Půlnoční mše

Propracovaná, myšlenkově celkem komplexní a scénaristicky vytříbená záležitost, které trochu ubližuje jistá statičnost a absence akčnějšího vývoje postav (všichni jen říkají, jací jsou, nenechají za sebe moc mluvit činy). Nadále pak trochu mrzí, že někdy postavy ani nevedou dialogy, nýbrž na sebe pouze každý monologuje, zatímco ten druhý jen trpělivě a úpěnlivě čumí. Tématický okruh, který se točí hlavně okolo náboženství, demagogie či manipulace skrz víru, je díky mistrnému scénáři důkladně vystavěn a prozkoumán a vše výborně kulminuje v závěrečném Zjevení Janovu. Mnohé odradí pomalejší vývoj či trochu sušší podání, ale jako "konverzačka" s myšlenkovým přesahem mi to sedlo, a vyloženě hororové aspekty pro mě byly více než příjemným bonusem. (26.04.2022)

Tak teda mne ten seriál totálne sadol. Ešte ho nemám úplne dopozeraný, ale boduje u mňa na celej čiare. Áno, je pomalý, atmosferický, rozjímavý a veľa sa rozoberá viera. A hlavne mi to strašne pripomína Stephena Kinga. Fascinujúce, a fascinujúco podané rozmanité charaktery, malá, uzavretá komunita a pomaly sa plaziace zlo... Baví ma aj istá nepredvídateľnosť, kedy dosť dlho neviete čo a ako, tu som si spomenul na Salems Lot, tam na To... Ale pritom je to silné a svojské. Seriál sa nebojí ísť proti prúdu, svojou atmosferickou, ponurou pomalou atmosférou, čo si cením taktiež. Takže... režisér tak dlho sfilmovával Kinga, až ním, podľa mňa, úplne nasiakol. A to vravím v najlepšom slova zmysle, zopár dielov mi ešte ostáva, ale pochybujem, že pri nastolenej laťke ma seriál sklame. Po konci dám edit a záverečné zhodnotenie. EDIT: No, vedel by som si predstaviť aj údernejšie vyvrcholenie, zbiera sa to, ale nakoniec mi tam chýba aj nejaké to nezmieritelnejšie, nemilosrdnejšie zlo, väčšia svižnosť, trošku sa to začne potkýňať o vlastné nohy, a tej filozofie a náboženstva je tam predsa asi až trošku nadbytok. Preto o hviezdičku dole. (18.12.2021)

Musím přiznat, že dokážu pochopit místní experty na horory, že se jim tento příběh nelíbil a to zejména z důvodu, že nesedíte celou dobu přikováni u obrazovky a neprdíte strachy do polštáře a hrůzou si neokusujete zbytek nehtů. Ono totiž, tak do púlky tohoto seriálu tam těch hororových momentů moc není a řeší se spíš rodinné vztahy místních vidláků a příchod a chování nového kněze a jeho fanatické podržtašky na odlehlém ostrově na kterém žije pouhých stodvacetsedm obyvatel. Mě se to líbilo a musím říct, že Mike Flanagan, který stojí za tímto projektem jakožto režisér, scénárista a který do toho navrtal skoro celou svoji rodinu a to včetně své manželky Kate Siegel, která si zahrála jednu z hlavních rolí. Mike dokázal vybudovat postupně gradující atmosféru propojenou někdy až moc dlouhými rozhovory na téma náboženství, které se občas vlekly jak Žižka na svém posledním tažení a to mnoho místních expertů nedokázalo překousnout i když to v konečném výsledku hrálo celkem důležitou roli, aby člověk pochopil tu pointu. Příběh se začíná odvíjet od příjezdu nového kněze, kterého skvěle zahrál Hamish Linklater a který mi silně připomínal věrnou kopii něco mezi Nickem Cavem a Davidem Copperfieldem a který dostane bezmála celou ostrovní komunitu a to včetně ortodoxních muslimáků do místního kostela a to zejména díky nevysvětlitelným zázrakům, které se v kostele udály při jeho fanatických a pro někoho fantastických kázáních. Mike Flanagan si doslova s divákem hraje a prodlužuje napětí minimálně do poloviny seriálu, kdy teprve nastíní o co jde? A pak začínají ty pravý jatka, které se musejí líbit každému milovníkovi hororového žánru a které rozmotávají události řečené v prvních třech nebo čtyřech dílech. Celou dobu jsem byl nadmíru spokojen a musím říct, že když bude Mike Flanagan v tomto tažení dále pokračovat, tak se má Stephen King vážně čeho obávat a je možné pokud jsem to dobře pochopil, že si tvůrci nechali tak trochu pootevřené vrátka pro další sérii na kterou se určitě kouknu. Prozatím dávám něco přes 80%. (28.09.2021)

Sedmihodinová mše o víře, životě a smrti. Nálepka horor je jen zástěrka. Netflix Flanaganovi nechal evidentně hodně volné ruce. Celé to budování charakterů tu působí jen jako zdlouhavá výplň. Celkově by se příběh vešel do tří maximálně čtyř epizod s výrazně lepším tempem. Místo toho si tu postavy dlouze povídají a filozofují v obýváku, ložnici, na lodi, v kostele. Na papíře to mohlo vypadat zajímavě, ale audiovizuálně to je pro mě nejnepřístupnější Flanagan. (28.09.2021)

Někdy si už připadám jako boomer, ale tahle další Flanaganova laskomina rozhodně není pro dnešní zrychlenou TikTok generaci, protože prakticky po celou dobu vyžaduje od diváka nemalou dávku pozornosti. Odměnou budiž sice velmi pomalé a rozvolněné vyprávění, které je ovšem v posledních dvou epizodách naprosto strhující. Mike Flanagan se až úzkostlivě soustředí na precizní práci s herci, což v konečném důsledku vede k tomu, že jsou téměř všechny herecké výkony procítěné až na dřeň. Občas jsou některé herecké party lehce na hranici teatrálnosti, jenže do celkového konceptu tak nějak zapadají v podstatě bez chybičky. „Poslední cesta“ na mši osvětlená pouze svíčkami je vrcholnou scénou v pravém slova smyslu (i když zákonitě musíte vědět, co bude následovat). [90%] (19.06.2022)