Půlnoční mše

Všude na všech internetech na mě vyskakocalo, jak je to dobrý a já se nechala zlákat. Až když jsem sem psala komentář k prvnímu dílu, koukla jsem na tvůrce seriálu. A...ano, na Hounting jsem se chtěla podívat už delší dobu. Ale než přečtu předlohu, byť jsem pochopila, že tam je to hodně rozdílné od knihy. Přečteno sice už mám, ale vyhrálo jako první tohle. Midnigt Mass. Vždyť už jsem viděla první díl. ***** A musím říct, že to bylo dokonalý. Jsem ateista, takže jsem všechny ty věci z bible musela věřit. Tedy, problém mi to nedělalo. Vzhledem ke vztahu tvůrce samotného k víře. A tady možná nastane problém. Že třeba někdo tenhle seriál špatně pochopí. (Navíc vzhedem k tomu, kdo na konci hodí zapalovač, kdo viděl, ví, co myslím, nechci psát spoilery, možná dost lidí napadnou i ujetý konspirační teorie.) To není o tom, jak je víra špatná. Protože mezi vírou (v cokoliv nebo jakékoliv boha) a fanatické vírou (diskuse ve škole o rozdílu v rozdávání koránu a bible studentům byla nezapomenutelná) je hodně velký rozdíl. A jak jde děj dál a divák se dozvídá, kdo je ten novej duchovní, co dělá, to pro mě bylo dost na hlavu, ale když vyjde najevo, proč to dělá, vážně mi ho bylo líto. Jeho úmysly byly pochopitelné. Nepochopila jsem jinou věc. Jak si mohl myslet, že (spoiler dosáhne toho, co původne chtěl a ničeho vedlejšího), když ví, jaká je ta stará důra. ***** Nesouhlasím s názorem, že by stačilo pět dílů. Tenhle seriál (tedy minisérie, protože konec je skutečný konec) je velkou měrou postaven na dialozích. První díly měly budovat atmosféru a já si ke všem postavám vytvořila vztah. A jelikož jsem tak úplně nepochopila, kdo je hlavní postava, asi záměr, ano, ten jeden díl jsem koukala jako tele, co se stalo. (V tom snu jsem na lodi...) A ten díl, kde se rozebíralo téma smrti, byl pro mě asi nejsilnější, vzhledem ke konci, kterej byl vážně dojemnej. A tam, teprve tam to úplně dojde. Žádná minuta nebyla zbytečná. Každej rozhovor, každé slovo vedlo k tomu, co se stalo na konci. Co postavy udělaly a proč to udělaly. Za mě skvělý a doporučuji  :) (11.10.2021)

Co si budeme povídat, první tři díly jsou nuda. Seriál se z počátku vleče a než se dočkáme něčeho tajemného a hororového, jsme skoro v půlce. Náboženství, jenž přeroste v doktrínu, je děs běs. V pomalém tempu s depresivní náladou, svírající obyvatele pobřežní vísky, se odvíjí drama, které vyústí v až biblický konec. Porozumět rétorice příběhu, který se hodně opírá o kostel, nemusí být snadné. Tomu se přizpůsobil i děj, který je plný dialogů, kdy přítomný hororový prvek začne fungovat dost pozdě. Celé to drží hlavně obsazení. Nicméně po příběhové stránce je to postupně dost rozjetá zábava, která končí vcelku hororově. Finále jako takový paradox, kdy se z ostrova dostává novodobý Adam a Eva, kteří sice mohou znamenat naději pro ostrov a přežití, zároveň v sobě ale mohou nosit vir, co všechno zničí, bylo asi to uplně nejlepší. - "The more that we know, the less we bend." (20.10.2022)

Opět skvělý Flanagan, parádní rozbor víry (dialogy na výbornou) zakončený krvavým chaosem na odlehlém ostrově. Výborní herci v čele s "Bev", kterou řadím k největším mrchám pod sluncem. Chápu že pro někoho můžou být dialogy o víře nesnesitelné, ale zde mají smysl. Prostě parádní práce. A já opět vynechám nedělní mši, jako to dělám už 30 let. :) 8/10 (25.09.2021)

Sedmihodinová mše o víře, životě a smrti. Nálepka horor je jen zástěrka. Netflix Flanaganovi nechal evidentně hodně volné ruce. Celé to budování charakterů tu působí jen jako zdlouhavá výplň. Celkově by se příběh vešel do tří maximálně čtyř epizod s výrazně lepším tempem. Místo toho si tu postavy dlouze povídají a filozofují v obýváku, ložnici, na lodi, v kostele. Na papíře to mohlo vypadat zajímavě, ale audiovizuálně to je pro mě nejnepřístupnější Flanagan. (28.09.2021)

K tomuto seriálu bych se asi nedostal, protože při výběru toho, nač se podívám, dám pořád ještě hodně na hodnocení na csfd. Nicméně nadešel čas s tím skončit, protože zde začínají stále více převažovat hodnocení od generace "nemocných spěchem", která mi při konzumaci (ano konzumaci, nikoli prožití) věcí pro mne zázračných připomíná něžně se krmícího a chlemtajícího xxx(byl by spoiler) ve scéně s řezáním křídel. Nevím, zda chtěl jít Flanagan až tak do hloubky, ale některé scény v minisérii lze pojímat i jako sakra silnou alegorii na současnost (křídla rádi obětujeme za...  za co vlastně?). Z toho pochvalného, co jiná hodnocení nezdůrazňují, bych vypíchnul (pro mne) fantastický soundtrack (lze stáhnout z youtube) se třemi vrcholy - 1)Riley v na konci pátého dílu opouští kostel 2)postupně se rozrůstající shromáždění osadníků míří na vigilii 3)(samozřejmě) úplný závěr. Musím přiznat, že závěr mě totálně sejmul a jeho opakovačka na druhý den skoro stejně. Před pár lety jsem v blogu na idnes napsal článek o nejlepších seriálových závěrech (https://jaroslavholy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753998) a řekl bych, že se místa na bedně zachvívají v základech (závěr u "Six feet under" by asi odolal, ale druhé místo "Černobyl" je ohroženo). Oceňuji i citlivé zakomponování povinných prvků každého filmového díla, kdy povinný odkaz na gaye nebo trans téměř nepostřehnete, dominantní role femi-genderu kolem vás spíše prolétne, islám se krásně sveze s rozpravou o víře a křesťanství jako takovém a s povinným vozíčkářem se Flanagan vypořádal ještě lépe. (17.11.2022)