Dotyk zla

Jozef Urban raz napísal, že ak prepisuje pracovnú verziu svojej básne a narazí v nej na pasáž, ktorá sa mu nechce prepísať, vyhodí ju. Veď ak sa ju jemu, ako autorovi, nechce prepísať, potom ako môže žiadať čitateľa, aby s ňou strácal čas? Ubehla polhodina Dotyku zla a stále nikde ani jedna scéna, ktorý by som ako potencionálny režisér rád nakrútil. A do záverečných titulkov stále nikde nič, čo vám budem hovoriť. (05.11.2005)

Veľké prekvapenie a viac než obstojná žánrovka, na ktorú navnadí už v úvodných titulkoch geniálna hudba Christophera Younga. Občas to síce vyznieva ako náboženská agitka, ale v rámci veci to neruší. A ešte tak vybrúsiť scenár a zlanáriť lepšiu trikovú firmu a mali by sme tu pravdepodobný nezabudnuteľný filmový zážitok. (10.09.2013)

Satanistický horror pro citlivější povahy, které nepotřebují k navození strachu těžký kalibr brutality, infarktových lekaček a litrů tělních těkutin. Pozvolna budovaná atmosféra, která sice občas zakolísá, ale nakonec jakž takž udrží balanc, několik velmi působivých momentů v boji dobra a zla, Holliston Coleman je kouzelná holčina a Kim Basinger je pořád hezká ženská. (02.09.2010)

Kim Basinger dostala Oscara, dala si pár let pauzu a pak se vrátila, aby divákům dokázala, že to byl jen omyl. Vybrala si k tomu scénář plný žánrových klišé bez jediné původní scény a navíc obsahující dialogy šustící papírem, které by působily směšně i v druhořadé telenovele. Všemu ještě pomohl režisér, který by snímku nedokázal dát atmosféru, ani kdyby na tom závisel jeho život. Výsledek tomu odpovídá: horor na usnutí. (15.08.2004)

Několik scén možná několik dialogů a to je vše, co si divák od tohoto ne-hororu odnese. Kim Basinger dostala svojí šanci a nepromarnila jí. Bohužel pro ni, šlo o film nevalné kvality s nedostatkem atmosféry a hororových okamžiků. Ani Rufus Sewell zrovna nepůsobí jako ten strašně zlý muž. Promarněná šance na odvážný satanistický horor, které vedle scénáře spálilo levné obsazení. (17.04.2008)