Temný dom

Horor ako napísaný na telo Rebecce Hall. Scenár nám postupne rozhadzuje po dlážke rôzne črepiny, ktoré sa na konci príbehu postupne zložia v desivý celok a je rozhodne fajn, že až do samotného finále nedokážete predpovedať, ako to celé do seba zapadne. Horšie je to už s logikou, ktorú asi riešiť netreba, ale predsa len... žena je krátko po manželovej smrti o niečo viac pri zmysloch než by sa dialo v realite, viď návšteva krčmy s kamarátmi, ono ostať v dome, kde očividne nie je niečo s kostolným poriadkom, to chce pevné nervy, pričom Hallina postava ako vyrovnaná osobnosť už od začiatku nepôsobí. No a po tom, čo všetko do seba zaklapne, tak vlastne neviete, čo si o manželíkovi myslieť, na jednu stranu... a zase na tú druhú... no to si musí každý prebrať sám. 70% (23.08.2021)

Jakmile LIVINGDEAD něco pohaní, u něčeho usne nebo se to nelíbí jeho sestře, je to téměř stoprocentní záruka kvalitního filmu. Platí to i u týhle tak trochu jiný duchařiny. Bruckner pro mě začíná být, společně s Derricksonem a Wanem, novodobým mistrem horroru. Poslední z nadějný party "mladejch" režisérů, Flanagan, je zatím trochu pozadu. (28.10.2021)

„Nezapĺňaj prázdnotu temnotou.“ Spočiatku veľmi dobré. Povedal by som síce, že také... hm... klasické. Ale inak skutočne plnokrvná atmosféra, príjemne pomalé tempo, inteligentné scény (pokec s mamou nezodpovedného žiaka) a sympatické (pokec s kamošmi pri pive, chápavý sused). A samozrejme parádna výprava husto zalesnenej oblasti s jazerom, kde sa iba kde-tu nachádzajú v húštine roztrúsené, rafinovane schované domy, v ktorých možno niekto býva a možno v nich žije len temnota. Akonáhle sa ale začne zamotaný scenár rozlietať, prestávate sa baviť. Od Davida Brucknera sa mi oveľa viac páčil Rituál (podľa knihy Adama Nevilla). (22.10.2021)

Před několika lety jsem zkouknul pár titulů (Město, Tumbledown, Dárek…), díky kterým se jsem se zamiloval do (citlivého a přesvědčivého projevu) Rebeccy Hall. I poté tu a tam natočila nějaký solidní kus, ale žádný ji definitivně nenakopnul směrem do první herecké ligy. Nezmění na tom nic ani režisér David Bruckner a jeho tísnivý a zatraceně pomalý kousek. Pozvolna odhaluje okolnosti okolo sebevraždy jejího manžela. Pochopitelně začneme záhy pochybovat, zda bylo jejich soužití skutečně harmonické, zároveň nás budou strašit nevysvětlitelné jevy z jejich společného (odlehlého) hnízdečka lásky. Výsledek nabízí velmi solidní řemeslo, které má atmosféru, má výbornou Rebeccu, ale má i docela (zejména v závěru) nezvládnutý scénář. (06.02.2023)

Po smrti manžela se začnou dít vdově divné věci. Cením si toho, že Bruckner nijak neváhal a začal strašit takřka od prvních minut. Zároveň rozvíjel celkem zajímavý příběh, dokázal pracovat se solidní atmosférou a do určité míry i s napětím. Navíc Rebecca Hall je tady fakt skvělá. Jenže jak se blížilo vysvětlení, začal jsem se v tom ztrácet. Samotná premisa sice nebyla špatná, ale vyústění vyvolalo víc otázek než odpovědí. Takže i když je dejme tomu poslední třetina filmu nacpaná dějem a dokáže udržet pozornost, neměl jsem s blížícím se koncem potuchy, co se vlastně děje. Fakt bych to rád viděl na papíře. Za mě zatím Bruckenrův nejslabší kousek. 60% (07.10.2021)