyptická sci-fi, která se, podobně jako mnohokrát lepší Tarkovského STALKER, vyžívá v záběrech krajiny zničené neznámou katastrofou. Jinak je Srpen v hotelu Ozon poměrně dějově slabým filmem, ale je natočen zajímavou kamerou a obsahuje pár naturalistických scén, které nemají v českém filmu obdoby. ()
(SPOILER) Celé je to o tom, ako skupinka arogantných mladých hlupaní putuje krajinou. Celý čas sa nič neudeje, jediná vec na ktorú natrafia je starý pán, ktorému zastrelia kravu a keď sa u neho najedia a vyspia, tak aj jeho. Film, v ktorom kvôli zbytočnej 15 sekundovej scéne postrelia a ubijú psa, je odpad (všetky zvieratá boli zabité reálne, nie je to hrané). Niekto tu napísal že "Škoda toho přílišného apelu a velké snahy o uvědomění si nelidského prvku v nás samotných" - pre mňa to je jediné plus, takže jedna hviezdička. Veľmi podobné novšiemu filmu Le temps du loup. ()
Na české poměry netradiční, nápaditý a svým způsobem originální snímek. Je to jeden z mála působivých filmů, které stačí vidět jen jednou, ale v paměti vám uvíznou navždy. Depresivní atmosféra, odvážná myšlenka a zdařilé zpracování. Krutá představa světa po zničující válce, kdy zvířecí pudová brutalita vítězí nad civilizačním nánosem lidskosti a co je zvláště děsivé, že v tomto případě jsou aktérkami ženy. Tak to tady asi vypadalo ve středověku, než se primitivní svět začal kultivovat a kdo ví, jak to bude vypadat v budoucnosti, když dnešní lidé jsou schopni podříznout rukojmí, či odpálit letadlo a ještě se tím pochlubit. ()
Galéria (2)
Fotka © Československý armádní film
Reklama