Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve spolupráci se Sovětský svazem vznikla romantická, dobrodružná podívaná o muži, který marně hledal klid a samotu na málo obydleném, nehostinném ostrově... Film, inspirovaný předlohou Alexandra Grina, byl natáčen na Kavkaze a na Krymu v roce 1968, po vpádu ruských vojsk do Československa se práce zastavily a když se tvůrci k projektu znovu vrátili, dokončovali jej ve značně napjaté atmosféře. Výsledný tvar to přirozeně poznamenalo. Nové setkání může být zajímavé. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (34)

Tommassi3 

všetky recenzie používateľa

"No, neboj se !! Já tě nekousnu.." ;) Zvláštní film.. Jakkoli se domnívám, že Jan Schmidt platí za silně nedoceněného tvůrce, byť ne na poli televizní krimi, díky níž je široké veřejnosti nejvíce známý, právě zprvusovětobratrská rádoby umělecká Kolonie Lanfieri moji teorii příliš nepotvrzuje.. Ačkoli ani ne tak vinou režisérovou, který se ani netají tím, že nikdy neměl žádné ambice pro nějaké metafyzické hlubší umění, jako zejména pro tu známou nešťastnou souhru historických událostí.. Jako adaptaci knižně povídkové látky hodnotit nemohu, a v případě Greenově ani nechci.. Menzelův (ne)herecký oblíbenec Vašek Neckář však zaujme jako téměř vždy.. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Budraitis je prototypem hrdiny, Kocúriková zase exoticky tuzemské krásky, Neckářův Bekeko zajímavou postavou a Dočolomanský charismatickým soupeřem, přesto Lanfieri propadá na celé čáře. Podivnost vycházející z nejasného směřování děje, atmosféra měla našlápnuto vysoko, ale ani čb kamera nezachrání blbý scénář. Je při tom znát, že všechny složky se snaží, hudba v závěru břinká jak na prvomájovém průchodu a konec je šikovně zamaskován. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Krásně čistý dobrodružný příběh s výrazným česko-slovenským obsazením a absolutně "ne-československou" atmosférou k tomu se může pýšit nejen osobitými scenériemi z vychodoasijského Ruska, ale také stylovou hudbou jako ze západních westernů a kamerou na světové úrovni. Když poutník vypráví krásné Ester se zavřenýma očima příběh o lovci a jedné ženě, zde kamera kouzlí jedinečné záběry, když prochází kolem tváře mladičké Zuzany Kocúrikové ze všech stran skrze polní obilí. Nemohu si pomoct, vnímám v tomhle filmu vizuální záblesky Vláčila, Kurosawy a možná i dalších velikánů, ale Kolonie Lanfieri je rozhodně nevykrádá, dokonce nepřipomíná moc ani tradiční sovětskou tvorbu a jde si vlastní cestou. Děj plyne pomaly, někdy přes dlouhé komorní dialogy, jindy přes čistě vizuální vyprávění, aby nám detailně představilo prostředí v divoké přírodě, všechny hlavní postavy (mezi nimiž nejvíc utkví v paměti mentálně zaostalý domorodec Bekoko v podání Václava Neckáře) a vztahy mezi nimi, ale rozhodně nenudí. Zastaví se i u velmi originálních kouhoutích zápasů a vyvrcholí v závěru nemilosrdnou akcí. *** Již ve svém celovečerním debutu Konec srpna v hotelu Ozon (1966) nabídl Jan Schmidt zcela osobitý kousek, ale naprosto mne minul a neoslovil. Tentokrát svůj svébytný styl Schmidt předvedl v kousku, který mne zaujal od počátku, vytrval až do konce s dojmem velmi pozitivního filmového zážitku a já si po dlouhé době od zhlédnutí jeho Vracenek potvrdil, že šlo o režisérského génia... možná jen aktivního na nesprávném místě, v nesprávnou dobu. 90% ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Film jsem viděl podruhé, zhruba asi po třech letech; a tentokrát jsem si z něho odnesl mnohem příznivější dojem. Alexandr Grin byl se svými dobrodružnými příběhy dost podobný Jacku Londonovi, v ruském balení ovšem. Bereme-li příběh tak, že se odehrál někde na neznámém ostrově, bůhví, v jaké části světa, kolem ostrova občas proplula nějaká obchodní loď, nezajímáme-li se, odkud se na ostrově vzalo těch pár kolonistů - skutečně jich bylo jen pár, pak vlastně abstrahujeme to nepodstatné, a pochopíme, co tím chtěli tvůrci říci. Že totiž každý, komu se protiví společenství lidí, u nichž hraje hlavní roli majetek a peníze, a uchýlí se do samoty, stane se podezřelým podivínem... Zde k němu nachází cestu jen dívka Ester a pak blázen, krásně sehraný Václavem Neckářem (tahle role mu sedla a v celém filmu to byla nejlépe sehraná role)... Ale pak ten člověk náhle objeví zlatonosný potok. Náhle se touží vrátit domů, k dívce, která ho opustila právě pro to, že se chtěla vdát s boháčem... Ale zlatem si nakonec pouze vykoupí život; a odchází zase zklamaný a bůhví na jaký konec světa. Člověk u tohodle filmu musí myslet, to jsem poprvé nedokázal. ()

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Filmový příběh je sice vyprávěn velice zdlouhavě, nicméně snímek je rozhodně zajímavým příspěvkem mezi dobrodružné filmy. Děj by se dal určitě zkrátit, v tomto ohledu doporučuji spíše Claim na Hluchém potoce. Škoda také, že hlavního hrdinu jsme museli hledat v zahraničí (kde byl Radek Brzobohatý?), a z českých herců zaujme pouze blázen Václava Neckáře. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (3)

  • Po srpnové okupaci Československa hned 27. 8. 1968 vedení Filmového studia Barrandov ukončilo spolupráci se sovětským Mosfilmem na tomto snímku a zároveň vypovědělo smlouvu o koprodukci. (raininface)
  • Film se natáčel na Kavkaze a na Krymu. (bomber7)
  • Václav Neckář prohlásil, že když se hluboko uprostřed Kavkazské stepy dozvěděli z tranzistorového rádia o okupaci ČSSR ruskou armádou, odmítli okamžitě natáčet, tedy de facto začali stávkovat. (sator)

Reklama

Reklama