Půlnoční mše

Trpělivému divákovi se Půlnoční mše odmění, netrpěliví diváci ji asi nemusí vůbec ani zkoušet, protože rozjezd je vážně pomalý - minimálně u prvních čtyř epizod bych nějaké pokrácení uvítal i já. Když má nicméně člověk náladu ty dialogy poslouchat (a mozkovou kapacitu na to je chápat), tak je to napasování upírských mýtů na biblické vyprávění v lecčems fascinující. Seriál krásně ukazuje, jak fanatická náboženská víra dokáže dezinterpretovat úplně cokoli tak, aby to odpovídalo jejímu vidění světa. Vtipnou třešničkou na dortu pak jsou některé české reakce na seriál, které ho z legračně bojovné ateistické pozice označují za náboženskou propagandu. To je tak do nebe volající nepochopení, že autoři takových vejšplechtů už by radši neměli nikdy sledovat nic náročnějšího, než desetisekundová videa na TikToku. Nicméně, Mike Flanagan si u mě některými svými předchozími kousky nastavil laťku až moc vysoko, takže z Půlnoční mše úplně stoprocentně odvařený nejsem. První epizody se fakt víceméně vlečou, přičemž je vždy z průměru vytáhne pár minut na konci. Zhruba od půlky už to pak jede pěkně, v poslední epizodě mi ale nesedl obrat jedné postavy. A závěrečná katarze u mě nebyla ani zdaleka tak silná, jak by měla být vzhledem k tomu, kolik času bylo předtím postavám věnováno. 75 % (02.10.2021)

Líbí se mi jak Flanagan umí být originální a ani tady nezklamal. Některé dialogy/monology jsou vybroušená zamyšlení, které mě bavilo poslouchat. Jindy ale zase moc tlačí na pilu s emocionálními výlevy, které je utrpení dokoukat. Obecně se mi moc líbí zapracování náboženských textů do klasických hororových klišé - ostatně je otázka nakolik byly tyhle pradávné příběhy Biblí inspirovány - ať už vědomě či nevědomě. Ale zároveň je scénář silný právě v tom, ukázat, že texty v Bibli a nejspíš i dalších náboženských textech se dají neskutečně ohýbat a naroubovat prakticky na cokoli. Potud tleskám, jde o můj nejzásadnější problém se všemi náboženstvími - přináší tolik dobra, kolik je dobra v člověku, který ty texty interpretuje... Přes ta pozitivní slova mě tahle série nebavila. Často si říkám, že chápu, proč mnoho scénáristů/režisérů dnes volí raději televizní sérii, než film - víc prostoru na prokreslení postav a tím pádem dramatičtější katarze... tohle je ale krásný příklad, že méně je někdy více... Myslím, si, že by tomu daleko více slušel tak dvouhodinový film... protože jsem se minimálně půlku seriálu bavil. Flanaganovi ale stále fandím! Je málo tak originálních a snaživých hororových tvůrců. (29.01.2022)

Půlnoční mše není tak vstřícná k širšímu hororovému publiku jako série Haunting a spousta diváků s ní bude mít problém. Flanagan je výborný vypravěč a umí hledat napětí na polích mezilidských vztahů, což se mu zhruba první dvě třetiny série daří na výbornou. Potom vyloží všechny karty na stůl a divák zjistí, že víc než o náboženství a víru, jde tady především o to, ukázat, že umí zfilmovat knihu Stephena Kinga, kterou ještě ani on sám nenapsal. Ano, tato mše skládá poctu Kingovi všemi směry a jde jí to víc než dobře. Po Doctor Sleep další Flanaganův podařený "King". 80% (25.09.2021)

Mike Flanagan, evidentně znalý knihy Prokletí Salemu, natočil vlastní příběh v duchu Stephena Kinga, kde ve dlouhé expozici mající tři epizody představuje postavy a svět svého upírského dramatu. Příběhu, který je primárně a filozoficky o víře a smrti. Mimochodem víře výborně našroubovanou na upírství, i když nikde není toto slovo ani jednou zmíněno. Vše zde logicky do sebe naprosto přesně zapadá. Postavy hlavní i vedlejší mají svůj vývoj charakteru a kamera se nebojí dělat dlouhé střihem nepřerušené sekvence. Replik a konverzací je tu hafo, ovšem všechny jsou naprosto skvěle vyšperkované a zajímavé, tudíž nijak mě nerušily. Verdiktem: pokud hledáte hororový příběh, který má silné charaktery, hutnou atmosféru a nestojí jen na krvi a lekačkách, určitě sáhněte po Flanaganově Půlnoční mši. Dlouho tu totiž nebylo tak dobře a originálně zpracované upírské téma. Zřejmě nejlepší minisérie tohoto roku! 90% (28.09.2021)

Asi nejlepší kingovka, jakou King nikdy nenapsal. I když minimálně jedno jeho dílo to velmi věrně připomíná. Půlnoční mše je více drama než horor a je určena hlavně trpělivým divákům, kteří budou víc cenit podnětné dialogy a bohatou charakteristiku postav než kdovíjaké výrazné strašení, toho tu moc nenajdou. (08.11.2021)