Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Pavel AujezdskýKamera:
Jakub NosekHudba:
Petr HapkaHrajú:
Mária Podhradská, Michal Dlouhý, Ivana Chýlková, Boris Rösner, Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Zora Jandová, Martin Růžek, Igor Ondříček, Petr Gazdík (viac)Obsahy(1)
„Proklínám vás, zkrkavčete!“ vyřkla matka (J. Hlaváčová) nad svými syny. Jaké nedozírné následky tato slova budou mít, netušil v první chvíli snad vůbec nikdo… Nenechte si ujít televizní zpracování známé pohádky B. Němcové o statečné Bohdance (M. Podhradská), která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (222)
Jedna z ponurých českých pohádek s dokonalou hudbou (!). Temná a neúprosná atmosféra, fantastické duo Hlaváčová + Brzobohatý. Výborný Boris Rösner i Michal Dlouhý. Tu hudbu si často broukám, kéž by vyšel soundtrack...ale toho se asi nedočkám, co páni vydavatelé?? 55% má jako být co?! Vždyť pohádka je vlastně hororový žánr! ()
Scénář: Pavel Aujezdský .. Docela depresivní a temná pohádka, která není tak trapně sladká, jak některé kousky žánru. Pro děti možná moc silné a jako Štědrovečerní pořad dosti nevhodné, ale na jedno podívání (mimo Vánoční svátky) určitě zajímavé. Svého času jsem ji měl i nahranou na VHS a viděl ji nejednou.. dnes jen 50%. ()
Ludvík Ráža nám na počátku devadesátých let předložit dva kusy, které zvládly vyděsit hned několik generací diváků. Přitom šlo primárně o pohádky, které mají pohladit na duši. Jenže Sedmero krkavců a O Janovi a podivuhodném příteli nám spíš vtloukají do hlavy, že Vánoce u televize musejí být depresivní, chladné a místy až ošklivé. Sice dokázaly udržet naši pozornost, ale kdejaké dítě při vzpomínce před spaním na Chrta Borise Rösnera nebo dominantní Chýlkovou na straně jedné a znepokojivou atmosféru na té druhé, musí hůř usínat. Tedy alespoň v dané době. ()
Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením. ()
....o čo išlo? .... chlapci sa hrajú na dvore a nechtiac hodia malé polienko do cesta na chlieb.....hysterická mater ich preklaje a stanú sa krkavcami ... mater 55-ročna Jana Hlavačová a otec 61- rocny R.Brzobohatý - ozaj super výber :( ... a stane sa-so synov sú krkavci a odletia ...rodičia však ostanú sedieť na prdeli nie aby si šli deti hľadat... a uz ma to za chviľu prestalo bavit a to prevedenie hrozneeeee....odpad priamo ukazkovy.... ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Mária Podhradská hrála pouze ve dvou TV filmech, přičemž oba byly shodou okolností pohádky. V obou se pak setkala s Igorem Ondříčkem. Druhým byl o dva roky později snímek Sen o krásné panně (1995). (hermiona)
- Bratři coby krkavci sídlí na zřícenině hradu Boskovice, kde je také Bohdanka (Mária Podhrdská) nalezne. (salahadin)
- Princ (Michal Dlouhý) v jedné scéně řekne své sestře (Ivana Chýlková): „Vždycky jsem si myslel, že Bohdanku nemáš ráda.“ Bohdanku (Mária Podhradská) ale poznal až jako „němou“, takže nemohl vědět, jak se jmenuje. (Nikitera)
Reklama