Kráľ Staten Islandu

Pete Davidson, mladší verze Stevea Buscemiho, se herecky potkal se svým originálem a je to opravdu jízda! Cosi jako terapeutický biografický film (Pete Davidson musí mít opravdu nelehký život). Překvapivě velmi civilní a pravdivá (ne)komedie, pocta místu a době, jakož i hasičskému sboru a Americe. Tak chytře a nenápadně inscenovaný patos jsem v americkém snímku snad ještě neviděl. Vynikající film! (07.09.2020)

Nuž jediný skutočný problém ktorý s filmom mám je Pete Davidson. Je nesympatický, a dobrú hodinu a pol sa správa ako úplný asshole. Apatow opustil od svojich feel real comedy a dostal sa na podivný milník vo svojej kariére, kde točí filmy o nesympatických ľuďoch. Trainwreck bola pre mňa podobným utrpením. Najviac poteší trio Bill Burr(ten je tu najvýraznejší) Tomei( tradične) a Buscemi( pretože je klasik). Dokonca aj Moises Arias hrá tú svoju civilnosť na jednotku ( škoda, že nedostal viac priestoru.. hlavne je jeho charakter úplne iný ako v Mofos). Film sa snaží o ľudskosť, snaží sa o vtip ale je vo všetkom niekde na pol cesty. Je to žánrovka, ktorá sa hrá na niečo viac. V skutočnosti je to veľmi povrchná sonda, ktorá je konvenčná, miestami nudná a vo svojej pointe veľmi simple minded. Dopozeral som, ale asi mi bude musieť niekto vysvetliť, prečo toto potrebovalo na taký príbeh 136 minút. Maude Apatow ale vyrástla do krásy. (14.06.2020)

Zajímavé drama, které mě upoutalo k obrazovce a ukázalo, že (byť nesnáším to slovní spojení) nic není černobílé a pokud někdo chce, hodí špínu i na člověka, který si to vlastně vůbec nezaslouží. Téma dobře uchopeno, představitel hlavní role si opět uzmul charakter rebela snažícího se i přes hendikepy (ADHD, jak já mu rozuměl) tak nějak fungovat, ačkoliv cesta k zařazení se do společnosti rozhodně není procházkou růžovou zahradou. (25.04.2024)

Nezávislá scéna je dlouhodobě to nejlepší, co americká kinematografie nabízí a většinou nepotřebuje žádný větší rozpočet. Judd Apatow dokázal, jak talentovaný tvůrce je. Originální a nápaditý scénář, k tomu výtečně napsané postavy, které si nelze neoblíbit. Nad očekávání skvělý film. Smál jsem se, plakal jsem... 90 % (13.09.2020)

„Vypadáš jak anorektická panda!“ Komediální hitmaker Judd Apatow přeřadil do trochu komplikovanějších sfér. Kupříkladu už jeho užvaněná taškařice o životě na prahu čtyřicítky naznačovala, že autor lehce stepuje u dveří serióznější látky ze života. Tady to jen dokládá. Váhu to má, Apatow ale opakuje své předchozí „chyby“ a „chybičky“. Znovu si každý z jeho vyprávění vezme to své, každý si uvědomí nějakou tu životní pravdu. Režisér je oproti svým prvotinám hodně umírněný (nálepka komedie není zrovna pravdivá), chce toho ovšem znovu říct hodně, ale ne vždy to tak úplně funguje. Jednoduše zase vytáhl z klobouku až příliš témat, ale (dobře) pracuje jen s některými z nich, jindy se ta snaha docela bortí. A směřuje k určité rozmělněnosti snímku. Hlavní postavu Scotta hraje Pete Davidson, který se na Staten Islandu v New Yorku narodil, rovněž ho trápí Crohnova nemoc, rovněž v určité etapě svého života nemohl fungovat bez marihuany, rovněž měl myšlenky na sebevraždu, rovněž přišel při požáru o otce (jen v jeho případě šlo přímo o teroristický útok z 11. září). A Scott přešlapuje a neví, co se životem. Ve výsledku jde o jakousi terapeutickou biografii, tvůrci celkově operují s mnohem složitějšími charaktery. Během (znovu enormní) stopáže se postavy dostanou do několika slepých uliček, přesto je tohle setkání milé a hlavně uvěřitelné. Má fajn atmosféru, zvláštní momenty, funkční emoce a (jak už jsme u Apatowa zvyklí) báječný herecký ansámbl. (17.07.2020)