Palm Springs

Neobjevuje tu Ameriku, ale ani se to nesnaží poučovat, což je vždycky fajn. Má to skvělou ústřední dvojici, perfektní timing a hlavně to chápe, že komediální zlato se vždycky nejlépe rýžuje na svatbách, večírcích a rodinných setkáních. Možná by to nemuselo tak rychle opouštět tu svěží polohu nihilistické zábavy v pouštním očistci, přesto by mi vůbec nevadilo to po skončení prožít znovu. (12.07.2020)

Otřepaný příběhový koncept zabalený do příjemné "feel good" komediální záležitosti, jejíž největší předností je duo ústředních herců v podání Andyho Samberga a Cristin Milioti. Snímek Palm Springs režiséra Maxe Barbakowa je totiž primárně o nich. Je hlavně o jejich vzájemné chemii, vybroušených vtípcích a faktu, že si je oba již od prvních vteřin stopáže okamžitě oblíbíte. A i když je linie cestování časem již poněkud ohraná, tak Vám díky svižnému tempu a sympatické délce snímek uteče neuvěřitelně rychle. Pokud tedy hledáte oddechovou komediální záležitost, která Vás bude bavit od začátku až do konce, vězte, že jste ji právě našli. Skvělá práce! „Here you are, standing on the precipice of something so much bigger than anyone here. But always remember, you are not alone.“ (16.07.2020)

"Let’s waste some fucking time!" ______________ Time-loop premisa z ranku 'Na Hromnice o den více' či 'Edge of tomorrow' již není v popkultuře kdovíjak vizionářská či originální. Tenhle snímek jí ale hravě aplikuje do neskutečně atraktivní komediální romance, která klame svým tělem a prvotním zdáním, kterou načrtne v celkem nezajímavý expozici - i já byl s přítelkyní zpočátku nehorázně skeptickej, ale garantuju vám, že pokud dáte týhle báječný existenciální tragikomedii šanci, nebudete vůbec litovat. 'Palm Springs' je totiž senzační jednohubkou která není nijak monotematická, neskutečně zábavnou rom-com žánrovkou u který se budete královsky bavit, a v neposlední řadě nejlepší feel-good oddechovkou tohoto léta. Tohle je totiž i v rámci subžánru time-travel fiilmů nedocenitelná raritka. (11.07.2020)

Palm Springs nestaví na žádném inovativním námětu, jelikož téma časové smyčky je v posledních letech vcelku populární napříč žánry (viz Na hraně zítřka či Všechno nejhorší 1 a 2), je to však natočeno takovým mile odlehčeným způsobem, že člověk promine ono (ne)nápadné vykrádání předchozích snímků a nechá se hodinu a půl bavit Nylesem a Sarah, kteří se poznali za vskutku bizarních okolností. Trochu jsem ve filmu postrádal původ Nylesovy smyčky, ale budiž - stejně jsem se více soustředil na budování vztahu mezi oběma "smyčkaři". Celý film se mi hlavou honila otázka: Pokud bych měl možnost prožít nekonečněkrát jeden den, jaký den by to zrovna měl být? Plusové body za potrhlou roličku J.K. Simmonse a solidní plot-twist ohledně Sarah a jejího probuzení. Slabší čtyři hvězdičky! (16.08.2020)

Čekala jsem víc. Aby se to jen vzdáleně dalo připodobnit k Hromnicím, muselo by to být lépe obsazeno, lépe zahráno, lépe napsáno, určité pasáže fajn byly, však poskrovnu. Otravovala jsem se celou dobu, přitom skutečné peklo přišlo až při projekci následující hrůzy s názvem Ta druhá. Dvě slabé záležitosti, tato sice výrazně vkusnější, no ale já se ptám: kam se nám poděly všechny sympatické a pohledné bytosti? Teskním po mladinké Cameron Diaz, Meg Ryan, Andie McDowell, Heleně Bonham Carter a všech dalších bystrých, zábavných, fotogenických divách filmového plátna. (23.07.2020)