Nikdy výjimečně někdy vždycky

Indie film, který si vzal na paškál ošklivé a nepříjemné téma, nedokázal ale proměnit svůj potenciál. Hlavní hrdinka Autumn divákovi nepřiroste k srdci. Je apatická, zdánlivě nezajímavá, apatická teenagerka. O tom, jak v řiti je její život, se dozvíme spíš mimochodem - faktem, že se nedokáže svěřit rodině, zvláštně odtažitým vztahem s nejlepší kamarádkou (i když to je asi u některých puberťáků normální). Ale nejvíc pochopíte z rozhovoru se zdravotní pracovnicí, který dal jmenu filmu. To je jediný okamžik, kdy z Autumn spadne maska a divák vytuší, co se jí už několik let děje. (O to nepříjemnější je konec, když si uvědomíte, že Autumn se vrací do stejného prostředí, a kromě zbavení se nechtěného těhotenství si nepomohla.) Naopak sympatické je, že film nedělá s rozhodnutí hlavní hrdinky velké dilema, naopak je ukázané, jak absurdní je fakt, že v jejím domovském státě se jí interupci ještě snaží zkomplikovat. Chyběla mi tu ale nějaká katarze, nějaký opravdu silný moment, který by filmu dal nějakou emocionální tečku. (21.03.2021)

Scéna, v ktorej sa mala hlavná hrdinka rozhodovať medzi never rarely sometimes always, bola perfektná, a z veľkej časti objasnila, prečo je Autumn celý čas tak zamĺknutá. O jej vnútorných pocitoch či samotnom potrate sa nahlas hovorí vo filme len veľmi zriedka, no pri troche empatie si nie je náročné predstaviť, čo asi prežívala. Značná absencia dialógov a minimalizmus môže občas mierne nudiť, ale tiesnivá atmosféra a viacero emotívnych scén menšie nedostatky určite prekrývajú. (08.12.2020)

Námetovo určite zaujímavé a pozoruhodné, ale ten štýl spracovania a indie feeling ma akosi vôbec nebrali. Nič proti filmom, kde sú dialógy nahradené epickou stopou, ale v tomto prípade tu bol absolútne akútny nedostatok dialógov, ktoré by tú dilematickosť Autumn vyjadrili určite lepšie. Možno niekomu bude takýto "surový" štýl vyhovovať, ale mne bohužiaľ nie. Ale čo sa týka kostry príbehu a samotnej dejovej línie, tak to bolo určite na úrovni - ale potenciál sa dosť utopil v tom spomínanom štýle. Škoda, ale je to len 2* (28.04.2020)

Film, ktorý sa nemôže tváriť, že prináša niečo nové, ale vie o tom a preto sa snaží sústrediť na to, ako bude o svojej téme rozprávať. Samozrejme ho môžeme odsúdiť ako snažiaci sa priamočiaro deliť ľudí na dobrých a zlých, ale to nie je celkom pravda, v tomto prípade sa môžu cítiť dotknutí najmä muži. Treba si však uvedomiť, že ono sa skoro všetko vážne točí okolo sexu a pre mladé skoro - ženy nie je jednoduché rozlíšiť, komu venovať svoju priazeň a dôveru. Z tohto hľadiska je najzaujímavejšou postavou mladík, na ktorého sesternice narazia cestou do NY. Pôsobí sympaticky, avšak na konci máme dojem, že predsa len tu išlo o istý deal v zmysle niečo za niečo. Ale zachoval by sa iný chalan v jeho veku inak? Odhliadnuc od mužského a ženského sveta a ich odlišného vnímania skutočnosti tu máme aj náboženstvo, tu však treba vziať na zreteľ fakt, že dej sa odohráva v USA a isté regionálne rozdiely so strednou Európou sú zrejmé. Hittman explicitne nekritizuje, všetko je akoby skryté pod povrchom, isté súvislosti treba precítiť, prípadne vyčítať z pohľadu alebo reakcií postáv. (26.09.2020)

Malé drama o velkém a v Americe kontroverzním tématu. Spoustu času se (jako ve skutečném světě) jakoby nic neděje, než přijde několik velkých momentů. Nicméně nečekejte žádné velké emoci ani katarzi. Ve srovnání s rumunským 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je toto skutečně slabý odvar. Nicméně pokud jste pozorní, dojde vám, že se v životě hlavní hrdinky děje něco dramatičtějšího a ošklivější, než co na první pohled vidíme. Říká ostatně, že za poslední rok měla dva milence. Toho prvního, o kterém si myslela, že je otec dítěte, na začátku vidíme. Toho druhého na začátku vidíme taky... (26.03.2021)