Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Zatím nejlepší komedie roku, která si milým způsobem dělá srandu z této soutěže, aby se na konci překlopila v něco opravdu neironicky dojemného. Potěšily i písničky, ať už převzaté (3x Sigur Rós!) nebo původní (Húsavík bude jistě oscarovým favoritem). Mimochodem, v Húsavíku i Edinburghu jsem byl a je to tam fakt pěkné ;-p (23.07.2020)

Trochu mi to pripomenulo Blades of Glory len si tu Will Ferrell namiesto krasokorčuľovania robí srandu zo spievania na súťaži Eurovision Song a jeho hrdina je podobný lúzer ako Eddie the Eagle. Prvým problémom filmu je, že ja na tieto súťaže nie som a príliš ma nebavili všetky tie hudobné výstupy. A druhým problémom je, že to vlastne ani nie je príliš vtipné. Ono sa to väčšinu filmu berie dosť vážne a vtipov je tu minimum. Na druhej strane hlavným kladom filmu je, že má srdiečko a všetky tie klišé o tom ako lúzer v nejakej súťaži porazí ostatných a prekoná pri tom rôzne prekážky, fungujú a ja som mu fakt fandil. Naviac hlavný hrdina nie je full retard a v určitý moment prizná, že si uvedomuje jak na tom skutočne je, ale aj tak si ide za svojím snom. Takže keby to bolo buď kratšie alebo o triedu vtipnejšie, tak by som tomu dal aj tretiu hviezdičku. Takto je výsledkom tesný podpriemer, ktorý príliš často nudí. 4/10. (26.06.2020)

A já tam ten plnej počet narvu! A důvod je prostý, já se prostě naprosto výborně bavil! Ferrell je zde v nejlepší možné formě a ani ta 50 na něm není znát, Rachel je roztomile perfektní. Film se vyhýbá všem možným podřadným formám humoru (pár narážek na Amíky atd s radostí odpustím), a naopak ladně využívá laskavý, občas ujetý, ale výborný vtip. Nikdy jsem nebyl fanda eurovize, asi ani nebudu, ale Fire Sagou nepohrdnu ani napodruhé. Rozuzlení se skřítky/elfy je naprosto skvělý, hudba se rovněž fakt pomohla a opravdu jsem si myslel, že Rachel zpívá tak fantasticky (credits to Molly Sandén, výborně zazpíváno). Mnohokrát mi to připomnělo Blades of Glory a ty já opravdu miluju. Pokud by Ferrell pokračoval v podobné tvorbě, byl bych víc než nadšený. (02.10.2020)

Iste Eurovízia nie je súťaž. Len akási prečudesná producentská prehliadka aktuálnych popových produktov, ktoré znejú jeden ako druhý cez dôsledne vopred prefiltrovaný kopírovací stroj. Osobne pre mňa ostávajú záhadou masy divákov lepiacich sa na toto popové mucholapkové hovno. Na druhej strane - niet sa čomu diviť. Takto si európska hippie generácia, prežívajúca búrlivú mladosť do začiatku 70. rokov, vychovala svojich nasledovníkov. Dnes post hipíci (=vážení podnikatelia a jupíci) žnú plody vlastnej výchovy v podobe veľmi často pochybného umeleckého vkusu ich potomkov. Ale toto všetko je len anti konzumný a antipopový blábol. Späť k filmu: výnimočne odhodím predsudky a zdôvodním maximálne hodnotenie. Nech je príbeh akokoľvek vykalkulovano naivný, mňa osud večného smoliara, odvrhovaného otcom a vysmievaného komunitou, roky čakajúceho aspoň na kúlilinček šťastia, dojal. Aj preto, že hoci mohol zabojovať o slávu, zabojoval o istotu návratu do krásneho kúska zeme, kde vyrastal. Aj preto, že hoci celý život lúzer, v správnej chvíli zabojoval o lásku. Roky blízkej a predsa vzdialenej vyvolenej. A ešte: ak ma nejaké mesto pri pobyte na Islande zaujalo, tak to bol práve Húsavík. Tam sa odohráva značná časť filmu, jemu je venovaný i finálny eurovízny song.  Žije tam necelých dva a pol tisícky ľudí (čo je u nás väčšia dedina). Neinklinujem k vidieckemu životu. A predsa keď som prechádzal húsavíckou prírodou a ulicami: chcel som tam ostať. Bývať. Miesto, kde som prvý raz videl naživo veľryby. A tiež kolónie islandských aliek - mníšikov - papušalkov. Jednoducho som si predstavil, že si tam otvorím hot-dogáreň pre turistov a budem im tam predávať tie najlepšie ovčie (a baranie) hot-dogy na Islande. No a toto je film zasvätený Húsavíku. Na konci som plakal ako malé decko. Mňa to naozaj dojalo. A veľmi. Takže päť bez zaváhania. (26.05.2021)

Velmi fajn reklama na Eurovision pro ty, co ho neznají (především Američanu), a zároveň fajn snímek pro už stávající fanoušky Eurovision, kteří docení mnoho narážek. A vlastně je to vhodný film i pro všechny ostatní. Eurovision Willa Ferrella boduje hrozně pěkným prostředím. Island a později Skotsko jsou tu pečlivě zobrazovány jako atraktivní destinace a (nejen) díky tomu má film skvělou, pohodovou atmosféru. Hlavní dvojka "blbé a ještě blbějšího" je taky moc milá a na poměry Willa Ferrella i dost civilní. V každém případě "Saga of Fire" není bohužel zdaleka tak vtipná, jak by mohla být - ve filmu jsou asi jen tak tři výborné fóry. Taky příběh je dost obyčejný. Pořád je to ale velmi příjemná komedie a upřímně řečeno, mnohem lepší film, než jsem čekal. (7/10) (28.07.2020)