Tommy

Jsem poněkud na rozpacích. 1) Jako film tato směska skvělých i méně skvělých pěveckých a tanečních čísel moc pohromadě nedrží. 2) Ovšem The Who hrají parádně a množství dobových hvězd také není k zahození. 3) Děj snadno neskousnu, i když si stokrát budu opakovat, že jde o společenskou satiru. 4) A ta paralela s Kristem... 5) See me, feel me. Touch me, heal me. (17.12.2015)

Ako rocková opera uvádzaná na divadelných doskách Tommy možno funguje skvele. Ako filmová adaptácia ma ale celkom minula. I keď som si celkom užíval hudbu a najmä som sa vždy tešil na ďalšie hviezdne cameo, dramaturgicky ma film nepresvedčil, pretože jeho subjektívny čas by som odhadol tak na tri hodiny. A pritom by takýto muzikál mal ubehnúť ako voda. Záverečnú pieseň ale dlho z hlavy nedostanem. Hair alebo Jesus Christ Superstar som si užil viac. (01.01.2023)

Tommy je historicky první rocková opera z pera geniálního kytaristy a skladatele Peteho Townshenda z legendární kapely The Who. Podle mého názoru se Kenu Russellovi povedlo velmi originálním způsobem zobrazit toto velkolepé dílo na plátně, což při složitosti děje nebylo vůbec lehké. Je to příběh o mladíkovi, který nemůže vidět, slyšet a mluvit vlivem traumatického zážitku z dětsví. Tento mladík je doslova vržen do tohoto světa, ve kterém s ním každý jedná jako s loutkou. Když se však stane mistrem pinbalu situace se obrací a dostává se mu slávy a obrovského bohatsví. Poté co se zázrakem dostává z područí slepoty, hluchoty a němoty, se Tommy stanem novodobým mesiášem a idolem všech mladých lidí. Ovšem stejně rychle jak nabil této slávy, tak se lidem omrzí, kvůli tomu, že od Tommy nedostanou to, co podle nich kázal a sliboval. Tommy je tak ponechán nikoliv své dřívější slepotě, hluchotě a němotě, ale pouze sám sobě, protože mu jeho matku a strýčka nespokojený dav mladých lidí zabije. Uniká do klidu divočiny na místo, kde jeho rodiče trávili romantické chvilky. Poselství je zřejmé - poukázat na pop-kulturní rychlokvašky, nechutný byznys a vztah fanoušků k těmto svým idolům, který připomíná návštěvu hodinového hotelu, do kterého se již nikdo nikdy netroufne vrátit a raději jde o dům a prodejnou děvu dál. Co se týče hudebních čísel, tak musím říct, že některé pasáže jsou vynikajicí a jiné zase slabší. Mezi ty vydařenější patří vystoupení uhrančivě krásné Ann-Marget , Acidové královny Tiny Turner, či "Pinbal Wizard" v podání Eltona Johna. Za vrchol však považuji závěrečnou "We're Not Gonna Take It", která v kontextu celého filmu vyzní daleko lépe jak na desce. Bubeník The Who - Keith Moon v roli pedofilního, alkoholického strýčka Ernieho byl superúchylný, výborný výběr. (01.08.2011)

Musel bych se na to znovu podívat, ale pamatuji si, že jsem to viděl, asi když mi bylo tak cca 10-11. Nemohl jsem kvůli tomu usnout a celej další den jsem na to musel myslet (podobně jako u Fanny a Alexandr, když mi bylo asi kolem osmi, tenkrát jsem u toho chtěl usnout a Twin peaks film - to mě bylo zas kolem dvanácti a celej další den sem film nemohl vykopat z palice....) Zatím 4* po dalším shlédnutí možná přehodnotím. Po shlédnutí musím konstatovat, že přidávám bepochyby hvězdu, protože se jedná o geniální muzikál (výborná hudba The Who) se skvělou myšlenkou tématiky idolů, model, mesiášů a kráčejícím stádem lidí za těmito jejich vzory. Skvělé obsazení a milovníci klasického rocku 70 let a la The Who, Clapton atd. si budou v průběhu sledování neustále klepat do rytmu. Jedna z nejlepších rockvoých oper + dobrá režisoréská práce + plus to obsazení = 95% (25.09.2008)

V roce 1969 vyšly v Evropě dvě pozoruhodné desky. Já jsem dával přednost "Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire)" od Kinks, ta však byla zastíněna a téměř vytlačena z obecné pozornosti tou druhou. Tommy byla navíc zfilmována divým mužem, Kenem Russellem. Deska spadá do doby prvních syntezátorových výzkumů kytaristy a moogisty Peta Townshenda a konce hudebních (a některých jiných) psychedelií. Film, který po šesti letech následoval si tenhle konec ještě o něco prodloužil. Ve srovnání s albem je přístupnější svojí divokostí, rozmanitostí a dalšími rusellovinami. Vrcholy desky ,„The Acid Queen“ a „Pinball Wizard“, zpívají ve filmu/opeře Tina Turner a Elton John, a v něm mají ještě větší grády. Sympatické na filmu je také, že v něm všichni herci také zpívají, jak Oliver Reed, tak i Jack Nicholson. Uráživý není ani děj, ani jeho symbolika - kříž s mikrofonem by mohla klidně převzít jistá organizace, a na rogalu přietěl bílovický farář Pavel Lazárek ke svým ovečkám. (09.09.2019)