Billion Dollar Brain
Réžia:
Ken RussellScenár:
John McGrathHudba:
Richard Rodney BennettHrajú:
Michael Caine, Karl Malden, Ed Begley, Oskar Homolka, Françoise Dorléac, Guy Doleman, Vladek Sheybal, Paul Tamarin, Donald Sutherland, Susan George (viac)Obsahy(2)
Špionem proti své vůli. Šedesátá léta minulého století byla ve filmu obohacena o jednu klasickou postavu, která na plátnech světových kin vydržela už víc než padesát let – britského agenta Jamese Bonda. Obliba bondovek měla tehdy za následek doslova explozi dalších neohrožených agentů v různých zemích. Jedním z nich byl Harry Palmer, atypický obrýlený britský špion, který se zrodil ve fantazii spisovatele Lena Deightona. Celkem s Palmerem, kterého na plátně ztvárnil Michael Caine, vznikly tři filmy. Mozku za miliardu dolarů, jemuž vtiskl svůj nezaměnitelný režijní rukopis Ken Russell, předcházely snímky Případ Ipcress (1965) a Pohřeb v Berlíně (1966). V posledním filmu volné trilogie Harry Palmer opouští britskou tajnou službu a stává se soukromým detektivem, i když mu jeho bývalý šéf plukovník Ross slibuje lepší plat a povýšení, pokud by se vrátil. Poté co se zaplete s tajemnou organizací Kampaň za svobodu výstředního ropného magnáta Midwintera, se však Palmer tak trochu proti své vůli stejně znovu ocitá v samotném středu komplikované špionážní hry. (Česká televize)
(viac)Recenzie (36)
První dva palmerovské filmy se, dá se říct, držely hodně při zemi, působily především uvěřitelnou atmosférou a nabízely perfektní špionážní podívanou. Třetí díl, tenhle, je jiný. A to o dost. Jediné, co zůstalo stejné, je Caineův Palmer, který všechno zvládá s přehledem, je vtipný, čestný... a tak dále. Příběh je ovšem hodně, hodně velká fantazie, a vypadá spíš, že si ho páni filmaři vypůjčili z nějaké nenatočené bondovky ("nacisté" z Texasu, superpočítač "mozek"...). Chápu, že to může spoustě lidí vadit. Já se ale bavil parádně, užíval si výborně natočené scény (přepadení automobilu s informacemi je skvěle vtipná záležitost, závěrečná akce na Baltu podpořená burácející hudbou brala dech) a sledoval výborného Cainea, starého známého rudého sympaťáka Homolku i jaksepatří slizkého Maldena... Dávám čtyři čisté (generálské) hvězdy. ()
Je to strašné. Druhé setkání s tímhle agentem a stojí to za prd. Možná se někomu podaří naladit na onu vlnu pokusů u humor a satiru na rusko-americko-britské vztahy, s obrazovým průvodcem po sovětských republikách a Finsku, ale mně to přišlo trapné. Včetně té monstr reklamy na Kellogs. Agenti mění rozkazy, příkazy a záměry jak ponožky, generál má sice sál plný přicmrndávačů, ale věří jen jednomu člověku, informace si neověřuje, týdny staré příkazy nikdo nečte a nepátrá po jejich splnění... Kdo koho zabije je vlastně jedno. Potácíme se od jedné trapně veselé scény ke druhé - lotyšský odboj, sovětský generál v podvlíkačkách, zamilovaná vražedkyně, fanatický americký generál a pohanské oslavy u ohňů, a vlastně i ty scény ke konci na ledu, nakolik mají vypadat monumentálně, působí trapně. ()
Moje prvé zoznámenie s Palmerom v Berlíne ma príjemne prekvapilo a tak nebolo prečo váhať pri jeho výlete do uzimeného Sovietskeho zväzu. Lokácie sú vybraté opäť perfektne, Palmerov "kamoš" z opačnej strany barikády je soľ, bez ktorého by séria nemala tú správnu chuť a hlavný záporák, ktorý sa objaví až po hodine, taktiež nemá chybu. Len je to už celé skôr paródia na Studenú vojnu ako nejaký vážnejšie mienený špionážny film. Takže opäť záleží na vkuse, čo je vám bližšie. Mne osobne ten Berlín, ale bavil som sa aj v Lotyšsku a okolí. ()
Doupe bileho červa bol prvy film, ktory som videl od rezisera Kena Russella - a to bol kvalitny horor. Potom za druhy najlepsi film tohoto rezisera povazujem Dum hruzy a tento spionazny film. Ono je to aj odpoved Kena Russella na popularne bondovky - a to mam pre spionazne filmy slabost. Michael Caine je len o trochu slabsi ako isty George Nader - jerry Cotton bola tiez odpoved na bondovky. rezisersky na urovni, dialogy, akcia ... za mna velka spokojnost . 77 % ()
Poslední část původní Palmerovské série je opravdu velice zvláštní, nebál bych se říci až bláznivá. Obchod s "vejci", texaští náckové (jejichž znak si vskutku nezadá s tím hitlerovským), krásná Francoise, výborný Michael a skvěle ztvárněná atmosféra mrazivých finských a lotyšských plání davají dohromady netradiční podívanou, u které jsem se, ač je "dosti ujetá", parádně bavil. ()
Galéria (20)
Fotka © United Artists
Reklama