V lúčoch slnka

Jediné, co mě v tomto dokumentu obtěžovalo byly časté výstupy korejského režiséra, který usměrňoval dění a upravoval skutečnost. Jednotlivé záběry působily tak šíleně strojeně, že snad ani nebylo třeba zdůrazňovat, že se scény odehrávají podle předem připraveného scénáře. Moc milá zemička. Nejsilnějším momentem pro mě rozhodně byla korejská hodina dějepisu v úvodu. To bylo opravdu něco odporného. Jednalo se o nepřetržitou manipulaci dětské mysli. O nepřetržité vtloukání do hlav dětí, že KLDR je jedinou oázou klidu a dobra ve světě plném zla a že všechny, kdo nepodporují tamní režim je nutné vyhladit. Netuším, jak dlouho probíhá v KLDR školní výuka, ale stačil by rok takového duševního teroru a vypěstovali byste si dokonalé přívržence tohoto odporného režimu. Moc hezky to tam mají vymyšlené. Každý, kdo žije kdekoli jinde na světě by měl každodenně děkovat za tohle štěstí Bohu. (09.07.2018)

Máte rádi spartakiády, útlak, popírání vlastní existence nebo dvacetihodinové směny, kde teatrálně tleskáte a zpíváte, že vaše produkce je o 400 % lepší, než včera? Vítejte v KLDR. Myslím si, že ještě zlaté Československo v dobách svého komunistického rozkvětu. KLDR se ukazuje jako nejhrůznější prostředek pro vytváření lidských nedomrdků. Se zvyšující se snahou jihu pašovat do KLDR západní filmy a zprávy se sice situace do jisté míry polevuje, naopak si ale myslím, že strana šrouby ještě více utahuje, a ono zdánlivé volnější vedení je jenom iluze. Iluze je denním chlebem ve všech směrech, jinak si nedokáži vysvětlit, proč si soudruzi pouští filmaře do jejich vůdcovského teritoria. Chtěli se ukázat v lepším světle, ale mezi pauzami šel krásně vidět kontrast mezi realitou a jejich snovou představou. Pomalu tam jedí štěrk z blátivých cest, ale ideologii musí oslavovat, protože... bez ní by měli třeba už moc jídla a vůdce nic, a to by přece nešlo. (02.04.2018)

Velice poutavý dokument, který ocení hlavně znalci propagandy a metod práce u filmu. Celý se věnuje natáčení propagandistického videa. Příběh, který ví o tom, co je cílem natáčení, a proto ukazuje i maximum omáčky okolo, aby lidi mohli prohlédnout jaká lež se buduje, a jak režim pracuje s lidmi s cílem budovat tu či onu iluzi. Celá ta bublina se postupně nafukuje, aby v samotném závěru byla hlavní protagonistkou tohoto divadla splasknuta v podobě odpovědi na jednu jedinou otázku, která není ve scénáři. Upřímné dítě odpoví naprosto přirozeně jednoduchou větu z níž zamrazí, protože vám dojde, že niterně celou dobu vše prožívala naprosto jinak, a že co očekává není zářná budoucnost, ale něco zcela jiného. Pomyslnou tečkou je pak projev konkrétní emoce a reakce na to, když se jí štáb snaží uklidnit. Tam i laikovi dojde, že žít v Severní Korei není žádný med. Nechci nic víc prozrazovat, abyste případně k těmto zjištěním mohli dojít sami. Za mě velký palec nahoru a plný počet hvězd. 85% (20.11.2017)

Tak takto sa na nás pozeral západ pred 30 rokmi? Keby títo ľudia zajtra prišli na návštevu k nám. Iba sa prešli po jednom novšom nákupnom centre... viete si predstaviť čo by to urobilo s ich vnímaním sveta? Asi tak ani moja hlava jednoducho nedokáže úplne pochopiť, že to nie je iba fikcia, ale dokument z reálnej krajiny, v ktorej sú skutoční ľudia... (16.02.2018)

Viděl jsem dokonalou umělou inteligenci. Děti, které nemohou otevřeně vyjádřit svůj názor, neboť se zdá, že ani žádný nemají. Absolutní potlačení vlastního já, čímž vznikají naprogramovaní soudruzi. Zajímalo by mě jestli ti lidé mají nějaké koníčky či je vůbec mohou mít a jaký tak může být jejich denní průběh. (21.05.2016)