Loupež století

Chuantorénova pětka si s naprostou lehkostí, šarmem a elegancí vytřela prdel Oceánovou jedenáctkou, přičemž pět neznámých argentinských cigošů nonšalantně vymazalo všechny ty profláklé držky a Frančela, jihoamerický klon Dočolomanského a Lindy, charismaticky vyklůnoval i Žorže. Asi nejostřílenější scenárista světa, pan LaVida Misma, poskytl neotřelé noty, a ač to při vlastní loupeži patrně až taková hladká taškařice určitě nebyla, spektákl je z toho fikaný, svěží, příjemný, napínavý a opřekot ubíhající jako zhulený mastňák před orgánem. (15.02.2021)

A teĎ mi řekni, jo, kolik si viděl argentinskejch filmů? Jako čistě argentinskejch :o). I pro mě je tohle prozatím velmi neprobádáné území :o). Ale jestli to takle maj se všema filmama, tak se teda je nač těšit. Tenhle film mě opravdu hodně moc bavil. Sice je to o vyloupení banky, což se objevuje asi tak v tisíci jinejch filmů, ale tohle zpracování má grády a jak by řekl doktor - je to forsáž! A to nejen díky tomu, že hlavní mozek bandy je imrwhere vyhulenej :o). Hudba parádní, herci úžasní, příběh dokonalej (podle pravdy) no a konec, tak ten je nejvíc... Mučas gracias argentino (12.02.2021)

Co si budeme povídat. Jakákoliv chytře naplánovaná bankovní loupež je atraktivní téma. A pokud v ní tahá ruka zákona za kratší konec provazu, tím líp. Aspoň já to tak mám. Kdybych byl majitel banky, nebo jeden z těch co si v ní ulívají miliony, možná bych to viděl jinak. Už jen fakt, že se jedná o film na motivy skutečného loupežného přepadení a nese žánrové označení komedie vypovídá o tom, jak veřejnost vnímá lupiče a jak policii, resp. banky. Přitom ona to ve skutečnosti žádná legrace nebyla...nikdo nevěděl, že se nebude střílet a zabíjet. A lupiči jistě nebyli tak sympaticky mouloidní, jako jejich filmoví představitelé. Nicméně zpětně se jeví nejen loupež století, ale i další osudy lupičů dostatečně zábavná na to, aby se mezi svérázné komedie zařadit mohla. Je to natočeno zručně, herecky není moc co vytknout, takže fajn oddechovka s argentínskou příchutí a současně vítaná alternativa hollywodsky přestylizovaných akčňůvek. (01.08.2021)

Sice ne kulervoucí, ale přesto zábavná a pohodová loupež, navíc reálně působící. Žádná banda hadích mužů, počítačových géniů, břichomluvců a jasnovidců, ale partička obyčejných chytrých strejců. Navíc trocha stále ještě exotické čalamády, i když jsem už pár Argentinských filmů viděl. Koneckonců příčina jejich dopadení je typicky jihoamerická. (29.03.2021)

„Co říkáš?“ - „Kdybys byl někdo jinej, řek bych, že ti ruplo v bedně a že seš blbec. V bedně ti ruplo, ale blbec nejseš. V tomhle případě sem ten blbec já, a chci vědět, jak se tam sakra dostaneš?!“ Jenže stačí, aby Fernando nechal v dešti uplavat svůj joint a hned je nápad (argentinské) loupeže století na světě…Tak jsem zas jednou udělal výjimku a zkusil něco z dílny „inspirováno skutečnými událostmi“…a naštěstí to klaplo! El robo de siglo má švih, napětí, chytlavý příběh, dobré až přechytralé nápady (dle vzoru španělské seriálové pecky La casa de papel), zloděje (v podstatě) sympaťáky, dobrou muziku a v převážně pohodovou atmosféru. Jediné, co mi tu víc chybělo, byl humor jako takový (těch pár drobných vtípků mi sice úsměv na tváři vykouzlit dokázalo, ale bylo jich opravdu jako šafránu…a možná jsem se i příliš upínal k zdejšímu žánru „komedie“). Konec ve stylu „za vším hledej ženu“ (což byla od nich mimochodem kardinální blbost) pobavil a celkově jsem si tuhle oddechovku docela užil, takže posílám slušné 4* směr Argentina. (04.04.2021)