Milda

Jakeš si môže kľudne doma zabiť pavúka, lebo jemu sa v podstate nemôže nič stať. Doteraz žiadnu smolu nemal, takže žiadna povera sa na neho nechytá, asi ani tá o tej vode, čo sa varí. Aj dnes si môže zájsť na nejaké zhromaždenie tých „svojich“, kde mu potľapkajú po pleci, vyžiadajú autogram a zaspievajú si pieseň práce. Podľa neho za socializmu bola väčšina ľudí zdrcujúco šťastných a pri zásadných otázkach o zločinoch komunistickej strany znervóznie a rozhovor končí. Malú podpásovku schytal aj Karel Gott, od ktorého má Jakeš srdečné súdružské blahoželanie k narodeninám. V závere dokument trochu prepína z vtipnej nálady do jemnej konfrontácie, ale stále v rámci mantinelov, ktoré si dal asi hlavný hrdina. PRÁCI ČEST! –––– Víte, že zabít povouka znamená smůlu? – To já neuznávám. –––– Každej smrad si myslí, že bude policii určovat, co bude dělat. –––– Já nevěřím, že by Sovětský svaz a jeho armáda vstupovali do Československa se zlými úmysly. (01.05.2018)

Zcela průměrný dokument o přesvědčeném komunistovi, který si stále stojí za svým (staly se chyby, ale společnost byla ve větším pořádku, než je dnes). Režisér si s ním příliš nevěděl rady. Co jsem si z toho odnesl? Že je Miloš Jakeš na svůj věk v obdivuhodné fyzické i duševní kondici, a že to vlastně byl v mnoha důležitých ohledech lepší politik, než ti dva, co nám vládnou dnes. (26.11.2019)

Během téhle sondy do života, myšlení a hanspaulské vily jednoho nepřenastavitelného člověka mě přepadla skepse týkající se primárně toho, že lidi z disentu už další generace musí vnímat jen jako společenství bizarních vlasatých figurek a že by bylo možná lepší (v rámci vyrovnání se s minulostí a vzhledem k současným společenským trendům), kdyby Sametová revoluce nebyla tak úplně sametová. A oboje mě dost děsí. (01.12.2017)

V postavě Milouše Jakeše se v dokumentu snaha o pochopení jeho (na jednu stranu vlastně sympaticky pevného) přesvědčení o správnosti a dobrotě komunismu mísí s odporem ke komunistickým myšlenkovým pochodům a jeho snaze bagatelizovat všechno špatné, co se tu za jeho éry stalo. V tom spatřuji právě tu správnou vyváženost portrétu. Žádné pokusy o hodnocení nebo snahy o násilné vykreslování jeho osoby nějakým směrem. Poněkud vulgárnější styl a výběr jeho protivníků v debatách mě mírně kazí dojem, ale rozhodně se jedná o přínosný a povedený pohled do mysli tohoto člověka. (14.11.2018)

Co horšího lze říci o režimu, který si do svého čela zvolí takovouto postavu? 1) 95letý Milda v záviděníhodné fyzické i duševní kondici vykládá všem, kteří ho poslouchají, o báječném spravedlivém a lidském společenském řádu, jehož kontrukce se sám zúčastnil._____ 2) Přesvědčený o správnosti svého konání, zcela neschopen jakékoli sebereflexe, pyšní se bývalý generální tajemník ÚV KSČ bizarním portrétem v nadživotní velikosti, který si přivezl ze severní Koreje, země, kam se svým vnímáním dnes asi nejlépe hodí._____ 3) Jen na dokreslení. Všimli jste si, že nikdy nebyl u svých spolupracovníků z předsednictva ÚV KSČ doma a oni u něho také ne?_____ 4) Tři hvězdičky reflektují nespornou zajímavost dokumentu, ale ne jeho kvalitu. V žádném případě pak nehodnotí bizarní postavu Miloše Jakeše a už vůbec ne politiku, kterou reprezentoval._____ 5) Zajímavé komenty: xxmartinxx**** výstižně hovoří o mentálním nastavení určitých lidí, Ivoshek*** přesně vystihl mou výhradu k režii, Mr.Lobo*** dvěma slovy popsal, o co vlastně jde, raininface*** krásně popsal rozdíl mezi demokracií a totalitou. (27.12.2019)