Milda

Tak především se v žádném případě nejedná o dokument, který se vydává po stopách života Milouše Jakeše. Protože co nám Milda neprozradí sám, to se nedozvíme. Autor dokumentu začíná a končí u vyprávění Mildy Jakeše, kterak měli s rodiči statek a pak pracoval v Baťových závodech. O jeho životě se od filmařů nedozvíme nic. A tak nám Milouš představuje plakáty, socialistické medaile, jak umí smést pavouka ze stěny a že poctivě uklízí sníh. Následuje pár konfrontací s nám naprosto neznámými lidmi, u kterých chybí alespoň takový základ informace jak se jmenují nebo, když máme to GDPR, co byli zač. Jinak to totiž vypadá tak, že se bývalý československý člen komunistické strany pouští do hovorů s kdejakým pijanem v hospodě a s několika demonstranty na ulici. K tomu připočtěme, že někdo - asi rejža, se s Jakešem hádá, vede s ním politické debaty a i když Milouš Jakeš na otázky odpoví o mnoho minut dřív, určitá témata se otevírají znovu a znovu, takže není divu, že se devadesátiletý bývalý politik rozčílí. Skoro to vypadá, jako by jediným účelem filmu bylo komunistu vyprovokovat a pak konfontovat s ostatními. Nikoho soudného pak nemůže překvapit, že Jakeš ze svých názorů neustupuje a trvá si na nich, ale nám je to předkládáno jako překvapivý fakt. Ve všech ohledech velmi odfláknutý dokument, který je připravován bulvárním způsobem typu Život ve hvězdách nebo Prásk! (13.10.2020)

Milouš je v 95 letech stále v obdivuhodné fyzické i psychické kondici (můžete ho i přejet autem a nic se mu nestane), a v tomhle filmu vypráví na kameru o svých názorech, které se vůbec nezměnily (politické procesy a další zločiny komunismu jsou jen malichernosti, důležité bylo, že se tehdy měli lidé dobře, zatímco dnes je 700000 nezaměstnaných, tudíž dnešní doba je horší, atd. atd.) Často sice řekne na kameru nějakou nechtěně vtipnou hlášku nebo nám ukáže svůj mrazák plný švestkových knedlíků ("proč bych chodil do restaurace za 120 korun, když to jídlo má hodnotu 30"), ale jinak je to film spíš pro filmové masochisty. (22.11.2017)

Fascinující dokument, kterému ovšem chybí nápověda historika. Není zde snaha pochopit Jakešovu zatvrzelost vycházející z naprosto odlišné doby. Zjištění, že se jedná o zatvrzelého komunistu, je banální. Takoví totiž jsou a byli jeho vrstevníci-soudruzi. Přitom v dokumentu se takové pátrání často nabízí - viz např. jak Jakeš říká, že si přečetl Komunistický manifest a okamžitě poznal, že sděluje absolutní pravdu. Paradoxně měl v závěru pravdu on, když řekl, že se jedná o snahu vytvořit z dokumentu o jeho osobě odsudek komunismu. Klidně by se něco takového dalo natočit, ale úplně jinak. (01.08.2018)

V postavě Milouše Jakeše se v dokumentu snaha o pochopení jeho (na jednu stranu vlastně sympaticky pevného) přesvědčení o správnosti a dobrotě komunismu mísí s odporem ke komunistickým myšlenkovým pochodům a jeho snaze bagatelizovat všechno špatné, co se tu za jeho éry stalo. V tom spatřuji právě tu správnou vyváženost portrétu. Žádné pokusy o hodnocení nebo snahy o násilné vykreslování jeho osoby nějakým směrem. Poněkud vulgárnější styl a výběr jeho protivníků v debatách mě mírně kazí dojem, ale rozhodně se jedná o přínosný a povedený pohled do mysli tohoto člověka. (14.11.2018)

Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra... Člověk, který se mentálně zasekl v první polovině minulého století a postrádá sebemenší špetku snahy o sebereflexi. ___Jakkoliv některým zdejším nevoní aktivismus režiséra, tak ten má přeci jen svůj účel - jenom ještě dál zesiluje absurdní tragikomičnost hlavního protagonisty, zdůrazňuje je zatvrzelost a neschopnost připustit, že život dřív nebyl až tak fajn - pokud jste nezapadli do normalizační šedi. A vědoma si toho je i jeho vlastní rodina. ___ Jakkoliv je Milda tragikomický rudý fanfarón, tak celek není až tak vtipný, když si vezmeme, že se časy jemu podobných majitelů patentu na správný vidíme dost i mimo tenčící se řady jeho spolustraníků... (21.01.2020)