Kolonie Lanfieri

Filmový příběh je sice vyprávěn velice zdlouhavě, nicméně snímek je rozhodně zajímavým příspěvkem mezi dobrodružné filmy. Děj by se dal určitě zkrátit, v tomto ohledu doporučuji spíše Claim na Hluchém potoce. Škoda také, že hlavního hrdinu jsme museli hledat v zahraničí (kde byl Radek Brzobohatý?), a z českých herců zaujme pouze blázen Václava Neckáře. (23.12.2016)

Je to velice zábavné hlavně svou jinakostí - no považte, znáte nějaký jiný česko-ruský ostrovní eastern? Vůbec, ta celková lehká neotesanost a nedokonalost celku, o kterou se zasloužily především zjitřené okolnosti vzniku, atraktivitu filmu spíše zvyšuje než snižuje a k samotnému prostředí pustého ostrova dobře pasuje. Hlavní dějová linie se postupně láme, do půlky to vypadá na příběh o správném chlapákovi, kterému budou zapšklí obyvatelé ostrova dělat problémy, ale nakonec se z toho vyklube klasický vztyčený prst o tom, jak se jednomu kvůli zlatu zcela zatmí před očima, na což také doplatí. Nejvíce mě ale překvapila mě velkolepost a žánrovost Šustovy vynikající hudby, dovedl bych si ji bez problémů představit v jakémkoliv velkém západním westernu. http://www.youtube.com/watch?v=emPsKbRoK3M (08.12.2013)

"Kde asi udělali soudrozi z ČSSR a ZSSR chybu", keď tento eastern vyplodili. K roku 1969 a dobrodružnému námetu si to žiadalo jednoznačne farbu. Možno pekna scenéria v reáli vyzerá tu ako mesačná krajina. Herecké výkony slabé, akoby to točili narýchlo. Hl. hrdina sa má javiť ako dobrý chlap, potom z ničoho nič (po nájdení zlata) obráti kabát a zabíjal by kohokoľvek, proti streleckej presile znova obracia kabát a vydáva všetko zlato čo má (keby mal 10 vriec zlata, vydá aj tie). Koniec filmu je akoby useknutý, o ničom. (13.11.2016)

Jeden z těch do sebe zahleděných filmů opájejících se vlastní výjimečností. Postavy mluví z cesty, občas upadají do dlouhých melancholických monologů, občas přehnaně reagují, aby následně zcela změnily svůj postoj a bezdůvodně se uklidnily. Děj, pokud se mu tak dá říkat, plyne ve zvláštním bezčasu a dlouho trvá, než se příběh zlomí do něčeho zajímavého. Někdo tomu říká umění, já tomu říkám uchcaná nuda. Líbila se mi kamera, díky níž má Kolonie Lanfieri atmosféru klasických westernů. Jan Schmidt byl slušný režisér, ale tady sáhl úplně mimo. (23.04.2021)

Krásně čistý dobrodružný příběh s výrazným česko-slovenským obsazením a absolutně "ne-československou" atmosférou k tomu se může pýšit nejen osobitými scenériemi z vychodoasijského Ruska, ale také stylovou hudbou jako ze západních westernů a kamerou na světové úrovni. Když poutník vypráví krásné Ester se zavřenýma očima příběh o lovci a jedné ženě, zde kamera kouzlí jedinečné záběry, když prochází kolem tváře mladičké Zuzany Kocúrikové ze všech stran skrze polní obilí. Nemohu si pomoct, vnímám v tomhle filmu vizuální záblesky Vláčila, Kurosawy a možná i dalších velikánů, ale Kolonie Lanfieri je rozhodně nevykrádá, dokonce nepřipomíná moc ani tradiční sovětskou tvorbu a jde si vlastní cestou. Děj plyne pomaly, někdy přes dlouhé komorní dialogy, jindy přes čistě vizuální vyprávění, aby nám detailně představilo prostředí v divoké přírodě, všechny hlavní postavy (mezi nimiž nejvíc utkví v paměti mentálně zaostalý domorodec Bekoko v podání Václava Neckáře) a vztahy mezi nimi, ale rozhodně nenudí. Zastaví se i u velmi originálních kouhoutích zápasů a vyvrcholí v závěru nemilosrdnou akcí. *** Již ve svém celovečerním debutu Konec srpna v hotelu Ozon (1966) nabídl Jan Schmidt zcela osobitý kousek, ale naprosto mne minul a neoslovil. Tentokrát svůj svébytný styl Schmidt předvedl v kousku, který mne zaujal od počátku, vytrval až do konce s dojmem velmi pozitivního filmového zážitku a já si po dlouhé době od zhlédnutí jeho Vracenek potvrdil, že šlo o režisérského génia... možná jen aktivního na nesprávném místě, v nesprávnou dobu. 90% (10.09.2020)