Půlnoční mše

Cca za 4-4,5 ale tu pátou tam s klidným svědomím dokopnu, čistě jenom kvůli místním lulinům co to absolutně nepochopili protože díky díky tunelovému vidění si myslí, že rozumí (naprosto formální a vlastně debilní) škatulce horor, ale přitom se absolutně nedokážou dostat hlouběji do vrstevnatějšího filmového (tady potažmo televizního/seriálového) díla jako takového... Je to něco jako ty děcka (nebo dementní odrosti) co mají plnou hubu (např.) metalu (jako jakési ideové, vyhraňující formy audio tvorby) ale v zásadě nerozumí hudbě a jejímu potenciálu. (25.03.2022)

K tomuto seriálu bych se asi nedostal, protože při výběru toho, nač se podívám, dám pořád ještě hodně na hodnocení na csfd. Nicméně nadešel čas s tím skončit, protože zde začínají stále více převažovat hodnocení od generace "nemocných spěchem", která mi při konzumaci (ano konzumaci, nikoli prožití) věcí pro mne zázračných připomíná něžně se krmícího a chlemtajícího xxx(byl by spoiler) ve scéně s řezáním křídel. Nevím, zda chtěl jít Flanagan až tak do hloubky, ale některé scény v minisérii lze pojímat i jako sakra silnou alegorii na současnost (křídla rádi obětujeme za...  za co vlastně?). Z toho pochvalného, co jiná hodnocení nezdůrazňují, bych vypíchnul (pro mne) fantastický soundtrack (lze stáhnout z youtube) se třemi vrcholy - 1)Riley v na konci pátého dílu opouští kostel 2)postupně se rozrůstající shromáždění osadníků míří na vigilii 3)(samozřejmě) úplný závěr. Musím přiznat, že závěr mě totálně sejmul a jeho opakovačka na druhý den skoro stejně. Před pár lety jsem v blogu na idnes napsal článek o nejlepších seriálových závěrech (https://jaroslavholy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753998) a řekl bych, že se místa na bedně zachvívají v základech (závěr u "Six feet under" by asi odolal, ale druhé místo "Černobyl" je ohroženo). Oceňuji i citlivé zakomponování povinných prvků každého filmového díla, kdy povinný odkaz na gaye nebo trans téměř nepostřehnete, dominantní role femi-genderu kolem vás spíše prolétne, islám se krásně sveze s rozpravou o víře a křesťanství jako takovém a s povinným vozíčkářem se Flanagan vypořádal ještě lépe. (17.11.2022)

Tradiční Flanagan. Začátek mě dost nadchnul, ale někde v polovině nadšení opadlo. Flanagan umí dobře ty úvody, atmosferu tajemna a zahady, ale na mě pak moc tlačí na melodrama, postavy neustále dlouze vykladaji o traumatech a nejlíp u toho brečí, nejlip víc postav naráz, tzv. hromadny brek. Navíc někde uprostřed se záhada celkem objasni a to rázem ubere na atmosféře o 100%. Taky už mi trochu vadí to jeho omilani stejných herců, obzvlášť Kate Siegel, holt ale je to jeho manželka, no. Herci jsou ale pořád až na výjimky přirození, sympatičtí. Tady se mi nejvíc líbil hlavní hrdina, pak kněz a gynekolozka. SPOILER: Make-up stareny byl prisernej! Fakt že jí hrála mladá holka přímo bije do očí. KONEC SPOILERU. A malinko mi u Flanagana vadí takovy jakysi "Emmerichovani," kdy některý postavy mi přijdou spíš jako na objednávku dnešnímu politicky korektnímu trendu, ať je tam nejlíp od každyho vyznani a orientace a rasy jeden zástupce, pusobi to vynucene a zde opět máme dvě lesby, už ve třetí jeho sérii, možná by to mohl příště zkusit s někým jiným. První Hill House nepřekonal, ale když se zde člověk prokouse temi plky,  má to něco do sebe, hlavně první půl hodina. Vypadá to ale, že tohle už jsou Flanaganovy trademarky, ale já přece jen pořád radši víc horor než to slzopudny drama. (25.09.2021)

Je to tu podhodnocené a chápu to. Flanagan si totiž ukousnul tučný sousto lyriky a jakkoli si Půlnoční mši můžete zgustnout jako sedmidílnej horor, s ušima na dovolený přijdete o půlků zážitku. Tahle věc je o víře. O životě. O smrti. A o tom papírově ujetým twistu jak z Od soumraku do úsvitu to celý je jen tak mimochodem. Palec i za nápaditej casting. Najít mladší kopii Nicka Cavea do hlavní role byl rozhodně majstrštyk. (31.10.2021)

Co si budeme povídat, první tři díly jsou nuda. Seriál se z počátku vleče a než se dočkáme něčeho tajemného a hororového, jsme skoro v půlce. Náboženství, jenž přeroste v doktrínu, je děs běs. V pomalém tempu s depresivní náladou, svírající obyvatele pobřežní vísky, se odvíjí drama, které vyústí v až biblický konec. Porozumět rétorice příběhu, který se hodně opírá o kostel, nemusí být snadné. Tomu se přizpůsobil i děj, který je plný dialogů, kdy přítomný hororový prvek začne fungovat dost pozdě. Celé to drží hlavně obsazení. Nicméně po příběhové stránce je to postupně dost rozjetá zábava, která končí vcelku hororově. Finále jako takový paradox, kdy se z ostrova dostává novodobý Adam a Eva, kteří sice mohou znamenat naději pro ostrov a přežití, zároveň v sobě ale mohou nosit vir, co všechno zničí, bylo asi to uplně nejlepší. - "The more that we know, the less we bend." (20.10.2022)