Never Rarely Sometimes Always
Never Rarely Sometimes Always
Réžia:
Eliza HittmanScenár:
Eliza HittmanKamera:
Hélène LouvartHudba:
Julia HolterHrajú:
Sidney Flanigan, Talia Ryder, Ryan Eggold, Théodore Pellerin, Sharon Van Etten, Drew Seltzer, Alana Barrett-Adkins, Brian Altemus, Aurora Richards (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Mladá holka nečekaně otěhotní a nikdo jí nechce pomoct. Se sestřenicí proto odjede z malého města do New Yorku na potrat. (Netflix)
Recenzie (39)
Jakdyby to tam bylo, ale o kousek vedle. ()
Smutnej výlet dvou hodně nemluvných puberťaček do New Yorku, napětí tam dělá fakt, že se obchází jádro toho příběhu. Tou zrnitou surovou kamerou to připomíná starší Safdie Brothers (Daddy Longlegs, Heaven Knows what) akorát bez jejich adrenalinu a rychlosti. Jo a hudbu dělala Julia Holter ()
Urcite nebudem rozoberat temu potratov,myslim,ze v tomto su rozne nazory a mam ho aj ja,ale co sa tyka filmu,jedna sa o depresivnu a aj smutnu zalezitost,atmosfera je dobre navodena,herecky to zvladli v pohode a ako drama to fungovalo na jednotku,cize to vidim na styri hviezdicky...:-) ()
Oproti podobně laděnému filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je to slabé. Na hlavní hrdinku je poměrně těžké se nějak napojit a celé mi to přijde natočené na efekt, aby to mělo hlavně “artový” feeling. V závěru však pro mě bez emocí a lehce zapomenutelné. ()
Těma, ktorá nie je zas tak originálna, ale ešte stále je pomerne tabuizovaná je tu zobrazená ľudsky, citlivo a vierohodne. Obe mladé herečky hrajú výborne a presvedčivo. Film je minimalistický, ale má značnú výpovednú hodnotu. Za taký pomyselný vrchol filmu považujem dotazník, kedy má hlavná hrdinka odpovedať práve názvom filmu a kedy sa dozvedáme, že možno jej tehotenstvo nie je ani tak moc jej chybou. 7,5/10. ()
Ten rozhovor na klinice, kdy pochopíte název filmu, je neskutečně silný. Ta část by byla na plný počet, protože ve vší nahotě ukazuje to, s čím se musí holky v této situaci, a taky dávno před ní, potýkat. Celé to ale zejména kazí absence jakékoliv chemie, nebo spíše hlubší pochopení vztahu mezi nimi. Nemáte z toho ten pocit, že víte, proč jí tak pomáhá, a to i přesto, že se někdy fakt k ní nechová pěkně. Zároveň jsou ty výkony obou hlavních velmi přesvědčivé, a tak nějak pěkně civilní. ()
Propagačná dráma o interrupčnom zákroku, pre niekoho odradzujúce a pre niekoho navádzajúce. Má to len jeden háčik. Ak sa niektorá rozhodne, tak či onak, neovplyvní to akýkoľvek iný príbeh podobne, aký tu réžia ponúkla. Je to na pevnom odhodlaní a rozhodnutí zainteresovaných, vykonať takýto zákrok, bez toho, aby sa v budúcnosti tým zaoberali. Z toho dôvodu aj keď solídna dramaturgia, dialógy, s príjemnou hudbou a slušným hereckým prejavom, samotný tematický dej bol bezzubý, emočne plochý, viac menej nezáživný. ()
Toto je až skoro dokument. Podrobně nám vylíčí, co musí dívka podstoupit v USA, když se rozhodne pro potrat a bydlí zrovna v oblasti, kde se na takový zákrok dostanete jen zázrakem. A možná ani tím ne. Film je tichý a plyne pomalu, k tématu mi to vyhovovalo. ()
Vlastně takové obyčejné téma a docela obyčejný film, který má ale svoji atmosféru, i když se neodehraje vůbec nic nečekaného. Příjemně se na to dívá a divák odchází s pocitem, že nebyl oblbnut. Ale není důvod se vracet. ()
Značná schematickosť scenára, ktorý sa nevyhýba očakávaným klišé filmov o potratoch (nedostatok podpory od rodiny, neúspešný pokus o domáci zákrok, dekády staré ,,informačné" video, pro-life aktivisti) kazí dojem z inak bravúrne štylizovaného filmu (v rovine nevyrovnanosti scenára a réžie podobné novému Malickovi). Nekonečné close-upy, striedmy strih a šeď demýtizovaného New Yorku vytvárajú intenzívnu ťaživú atmosféru. Zameranie na rozprávanie z perspektívy hlavnej postavy je konzistentné - klimaxom filmu nie je očakávaná scéna potratu (ktorý rovnako ako ona nevidíme), ale rozhovor s pracovníčkou Planed Parenthood, vysvetľujúci názov filmu. ()
