Viceroy's House
Partition: 1947
Viceroy's House
Viceroy's House
Réžia:
Gurinder ChadhaKamera:
Ben SmithardHudba:
A.R. RahmanHrajú:
Gillian Anderson, Michael Gambon, Hugh Bonneville, Manish Dayal, Simon Callow, Om Puri, Denzil Smith, Sarah-Jane Dias, Huma Qureshi, Darshan Jariwala (viac)Obsahy(2)
Místokrálův palác v Dillí byl domovem britských panovníků, kteří vládli v Indii. Po 300 letech však jejich vláda dospěla ke svému konci. Po šest měsíců v roce 1947 zastával Lord Mountbatten, pravnuk královny Viktorie, funkci posledního místokrále, který byl pověřen předáním Indie zpět jejímu lidu. Příběh filmu se odvíjí v tomto úžasném domě. Nahoře bydlel Mountbatten společně se svou ženou a dcerou, dole pak žilo jejich 500 hinduistických, muslimských a sikských služebníků. Když se v domě sjela politická elita – Nehru, Jinnah a Gándhí – aby se přela o zrod nezávislé Indie, vypukl konflikt. Bylo přijato rozhodnutí rozdělit zemi a vytvořit novou muslimskou domovinu – Pákistán. Důsledky tohoto rozhodnutí přetrvávají až dodnes. Snímek nahlíží na tyto události optikou manželství Dickieho a Edwiny Mountbattenových a milostného vztahu mezi mladým hinduistickým sluhou Jeetem a jeho zamýšlenou muslimskou nevěstou Aaliou. Přestože se mladí milenci ocitnou lapeni ve víru znepokojivého konce říše, konfliktu s Mountbattenovými i vlastními komunitami, nikdy se nevzdají naděje. (Cinemax)
(viac)Recenzie (16)
Byl jsem velmi zvědavý, jak se s tématem rozdělení a samotných jednání v tomto ještě čerstvém snímku poperou. Dle mého názoru se to povedlo velmi dobře a objektivně. Možná je to tím, že se na filmu podílela mimo Indie i Velká Británie, a tak to nebylo jako vždy jednostranné. Obával jsem se klasického scénáře, že se sice budou hinduisté s muslimy zabíjet, ale i všude možně láskyplně objímat (což mi díky zamilované dvojici bylo dopřáno, ale na tom jsem neshledal vůbec nic špatného ve směru uměle tvořené iluze všelásky a politické korektnosti) s tím, že nikdo žádné rozdělení nechce. Nad tím vším bude vlát britská vlajka a zcela odporný, přezíravý, zhýralý a mocí posedlý tyran v červeném kabátku bude rvát Matku Indii na kusy. K tomu naštěstí nedošlo a oddechl jsem si. Jednání zajímavá. Gándhí jako vždy spíše idealista a snílek, než realista. Nehru, jako klasický politik - praktik. Jinnah, jako klasický politik a muslim, tlačící na pilu. Do toho přišla postava, která dle mého zcela všechny zastínila a světe div se, byl to Brit a do toho rovnou místokrál Lord Mountbatten se svou stejně přirozenou a pohodovou rodinou! Hodnotím to, co jsem viděl. Všechny ty pány jsem neznal a nemluvil jsem s nimi, takže co je přibarveno, a co zbytečně očerněno se už nedozvím a dokumenty, či vzpomínky nemohou nikdy vydat skutečné svědectví, které podá jen osobní zážitek. I ten má však vypovídající hodnotu jen pro jedince samého, neb každý vidí svět trochu jinak. Každopádně si nepamatuji žádný indický film, kde by se Brit choval takto ukázkově. Jak jsem ho v příběhu s nadšením sledoval, tak mi byly osudy ostatních úplně jedno. Marná snaha, ani ten milenecký pár mě nezaujal, ba zklamal, takže jsem ani na dramatickém konci nepociťoval srdcervoucí emoce, bylo mi to vskutku ukradené... Stejně tak i chování mnoha postav Indů se mi nelíbilo. V tomto ohledu mám jasného morálního hrdinu, který se snažil pomoci, kde mohl, i když už vůbec nemusel. Jestli je to pravda, tak klobouk dolů. Politika je politika a moc je moc. Na co si hrát. Palác byl opravdu krásný a při příjezdu místokrále to byla pastva pro oči. Moc se mi líbilo, jak postupem času vše šedlo a i následné dělení veškerých maličkostí mezi Indii a Pákistán vlastně nepřímo ukazovalo konec starých časů a tvrdou realitu, která při rozdělení nastala. Konečně se tedy dočkali a samostatnost přišla. Pekelní běloši zmizeli a stejně tak i zkáza, kterou lidu přinesli... V současnosti je sen obrovského množství Indů a Pákistánců žít na Západě u svých bývalých trýznitelů, podivné že? Zajímavé a dobře natočené. Z prostého lidu však postavy i děj nevýrazný. Hodnotím za čtyři hvězdy. ()
Náboženský fanatismus názorně a přehledně. 1) Historicky věrohodný snímek ukazuje náboženský fanatismus a současně i bezskrupulózní britskou koloniální politiku. 2) Závěrečná pointa je působivá. 3) Zaujal mě i 34letý Američan Manish Dayal (zamilovaný Jeet). 4) Za místokrálův palác posloužilo několik staveb v Radžasthánu v Indii, kde byl film natáčen. ()
Trochu jsem se bál, aby to nebyla puhá romanťárna, jíž hrajou události předcházející rozdělení Indie pohou kulisu, ale nebylo tomu tak. Mladý pár tu spíš symbolizoval obě znesvářené strany a hlavní prostor dostávala politická rokování a rodina vícekrále Mountbattena, která se ze všech sil snažila předat moc mírovým způsobem. Režisérska se ale neomezila na mluvící hlavy a zákulisí jednání i všechny přítomné vylíčila barvitě, což platí i pro náhled na to, co se dělo za zdmi paláce. Celé to podpořil hezký vizuál a velmi dobří herci. Pravda, mohlo to být trochu vypjatější i o něco špinavější, ale to vem čert. Líbilo. 80% ()
Príbeh o rozdelení Indie na 2 časti. Z hľadiska réžie a hereckých výkonov sa jedná o slušní priemer. Láska medzi Indkou a Pakistancom napriek úsiliu tu nemá dostatočne veľkú váhu. PS.: Záverečné údaje a zákulisné informácie dostanú z očí slzy von. Osobné hodnotenie: 72% (***) ()
V poslednom čase sa v Británii roztrhlo vrece s točením filmov z prostredia Indie. Konkrétne historických filmov z konca kolonializmu. Žeby spomienka Angličanov na bývalé kolónie? Alebo snáď ľútosť nad tam vykonanými činmi? Ani nápad, od Angličanov sebareflexiu nečakajte. Tieto filmy sa točia len preto, pretože India už prišla do Británie a má tam značné cieľové publikum. Londýn je už Novým Pakistanom. Film je teda účelovo zameraný na nové domáce publikum, bežného pôvodného Angličana India vôbec nezaujíma, ešte aj o kari si myslí, že to je pôvodný anglický produkt. ()
Reklama