Sissi

Díky tomu, že se považuju za docela dobrého znalce dynastie Habsburků (a to hlavně z 19. století), tak si dovolím tvrdit, že 1. část filmu o bavorské princezně Alžbětě (nebo jak je familierně nazývána Sissi), se ve velké míře zakládá na skutečnosti. Jen je zde přehnaná Alžbětina láska k Františku Josefovi, zpočátku ho sice ráda měla - to ano, ale ne tak přehnaně jak je tomu ve filmu. Ostatní se mi zdálo po historické stránce velmi věrohodné. A film má beze sporu i jiné kvality, např. kostýmy jsou úžasné, na r. 1955 je výborná i kamera a některé herecké výkony jsou také výborné (hlavně Romy Schneider a Uta Franz). (03.09.2007)

Pohádkové zpracování, skvělý filmový materiál Kodak a herci zejména Romy Schneider to je výsledek který je odměňován každoročními reprízami což mluví, na rozdíl od mnoha laxním komentářů, za vše. Škoda jen že Romy už nechtěla v uvažovaném pokračování hrát neboť byla Sissi přesycena, přitom tato role je po 70 letech Romy Schneider nejvýraznější. Stejně jak Michele Merciér jako Angelika která již roli nechtěla hrát byť jinou rolí tak nezazářila. (29.11.2020)

Je to taková hezká, líbivá televizní produkce, které prostě nešlo o to, aby se držela skutečných fakt, ale prostě o to, aby se podpořil symbol, který mohou Rakušané milovat. A to se jim, díky Romy Schneider, také povedlo. Na Sissi se krásně kouká, ale to je opravdu všechno. Ten příběh sám o sobě je jen další romance. (14.08.2015)

Skoro až pohádková hříčka, s velice volnou variací na příběh ze skutečné historie... i to může být způsob, jak se rodí klasika oblíbena (minimálně na své domácí půdě) především o vánocích. Skoro mi přijde překvapivé, že se tímhle nápadem třeba v česko-slovenských končinách nikdo z mladých tvůrců pořád neinspiroval, nezkusil vytvořit pohádkově laděnou veselohru na motivy reálných postav v reálných historických reáliích, bez nadpřirozených jevů. To zde všichni v té "angažované" pohádkové tvorbě nabízejí v podstatě dokola jen různé obměny pohádek o čertech, korunních princech a slíbených princeznách. No nic, Sissi má v sobě stejně jako většina podobných dílek nějaký ten nádech kýče, přesto mi jí vidět v předvánočním času přímo padlo do noty, coby klasika, se kterou jsem jaksi dosud neměl vůbec tu čest. Jiný film s Romy Schneider z předchozího roku Ohňostroj byl (alespoň pro mne) příšerný, tady se Romyně naštěstí dostalo velké příležitosti v daleko propracovanějším formátu. První díl, na kterým jsem se podíval, se odehrával víc mimo cisařského zámku, v nádherných rakouských exteriérech, a byl skutečně příjemnou podívanou. Při písničce hospodských kumpánů se mi navíc vybavil jiný Marischkův film z té doby – Hudba pro císaře. (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (24.12.2019)

Po hrůzách války se samozřejmě lidé upínali ke krásným romantickým komediím a filmům obecně. V padesátých letech to byla slavná Sissi, v šedesátých zase Angelika. Samozřejmě si můžeme otevřeně říct, že Sissi je sice nejspíš nejslavnějším rakouským filmem všech dob a celá trilogie s ní, ale na druhé straně je to film vskutku romantický. A to nejen proto, že se v něm jedná o lásku dvou mladých lidí. Všechna omáčka kolem je prostě viděna romantickýma očima. Například když rodiče Sissi dostanou příkaz, aby se jako příbuzní císaře začali chovat rozumně vzkážou, že si budou dál žít dle svého. Tak třeba by se něco podobného mohlo takto odehrát, ale jistý si tím nejsem. Stejně jako buranským chováním mladé budoucí císařovny k matce jejího manžela. Nicméně krásné prostředí ve kterém se natáčelo a ten romantický pohled k tomu plus naprosto okouzlující Romy Schneider jsou i tak velmi příjemným zážitkem. (25.11.2020)