V lúčoch slnka

Ať žije Drahý Vůdce Kim Čong-il, stejně jako Velký Maršál Kim Jong Un, největší vůdci a i s Věčným Prezidentem Kim Ir Senem největší protagonisté nejkrásnějšího politického systému čučche! Vítejte v komunistickém ráji! Respektive tedy v skanzenu komunismu... Skanzenu, do kterého tak rádi jezdí na oficiální návštěvy představitelé KSČM! Je dobré to vidět... Pokus o natočení propagandisticky laděného filmu soudruhům komunistům z KLDR tak úplně nevyšel, rozvraceči a váleční štváči ze Západu výrobu filmu sabotovali a odhalili nám divákům trochu té šedé reality a bezčasí reálného socialismu. Současný režim KLDR hodně připomíná 50. léta u nás, lidé a společnost naprosto sešněrovaní, neuvěřitelný kult osobnosti, vymývání mozků, hranice hermeticky uzavřené, bída a hlad... Je opravdu s podivem, že soudruzi z KLDR jsou tak naivní, že si vůbec někoho do tak zbídačené země pustí a ještě navíc ho nechají natáčet, byť tedy předem připravené scény podle předem schváleného a režimem autorizovaného scénáře. Závěrečná scéna je skutečně srdcervoucí...opravdu ta nejlepší reklama na komunismus! PS: Komunismus je svinstvo, komunisti jsou svině a Velký Maršál Kim Jong Un je ta největší břečka! (09.11.2016)

Naprosto děsivá podívaná, vedle které je film o Velkém bratrovi úsměvnou pohádkou. Ty prázdné pohledy lidí, kteří již ani neumí samostatně myslet, cítit jiné emoce než strach je alarmující. Vymývání mozku malých děvčátek a chlapců, provázené neustálými průpovídkami o tom, jak dobré je zabíjet a ničit všechny, kteří nejsou stejní jako oni. Když uvážím, že jedinou zábavou je dětem přednáška vojenského páprdy a že jedinou radostnou básničkou, na kterou si malé děvče vzpomene je óda na Kim zlosyna, je mi na zvracení. kam se na něj hrabe Hitler, ten chtěl zničit ostatní národy pro velikost toho svého, tento magor zničí ten svůj pro velikost svého tlustého, otylého božského já. Celý Stalin. Jinak film je ve své hrozivé podobě úžasný. Tvůrcům všechna čest (ne těm korejským). (29.08.2017)

Ešte si čo to pamätám z nedávnych časov budovania socializmu u nás a nebolo to až tak odlišné. Akurát my sme neumierali od hladu a neboli až tak úplne izolovaní. Spartakiády, vymývanie mozgov a stavanie potemkinovských dediniek je zrejme komunistickým patentom. Tí neskôr narodení by si to mali púšťať pravidelne aby vedeli, čo ich čaká v prípade, že si prestanú vážiť slobodu.. (05.03.2017)

Při dokončovačkách evidentně "nevěděla pravá ruka, co dělá levá", jinak by se těžko mohlo stát, že jméno hlavní dětské hrdinky se v přepisu do latinky objevuje ve dvou verzích: někde se jmenuje Lee Zin-mi, jinde pro změnu Ri Čin-mi. Pro diváka to může být - hlavně zpočátku, než pochopí tuto lingvistickou schizofrenii - dost matoucí. (10.09.2017)

Už dlouho jsem se u dokumentu takhle nepobavil. Když se dával ten film dohromady, zjevně korejští úředníci nepočítali s tím, že jen odsouhlasit si scénář a hlídat lokace a lidi nebude stačit. Když to totiž točí Rus, který o upravování reality ví ze socialismu víc než dost, dost těžko si ho povodí... A nakonec si povodil on je. Celý ten film je sled schválených scén, ale pokaždé s nějakou drobností navíc, která to celé dostane do kontextu. Jen si mohl Manskij odpustit tklivý hudební doprovod ke scénám v metru, to mi přišlo trochu laciné. Metro ostatně nebylo o moc horší než to naše a lidi se cestou do práce taky tváří dost podobně. TOP SCÉNY: Tatínek Zin-mi je normálně novinář, ale ve filmu má určeno dělat inženýra v textilce (o čemž samozřejmě nic neví). Zin-mi u oběda vychvaluje přínosy Kimči. Stařičký veterán vypráví o sestřelování letadel ("Měli jsme pušky. Na ty se dá nasadit bajonet. A taky lehké kulomety. Ty znáte z filmů. A taky těžké kulomenty."), zatímco děti se snaží neusnout. (15.03.2021)