Réžia:
Florian ZellerKamera:
Ben SmithardHudba:
Ludovico EinaudiHrajú:
Anthony Hopkins, Olivia Colman, Olivia Williams, Rufus Sewell, Imogen Poots, Mark Gatiss, Ayesha Dharker, Roman ZellerVOD (1)
Obsahy(2)
Film Otec je triezvy, realistický rodinný príbeh, ktorý bez sentimentu vykresľuje emočne intenzívny pohľad na svet očami človeka, ktorý trpí demenciou. Dramatická ilustrácia fyzických strát, ku ktorým dochádza spolu s duševnými stratami. Anthony má 80 rokov, odmieta však akúkoľvek pomoc od svojej dcéry. Snaží sa pochopiť svoje meniace sa okolnosti, pričom začína pochybovať o svojich blízkych, vlastnej mysli a dokonca aj o vnímaní vlastnej reality. (Itafilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (314)
„Jak listí ze stromů, myšlenky padají, na zemi vadnou a chřadnou. Marně po lístečcích ruce tvé sahají, nechytíš myšlenku žádnou.“ Zneklidňující, zmatené, děsivé, naprosto přesné. Nechat diváka tápat v ději, udělat mu zmatek v postavách a časové návaznosti scén či flashbacků, zasít do jeho mysli pochybnosti a nejistotu, zda Anne opravdu odjela do Paříže za jakýmsi Paulem? Díky tomu vše vidíme očima Anthonyho, jak se „svět okolo začíná chovat divně“ a přestává dávat smysl. Anthony Hopkins exceluje, ve své nejstrašidelnější roli. Kam se hrabe doktor Lecter, známý pojídač mozků, proti mozkožroutovi Alzheimerovi nemá šanci. OKÉNKO PALIATIVNÍ PÉČE: [][] Pečuješ-li o blízkého, kterému nemoc žere mozkové buňky a jehož zmatená duše už jen bloudí tmou, pomni, člověče: [] I ty jsi hoden lásky. [] Kvůli zapomínajícímu nezapomínej sám na sebe. [] Nelej všechnu svou lásku a empatii do Alzheimer kanálu, je totiž bezedný. [] Nech si nějakou i pro ostatní své blízké. [][] Máme osobní zkušenost v rodině, bohužel. „Bůh zatím lopatou hází na stěnu hrách... a ty se lásko pomalu obracíš v prach.“ [Jablkoň: Odpouštím ti, Rút.] ()
"Čo robíš v mojom byte?..." Absolútne nevadí, že je to podľa divadelnej predlohy. Herecky absolútne dokonalé. V dobe keď som to videl, sa ešte Oscary iba tipovali, ale po filme si vravím, keď toto nezíska Hopkins tak už neviem. Úprimne, nevidel som lepší film na tému starecká demencia a keby nebol tak komorný, takmer všetky scény sú interiérové, tak dávam plný počet. Po Oscaroch , ktoré ma opäť sklamali som si vravel, že Father je jediný nominovaný film, ktorý tam má plné právo byť. Že si cenu Anthony Hopkins osobne neprevzal asi tiež čosi vypovedá o jeho názore na tú šaškáreň, ktorú posledné roky predvádzajú na Oscaroch. 80%. ()
Anthony Hopkins předvádí herecký koncert ve snímku, v němž jeho postavu pomalu ale jistě sžírá postupující demence. Režisér Florian Zeller se zde vyjma hereckých výkonů může opřít o vrstevnatý a propracovaný scénář, který si s myslí Anthonyho a s námi pohrává, takže si nikdo nemůže být jistý, zda to, co se právě odehrává na scéně je skutečné. Ve finále tedy dostaneme nekompromisní a syrově pojatou sondu do rozpadající se mysli stárnoucího člověka, jejímž aktérem se jednoho dne může stát kdokoliv z nás. The Father je zkrátka delikátní filmový zážitek, který mohu jen a jen doporučit! „I feel as if I'm losing my all leaves...” ()
Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % ()
Občas úplne strhujúce, inokedy emočne devastačné, miestami príjemne ľudské. Navyše Hopkins si to dáva ako najväčší frajer a strháva k životným výkonom aj zvyšok osadenstva. Pri finále alebo scéne s fackou som sa chvel a nedokázal som zadržať slzy. Silný a nesmierne smutný film.Jediné, čo chýba k dokonalosti je silnejší audiovizuál a tým pádom ešte trochu vôčší odklon od divadelnho pôvodu. 9/10 ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (9)
- Hlavní postava se jmenuje Anthony, protože tato role byla přímo psaná pro Anthonyho Hopkinse. Režisér Florian Zeller se nechal slyšet, že to byl jeho splněný sen. (UhLee)
- Sir Anthony Hopkins získal za úlohu Oscara, predávania cien sa ale nezúčastnil. (F2003F)
- Režisér filmu Florian Zeller je i autorem francouzské divadelní hry „Le Père“, poprvé uvedené v roce 2012, podle které je snímek natočen. Zatímco divadelní předloha je vnímána spíše jako komedie, filmová verze je především drama. (fiasko)
Reklama