Nočná mora v Elm Street 3: Bojovníci zo sna

Tak tomuhle říkám parádní odčinění za opravdu špatnou dvojku! Všichni přeživší z jedničky se vrátili, Freddy zde má pár opravdu vynikajících scén ("Welcome to prime time, bitch!") a konečně se dozvídáme něco o tom, jak to vlastně s Freddym začalo. Zkrátka a dobře, jsem spokojený. Ne tak, jako u dokonalé jedničky, ale myslím, že 80 % tomuto třetímu dílu s přehledem dám. (27.11.2011)

Uzavřené prostředí ústavu dělá svoje, z Freddyho se stává nadmíru zábavný chlapík (talk show vede) a navíc se dozvídáme o pohnutých okolnostech jeho příchodu na svět a celé to příjemně odsýpá směrem k nepříliš povedenému finále na vrakovišti. Není bez zajímavosti, že původně Craven přišel pro trojku se zápletkou, která byla nakonec použita až v NOVÉ NOČNÍ MůŘE (Freddy zabíjí filmaře točící další NOČNÍ MůRU) a že trojka měla na Cravenovo přání sérii uzavřít, což je patrné třeba v tom, že Kristen a spol. jsou ve filmu označeni za poslední děti z Elm Street. (09.01.2003)

Po otrasnej dvojke sa vrátil zachrániť sériu jej stvoriteľ Was Craven, ale tentokrát len ako autor pôvodného scenára. Réžiu dostal na starost zručný remeselník Chuck Russell a s prepisovaním scenára do finálnej podoby mu pomáhal génius Frank Darabont. Výsledkom je najlepší diel série. Dvojka sa ignoruje a vraciame sa ku koreňom, čiže k boju Freddyho s deťmi ľudí, ktorí ho zabili. A všetko sa to znova odohráva v snoch. Vrátila sa aj hlavná hrdinka z jednotky, ktorá už nie je žiadna krehotinka a spolu s ďalšími deťmi sa akotak rovnocenne snaží bojovať s Freddym. To sa mi páčilo najviac, že už to nie je boj osamelých obetí bez šance na záchranu, ktorým nikto neverí, ale dostatočne skoro vyrovnaný súboj v ktorom postupne parta prichádza na jednu fintu za druhou, ako Freddyho zdolať. Až na tradične neveriacich rodičov sa im dostane pomoci aj od miestneho vedúceho blázinca. Situovanie do blázinca takisto dodalo filmu poriadnu atmosféru rovnako ako skvelá Badalamentiho hudba. Vydarili sa aj postavy. Najmä Patricia Arquette ako nová líderka je dokonalá. Dokonca aj Heather Langenkamp mi sadla oveľa viac ako v jednotke. Až mi bolo trochu ľúto, že definitívne odovzdala pochodeň Patricii. No a Freddy je tu asi najdokonalejšie vyvážený čo sa týka jeho showmanstva, tak aj hrôzostrašnosti. Dozvieme sa zase niečo nové o jeho minulosti. Posledným a obrovským plusom sú trikové scény. Je až neskutočné čo všetko dokázali spraviť s praktickými trikmi. Celá séria je ukážkou špičkových praktických efektov. Ani tá už v dobe vzniku zastaralá scéna s Freddyho kostrou mi nevadila. Pôsobí to roztomilo. Takže celkovo som aj po rokoch spokojný. Táto séria na rozdiel od extrémne lacno pôsobiacich sérii Halloween alebo Friday the 13th, ani po rokoch príliš nezastarala a stále ponúka množstvo pôsobivých scén. A tento diel je jej vrcholom. 9/10. (16.02.2020)

„Každý má zlé sny.“ Tri roky po kultovej jednotke a rozhodne nekultovej dvojke prišiel veľkolepý comeback. Aspoň teda v porovnaní s dvojkou, ktorá bola skutočná zlátanina. Ale hoci sa nájdu mnohí fanúšikovia, ktorí trojku stavajú dokonca nad jednotku, ja medzi nich určite nepatrím. Uznávam, že je to stokrát lepšie, ako jednotka (a ako decko ma na to prepašoval do kina starší brat, na čo bol následne upozornený riaditeľkou kina, aby niečo také nabudúce už radšej nerobil), ale už to proste nie je ono. Vrážd je viac a sú brutálnejšie (a už tie v jednotke boli pekne drsné), ale začína sa tu na môj vkus priveľmi miešať horor s humorom a hrdinovia mi boli pomerne ľahostajní (najlepšie dopadli navrátilci zminula Saxon a Langenkamp).Prehlbuje sa síce mytológia okolo Freddyho (tentokrát sa dozvieme čo-to o jeho matke a o jeho splodení), ale scenár je miestami prílišné wtf (supeschopnosti hrdinov). (20.10.2004)

„Sleep. Those little slices of death. How I loathe them.“ Už Edgar Allan tak nějak tušil, že stačí málo kofeinu a dojde si vás na malé plátky nakrájet kotelník Freddy.. Badalamenti občas přitlačí na pilu děsu, zaujmou některé bizarní výjevy, na komiksové úrovni se střetne víra s vědou a popálený pederast nešetří sarkasmem, nicméně ten lehký odklon od hororu k fantasy byl někdy na škodu (kouzlení handicapovaného Harryho Pottera), někdy k smíchu (rvačka s kostrou na vrakovišti jak od Raye Harryhausena) a někdy až příliš progresivní (ostrá tužka na kreslení na pokoji pacienta se sebevražednými sklony). Nevím jak vy, ale já se i teď po letech nejvíc bál řádové sestry Mary Heleny.. (21.02.2017)