Čím více kontextu dostává název, tím více tíživé to je. Snímek pro hodně pozorného a citlivého diváka, který plyne sice tiše, ale o dost větší rány ve finále rozdává. Analog navíc studenému zimnímu New Yorku dodává takovou atmosféru, jako míval ve špinavých osmdesátkových kriminálkách. Ale o tom to není... Výslech musí znepokojit a zároveň vyvolat soucit snad u každého a hrdinkám nelze, než držet palce a doufat, že ten výraz apatie a rezignace co nejdřív Autumn přejde... a místo toho lepší zítřky přijdou... ()
Citlivá komorní sonda. Nesoudící, nevymáhající objektivní pravdu, pro ty, kteří jsou připraveni poslouchat a dívat se na konkrétní realitu něčeho, o čem se často spíš abstraktně vykřikuje, a na obyčejnost lidského příběhu, která přitom rozhodně není šedí. ()
Nádherná filmařina! A že tam někdo postrádá dialogy? Já také, ale přijal jsem to a myslím, že to podstatné bylo vyřčeno... ()
"Don't you ever just wish you were a dude?" "All the time." Sugestivní obraz ze současné Ameriky, ze kterého vycházejí muži až komickým způsobem tragicky. Naopak ženy si dokáží i přes nepříliš příznivé okolnosti samy (i když na cestu v NY se rada pracovníka metra hodí), Autumn a Skylar putují jak Frodo a Sam, aby se jedna z nich zbavila břímě, které se dá dost možná považovat alespoň v tomto konkrétním případě za předmět moci muže / mužů. Film podkresluje nezapomenutelný soundtrack od americké skladatelky a zpěvačky Julie Holter. 9/10 ()
Ústředním tématem kupodivu není potrat, nýbrž spíš rape culture. Film poukazuje na to, že některým pro-life lidem vůbec nejde o záchranu nenarozených dětí, uvažují stylem „tak neměla ta děvka roztahovat nohy“. Berou rodičovství jako trest za to, že si holka dovolila souložit. Bohužel negativních mužských postav je ve filmu tolik, až to nepůsobí věrohodně a ve filmu mě to rozčilovalo. Na filmu mi dále vadí, že vyznívá stylem: je v pořádku jít na potrat ve 2. trimestru, nezletilá a bez souhlasu rodičů. Někdo tu zmiňoval Hippokratovu přísahu. Hippokratova přísaha se neskládá!!! Už by mohli lidi přestat papouškovat ten nesmysl. Kdyby to tak bylo, lékaři by nemohli provádět nejen interrupci a eutanázii, ale ani jakékoliv operace a lékaři by museli být jen muži. Líbí se mi ve filmu scéna, kde se pracovnice kliniky se snaží Autumn pomoct a zjistit, jestli ji do potratu někdo netlačí. Všechny pracovnice jsou nestranné a snaží se jí dát všechny potřebné informace. Ve filmu však chybí napětí, film prostě nějak plyne, překvapivá scéna ve filmu není ani jedna. Dobrá je scéna dotazníku, který dal filmu název, ale bohužel to nebylo dál rozvedeno. Tohle bohužel nevyšlo. Jak už tu někdo zmínil, čekala jsem nějaké drama... ale všechny zápletky jsou hned vyřešeny a tím pádem film vyznívá nudně. ()
Zajímavý vhled do problematiky, spíše pojatý ale “dokumentárně” než cokoliv jiného… ()
Súvisiace novinky
Země nomádů vítězí u kritiků
Přestože by se mohl zdát letošní rok na oscarové filmy chudý, ve skutečnosti tomu tak není. Důkazem budiž předávání filmových cen kritiků z Boston Society of Film Critics, ze kterého vzešlo hned… (viac)
Vítězové 70. ročníku festivalu Berlinale
70. ročník filmového festivalu Berlinale je u konce a cenu Zlatý medvěd za nejlepší film si letos nakonec odnesl iránský film Zlo neexistuje režiséra Mohammada Rasoulofa. Ten se přitom sám nemohl… (viac)