Boku no Hero Academia the Movie 2: Heroes:Rising

My Hero Academia mám rád kvůli přesně jednomu důvodu. Bere to dost ohraný koncept a s naprostým přiznáním toho, že to je ohraný koncept ho vyždímá do naprostého maxima. První série byla obyčejná superhrdinská bojůvka, druhá série přinesla úžasný turnaj s velice pěkně napsanými souboji a rozvojem postav, třetí série přinesla konfrontaci dvou polobohů a lehce potemněla, a když už to zrovna vypadalo, že se tento seriál nemá kam posunout a bude dělat pořád ty stejné věci, tak přišla čtvrtá série, která zamířila lehounce depresivnějším stylem, ale zároveň si uchovala své kořeny. Ve zkratce, příběh se odpíchl od něčeho ukrutně obyčejného, ale kvalitního, k lehkým inovacím se zachováním starých kvalit. A potom přišel tento film, který tuhle evoluci vrátil na naprostý začátek a navíc ještě zbořil podlahu (místo obvyklého stropu). Je tady další supersilný záporák, ale nemá žádnou osobnost. Pokud něco, tak lehce připomíná Otce z Fullmetal Alchemist, ale je asi tak o nekonečně procent nudnější, jelikož je bez jediného zajímavého rysu. Stejně tak všichni jeho pomocníci jsou jen obyčejní poskoci. Naše oblíbená třída 1A je na všechno zase sama. OK, beru, jsou to protagonisti, měli by tam být oni, fajn. Ale jak to tak bývá, tak všechny problémy zase vyřeší Deku, a vyřeší je tím, že prostě magicky překoná všechny své hranice. Problém magického překonávání svých hranic je to, že to poprvé funguje báječně. Podruhé to dává smysl. Potřetí to chce už nějaké vysvětlení, ale ještě se to dá. A po čtvrté už je to naprosto otravné, očekávané a neoriginální řešení, které způsobí to, že o postavu ztrácím strach. Protože vím, že vždy své hranice nějak překoná. Nejsem člověk, který by hodně nadával na plot-armor hlavních postav, to je prostě nutnost, kterou dobrý příběh potřebuje. Ale když se to použije třikrát za 90 minut, tak z toho mám pocit, jako by mě někdo pleskl do varlat. Největší strach mám ovšem z toho, že největší síla tohoto filmu bude v páté sérii zahozena. Protože tento film přinesl něco ve skrze pozitivního a to je konečně nějaký rapidní vývoj dvou znesvářených přátel, Dekua a Katchana. Jejich pomalé sbližování jsme v seriálu už viděli, ale tady konečně vidíme vzájemné uznání, přiblížení, ale zároveň zachování si vlastních charakterových rysů. Fakt hodně doufám, že se pátá série nevrátí ke konstantně nasranému Katchanovi a k smrti vyděšenému Dekuovi, ale tohle sblížení, ač pouze tváří v tvář jisté smrti, bude alespoň minimálně reflektováno. Bohužel, konec s dočasnou amnézií nasvědčuje, že tomu tak nebude. Ve zkratce, My Hero Academia už dokázala, že dokáže klišé koncept udělat fakt dobře a pomalu se od toho klišé začala vzdalovat. Tento film se ale vrátil na začátek a navíc to je poprvé, kdy fenomenální bitka není fenomenální, ale ukrutně nezajímavá, bezemoční a nudná. (16.10.2020)

Ano, je to plné klišé a vlastně to vykrádá sebe samo, ale to, jak je to zase zpracováno…Nemám slov. Hudba a animace ve finále (to má sice 50, ale cca posledních 20 minut) je naprosto geniálních a umíral jsem blahem. Po tomto úplně nechápu zaváhání v páté sérii, ale věřím, že se to zlepší. A hype na třetí film nejde vyčíslit… (23.05.2021)

Lepší než první film. Sice tady máme klišé momenty (záchrana dětí, kdy je jedno z nich "strašně" důležité, "lehce vynucená" spolupráce - nejen s Bakugem ;), odříznutí od jakékoliv pomocí? Check. Padouši jsou nejdříve strašně silní a pak je čirou náhodou všichni hravě porazí? Yup, yup. A "náhlá síla" - to jsem se na chvíli zarazila, zda nebyli autoři náhodou opilí, protože "ne vše je přece dovoleno", protože by tím popírali logiku samotného seriálu. Ale aby to neznělo jen jako kritika - lemme fangirl about Bakugo cuz no reason :D snad jenom to, že je 100x lepší než celý Deku - jsem strašně ráda, že už to není "jenom" o Dekovi a jeho řvaní, ale tentokrát nám stejně často a stejně hlasitě (možná i hlasitěji) řve i Bakugou, kterého jsem si v průběhu seriálu moc oblíbila a hravě strčí zelenovlasého hlavního hrdinu do kapsy. Při posledním souboji to byl samý Super Saiyan, ale pobavilo, a to je hlavní. (A dokonce na začátku dostaneme trochu našich známých padouchů ze seriálu ;) more of Dabi-saaaaaan, please) Hoši z Bones to hold umí krásně spracovat, odvyprávět a naladit vás do správné noty. A co teprve ta hudba? Eargasm. 9/10 (14.09.2020)

O level lepší než první film, ačkoliv strukturou vyprávění vlastně téměř identický. Celá třída se opět nalézá na odlehlém místě odkázaná sama na sebe, a opět musí bojovat proti padouchům a k tomu ještě zachraňovat civilisty. Padouši jsou ovšem výraznější, souboje delší a vymazlenější, a dočkáme se i něčeho, co připomíná promyšlené plánování civilní obrany (pro mě nejzajímavější část filmu). Některým menším failům se to ovšem neubránilo - zase tu máme záchranu dítěte, která se  tak osvědčila ve čtvrté sérii, že musí být pro jistotu zopakována, a také to vypadá, že vesničané na ostrově jsou prakticky bez schopností a tudíž zcela odkázáni na pomoc školní třídy 1A. A pořád je to jen filler, takže po nečekaně vyřešeném finálním zúčtování si bohužel musí vypomoct scénáristickou berličkou ztráty paměti důležité postavy, aby se nenarušila hlavní vyprávěcí linka. (03.10.2021)

Lepší jak první film, i přesto že naše milá 1. A byla velice uměle vhozena na řídce obydlený ostrov, aby zde vypomáhala. Kdo by jen mohl počítat s tím, že se na ostrov, kde lišky dávají dobrou noc, vydají hodně silní zlosynové, že? Pohodičku zapadajícího venkovského slunce vystřídá zlověstná bouře a animátoři studia Bones si s ní velmi dobře poradili. Kromě závěrečné bitvy nedostaneme nic navíc, ale to nevadí, protože tohle je film na stříbrná plátna, abyste si užili naše hrdiny ve větším ražení – doporučuju si to hodit na kvalitní promítačku, fakt to zato stojí. Akční, záchranářské a konečně bojová spolupráce Bakuga a Midoriji; na tohle se strašně těším v seriálu, kdy si tihle dva řeknou, že je načase spolupracovat, aby tomu silnému hajzlíkovi nakopali zadek. Je to film, takže jsem se o postavy nebála tolik, jako u sledování seriálu a u konce jsem si říkala, jak to jako vyřeší, protože tohle se stát nemůže, což mi trochu vadilo (kdo by chtěl během akční scény přemýšlet, jakou scénáristickou kličku tentokrát použijí, místo aby si užíval boj?), ale jinak jsem spokojená. Přece jenom jsem si šla pro další zážitky 1. A a ty jsem dostala. (26.08.2020)